To je první chuť, která se naší čtenářce s nickem Bleblemcy vybaví, když si vzpomene na dětství. A také to, jak její maminka uměla udělat z jídla umělecký zážitek, aby se děti bavily a všechno snědly

Dobrý den,  krupicová kaše, sypaná Grankem s cukrem a na talíři uprostřed té dobroty velký kus tajícího másla. To je první jídlo, které se mi vybaví při vzpomínce na dětství. Moje maminka měla různé fígle jak nám zpříjemnit jídlo, abychom se u toho bavili a zároveň i jedli. Máslo na kaši se postupně roztékalo a mamka vyprávěla. V jejím povídání se máslo změnilo na nedaleké jezero, do kterého jsme se chodili v létě koupat a v něm plavalo spoustu dětí i dospělých. Ryby vystrkovaly tlamičky nad hladinu a lovily mouchy a v jezeře jezdily motorové čluny s vodními lyžaři ve vleku.  Do medu na krajíci chleba malovala veselé obrázky. Nikdy mi tolik nechutnal chleba smáslem a medem jako, když na něm byla nakreslená veselá tlamička s účesem Rákosníčka a nebo pejsek a nebo...... 

  Všechny chutě byly tenkrát pro mě výraznější. Dnes, když ochutnám od syna Pribináčka tak se mi zdá, že tenkrát ten starý Smetánek byl lepší, nebo přinejmenším chutnal jinak. Nebo žvýkačky Pedro a Sevak. Tuhle žvejku, když jste si dali do pusy, tak jste ji měli plnou a mohli jste z ní dělat obrovské bubliny. Možná to bylo tím, že moje pusa byla tenkrát mnohem menší a tak se mi ta žvýkačka zdála tak obrovská.........

Zmrzlina to je kapitola sama pro sebe, nebo sama pro mě. Na té nakonec ulítávám dodnes. V době mého dětství se nejvíc prodával Pierot (matně se vzpomínám, že byla i Kolombína, ale ta mi asi tolik nechutnala) a na něm velké kusy ořechů, nebo pravá Ruská zmrzlina mezi dvěma poctivýma oplatkama. Ovocná dřeň v té velké tuším modré hrací kostce s čísly.  Později dřeň v bílém plastovém kelímku, která mi často skočila buď ven z kelímku a nebo celá do pusy, když jsem ji jedla cestou z obchodu a to mi pak po ní příšerně trnuly zuby i celá pusa.

V cukrárně se prodávala za mého dětství kopečková zmrzlina, která nebyla v klasickém kornoutu, ale v takové tvarované mističce z oplatky. Už si nevzpomínám jak samotná zmrzlina chutnala, ale v té oplatce byly vždycky takové těžko poživatelné jakoby skelnaté kousky čehosi. Nevím zda to bylo špatným upečením, nebo již samotnou přípravou těsta, ale takovou oplatku jsem často ani nedojedla a nenápadně jsem ji odhazovala tak, aby se mamka nevšimla, protože příště by mi už tu „příšerně drahou“ zmrzlinu nekoupila.

 Určitě by těch dobrůtek bylo víc, ale tohle jsou ty základní prvochutě, které můj mozek vyhledá v paměti bez dlouhého uvažování. Ještě si dokážu často vybavit různé vůně jídel, ale nevím kam je přiřadit. Nevím, zda míváte někdy taky ten pocit, když jdete po ulici a z některého z oken zavane vůně jídla. Najednou se mi vybaví, jak sedím, jako malá copatá holčička doma za stolem a způsobně čekám až přede mnou přistane talíř s...... no a to je právě ono poznám vůni, ale nepoznám už jejího původce.

 Ještě mám jednu perličku, kterou dělával můj bratr. Do horké kuřecí polévky si s oblibou lil ovocný sirup. Nejraději Lesní směs no hnusná kombinace, ale on tvrdil, že je to ohromná dobrota. Dodnes nevím, jestli mu to opravdu chutnalo a nebo chtěl být jen za každou cenu originální.

Přeji všem krásný den se skvělou chutí jen a dobrým žaludkem

Bleblemcy

Milá Bleblemcy, při vaší vzpomínce na krupicovou kaši jsem na ni hned dostala chuť

Text nebyl redakčně upraven

  • Máte také nějaké chuťové prazážitky z dětství, milé ženy-in?
  • Na jakou cukrovinku nejraději vzpomínáte? Vyrábí se dodnes? Jak vám chutná? Pamatujete si, kolik stála?
  • Dokážete si vzpomenout na nějakou podivnost, které by se dnes děti smály?
  • Co jste nejraději mlsala jako malá. Změnily se vám chutě? Jíte ráda, co jste dříve nesnášela, nebo naopak
  • Máte nějakou příhodu?
  • Co mlsají teď vaše děti? Zajímají se o to, co bylo ve vašem dětství k dostání a kolik to stálo?

Napište nám na adresu: redakce@zena-in.cz

Reklama