Rodina

Kroužek paličkování pro TTT

Čtenářka TTT přispěla k dnešnímu tématu povídáním o své dceři a prokázala, že krom toho, že umí skvěle psát je i vzorným rodičem!

Je to už dva roky…

Než jsem se vynadívala na našeho roztomilého prvňáčka a definitivně si uvědomila, že vyučování stále ještě začíná v nekřesťansky krutou ranní hodinu, bylo listí dole. Ačkoliv dcera neuměla ještě krasopisem ani půlku abecedy, kroužků nabrala požehnaně. Celkem asertivně, několikrát a důrazně jsem nad rozvrhem vysvětlovala, že den má bohužel jen 24 hodin,týden jen sedm dní a rozpolcení za účelem stihnutí počítačů i keramiky nepřipadá v úvahu. Jednoho dne přicválala ze školy: „dneska jsme se byli podívat na kroužku paličkování.“ V duchu jsem si pomyslela:“ nic neříkej, nereaguj, zapomene stejně jako, když jsi dvacetkrát připomněla čištění zubů nebo zakázala večerdu.“ Po týdnu na mě před školou z daleka volá paní učitelka, že dcera je prý strašně šikovná a že je ráda, že tedy chodit bude. Než jsem se dozvěděla, že není v družině, ale nahoře v učebně šermuje paličkami, neměla jsem ani slov, a chyběly mi ve šrajtofli čtyři stovky. Je zajímavé, jak někteří lidé naprosto přesně vytuší, že jsem byla dopoledne podojit bankomat, nebo že jediný volný den zatím bez zájmových činností je právě ten, kdy je paličkování. Já na náhody nevěřím.

Vyzvedla jsem dceru, která mi s odzbrojujícím nadšením ukazovala nějakou nudli z nití. Vedoucí kroužku ji chválila, zatímco mně běžel život před očima. Když jsme herduli a paličky balila do tašky ptám se:“ a víš, co máš doma dělat? V celém příbuzenstvu i městě nevím o jediném člověku, který by se v tom vyznal a dokázal ti poradit.“

„Jasně, to je přeci jednoduchý,“ujišťovala mě. „Ten základní řetízek se dělá jako vánočka ze čtyřech pramenů...“dodávala mi odvahu učitelka. Sebevědomě jsem se usmála. Přeci teď neprozradím, že šidím vánočku jen ze třech nožiček.

O týden později situace značně zhoustla. Už to nebyla nudle, ale jakýsi placatý pásek. „Já vám to tu napíšu, je to strašně jednoduché. Markétce by bylo určitě líto, kdyby si doma nemohla pokračovat a musela čekat celý týden.“ To je ovšem ďábelská věta...

Do reality mě uvedl hysterický nářek dcery v pokoji. „Mě se to zamotalo.“

 „Co se ti může zamotat na čtyřech nitích?“ Ukázalo se, že všechno. Zkusila jsem obrácený postup, ale chumel se zvětšil.  Jsem pro praktický přístup:“Tak mi řekni, jak vás to učili, popojedem a na tu kouli z nití zapomeneme.  „No to já právě už nevím,“ vzlykala dál. „Jak nevíš?  Já jsem se tě ve škole ještě ptala,jestli víš!“ 

„No, to jsem ještě věděla.“ Krev mi začínala vařit a rudlo bělmo.  Vzala jsem paličky: „Tak mi řekni, jak to mám zkroutit.“

„Bůůůůů, mě bolí hlava.“

„Tak neřvi a řekni, co s tím mám dělat!“

„Bůůůů, já nevím.“ Přehodila jsem je tak, jak se mi to zdálo logické.

„Bůůůů, jenže tahle nit musí být tady, říkala to paní učitelka.“

„Ale jak ji tam mám dostat už nevíš?“ Přehodila jsem nit tak, jak se mi to zdálo pravděpodobné.

„Bůůůů, vzlyk, škyt, jenže to potom nebudeš mít ty dvě vodící paličky tady, ale každou jinde.“ Začalo mi hučet v uších.

„Jaký vodící? Tos nevěděla dřív?“  Přehodila jsem je ještě jednou tak, jak mi to přišlo nelogické.

„Bůůů, jenže to je pak úplně blbě.“

„Jak blbě? A jak to se mnou mluvíš?“

Chytla jsem barevný chumel plný špendlíků a jedním rázným trhnutím jsem ho sundala z herdule. V druhé fázi jsem ho ladným obloukem umístila do koše, špendlík nešpendlík.

„Béééé, ale ty paličky ještě budememe potřebovat.“ To už jsem neměla sílu jí dát ani facku. Práskla jsem za sebou dveřmi a šla si udělat kafe.

Teprve po silné kávě a čtvrt hodině vyčerpaného zírání na hřebík ve zdi jsem dokázala vstát. Hodnoty tělesných funkcí se mi vrátily k normálu a třes rukou se zklidnil natolik, že jsem mohla nůžkami vyprostit paličky z chumlu v koši. Znovu jsme je namotali. Mimochodem tato činost mě uklidňuje stejně jako zírání na hřebík. Připevnila jsem dva páry na herduli: „ Na, udělej si vánočku ze čtyřech, ta ti minule šla.“  Dcera setřela poslední slzu a samou radostí udělala dvoubarevné nudle dva metry.

Příští úterý jsem ji  šla velmi nejistým krokem vyzvednout. Přišla jsem o půl hodinky dřív. Už ode dveří se na mě paní učitelka křenila. Bylo více než jasné, že se dcera pochlubila. “Prý vám to moc nešlo.“

No já chcípnu....Na to, že přišla na kroužek s prázdnou herdulí, paličkami prokazatelně ustřiženými a oblemcanými od nečeho, co v tom koši leželo již delší dobu..... „No, moc ne..“  Nač to rozvádět, že?

Kdysi jsem si naplánovala, že v důchodu se naučím paličkovat a titěrnými dečkami zaplavím byt, snachy i vnoučata. Osud a paní učitelka tomu chtěli jinak. Po zralé úvaze jsem došli k závěru, že bych se to měla naučit též, abych mohla dceři pomoct..

Ačkoli o přechodu čtu zatím jen v čekárně gynekologie a osvětových brožurách BESIPu, koupila jsem si vlastní sadu paliček a na Vánoce oblažila půlku příbuzenstva nevkusnými dečkami.

palickovaci decka od TTT


Děkuji TTT za příspěvek k dnešnímu tématu. To nástěnné s těmi zajíčky jste dělala vy, nebo vaše dcera? Klára Milošová zajíčky komentovala rozněžnělými slovy – to je krásné. A zavzpomínala na minulý víkend, kdy ji její budoucí tchyně (tuto sobotu se Klárka vdává) přinesla polštářek, který její syn, budoucí Klárčin manžel, ušil jako malý školáček. A neměla daleko do melancholického breku.

Dnes jsou tématem dne kroužky vašich dětí. Ne ty v nose a uších, ale vzdělávací, dovednostní, umělecké.

  • Vodíte děti do kroužků?
  • Je lepší dětem čas organizovat, nebo je nechat dělat, co je baví?
  • Chodila jste vy do kroužků? Nebo do Pionýra, do Sokola, nebo do Skauta?
  • Směřujete své děti kroužky za nějakým cílem, nebo je necháte, ať si vyberou samy?
  • Jste líný, nebo obětavý rodič?
  • A co si o těch „druhých“ rodičích myslíte?

Napište nám to do e-mailu:

redakce@zena-in.cz

a získejte krásnou květinu. Tu pošlu jedné z vás. Té, jejíž příspěvek se mi bude nejvíce líbit!

A dnes čekejte soutěž. Sledujte novinky…

   
07.09.2011 - Děti - autor: Radek Kříž

Komentáře:

  1. avatar
    [14] ToraToraTora [*]

    krokodylice — #12 jen neboj, ve stáří jako když najdeš Sml30 

    superkarma: 0 07.09.2011, 12:49:08
  2. avatar
    [13] peetrax [*]

    Ten konec byl teda nečekaný. Hezký výtvor! Sml67 Sml30

    superkarma: 0 07.09.2011, 12:37:34
  3. avatar
    [12] krokodylice [*]

    TTT: Měla jsem stejnou úchylku jako Tvoje dcera. Asi v šesté třídě jsem se přihlásila do kroužku paličkování. (Z celé školy jsme byly tři) Naši mají ještě schované některé moje výtvory. Paličkovala jsem si i kytky na maturitní šaty. Jen paličky tenkrát nebyly k sehnání, tak jsem zapojila taťku a pár mi jich vysoustružil...

    Teď už tak tvořivá nejsem.Sml30

    1. na komentář reaguje ToraToraTora — #14
    superkarma: 0 07.09.2011, 12:17:09
  4. avatar
    [11] enka1 [*]

    ToraToraTora — #10 Sml30Sml67

    superkarma: 0 07.09.2011, 09:44:33
  5. avatar
    [10] ToraToraTora [*]

    selinka — #2 enka1 — #1 Ano, nafasovala jsem herduli, zakoupila prvních pět párů paliček a namotala..... Jenže já jsem hlava horká, povaha netrpělivá a duše kreativní, takže některé tradiční vzory paličkuji poněkud netradičně. Učitelce říkám:" Ale jde to tak také,ne?" A ona vždycky obrátí oči v sloup a řekne:" V podstatě ano, ale neukazujte to krajkářkám, nebo vás ukamenují."

    Halt je třeba trochu čerstvého vzduchu a nových trendů do krajkářských spolků Sml52 i když já jsem spíš podvratný a rozvratný živel Sml57

    1. na komentář reaguje enka1 — #11
    superkarma: 0 07.09.2011, 09:29:50
  6. avatar
    [9] ToraToraTora [*]

    Karlík blíž sem je dcery a ten vzadu je můj. Ačkoliv ho začala dělat v únoru, byl hotový až měsíc po Velikonocích. Sml30

    superkarma: 0 07.09.2011, 09:26:49
  7. avatar
    [8] heligona [*]

    Jsi dobrá, já když si vzpomenu na pouhé motání záložek Sml52 Paličkama bych asi někoho umlátila. Doufám, že moje děti budou spíš sportovci Sml52

    superkarma: 0 07.09.2011, 08:58:19
  8. [7] Klára Křížová [*]

    enka1 — #5 Já to právě ještě musím naposlouchat, takže když jede Albert k učiteli na dudy, musím to všechno jistit Sml16, aby pak doma nehrál kraviny

    superkarma: 0 07.09.2011, 08:41:20
  9. avatar
    [6] selinka [*]

    enka1 — #4 tam asi posadila učitelku a sama si sedla za katedru, známe ji Sml2

    superkarma: 0 07.09.2011, 08:36:20
  10. avatar
    [5] enka1 [*]

    Klára Křížová — #3 Mohla bych se noty učit tisíc let a stejně bych netušila, je-li hra falešná nebo neSml15

    1. na komentář reaguje Klára Křížová — #7
    superkarma: 0 07.09.2011, 08:33:51
  11. avatar
    [4] enka1 [*]

    selinka — #2 Sml22jestli se vešla do lavice

    1. na komentář reaguje selinka — #6
    superkarma: 0 07.09.2011, 08:30:06
  12. [3] Klára Křížová [*]

    Taky se učím na starý kolena noty, aby Bert nehrál falešně a Radek se stal trenérem hokeje. Není lepší, když je třeba táta rybář a syn se potatí? Prostě vyberou si koníček, který je už v rodine zaběhlý? Sml16

    1. na komentář reaguje enka1 — #5
    superkarma: 0 07.09.2011, 08:26:27
  13. avatar
    [2] selinka [*]

    enka1 — #1 jako myslíš, že Tora zapadla mezi školáky prvního stupně, jo? Sml54

    1. na komentář reaguje enka1 — #4
    2. na komentář reaguje ToraToraTora — #10
    superkarma: 0 07.09.2011, 08:26:16
  14. avatar
    [1] enka1 [*]

    Sml30Sml67Vypracovaly jste se oběSml67. TTTori, to jste na ten kroužek pak chodily spolu?

    1. na komentář reaguje selinka — #2
    2. na komentář reaguje ToraToraTora — #10
    superkarma: 0 07.09.2011, 08:22:44

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme