Se čtyřkami snad ani nechoď domů! - řeknou rodiče a samozřejmě to nemyslí vážně. Každým rokem se ale vyskytne spousta dětí, které to vážně vezmou a domů se s tím nebezpečným kusem papíru opravdu nevrátí - ať už z oprávněného, nebo přehnaného strachu.
Právě tyhle děti i jejich rodiče jsou potenciálními klienty krizových poradenských linek.

Linka bezpečí (800 155 555, nonstop) a Linka vzkaz domů  (800 111 113, 724 727 777 denně 8.00–22.00) dnes jako každým rokem očekává příval hovorů dětí, které se obávají přinést domů vysvědčení. Žáci a žáčci, kteří domů nosí jedničky, se většinou nemusí ničeho bát. Linku bezpečí i další krizové linky však v tomto „horkém“ čase zaplavují v rostoucí míře telefonáty těch, kdo byli během školního roku méně úspěšní…
Volají ostatně také sami rodiče: pro ně je určena Rodičovská linka (283 852 222, každé pondělí 13.00–16.00 a středu 16.00–19.00) a mimořádně také dnes v době od 14.00 do 17.00 hodin.

Závěrečné vysvědčení znamená pro děti i dospívající jedno z nejobtížnějších období roku. Přísní rodiče vyvolávají v dětech obavy z reakcí na jejich známky, dochází k rozkolům, hádkám, příležitostnému lhaní, řeší se volný čas dítěte apod. Děti, jejichž rodiče používají tělesné či jiné tresty, mají často strach, že budou za známky bity a ponižovány. Úkolem rodičů při hodnocení dětského vysvědčení je tedy především zachování klidu a vážení vlastních slov přímo na „lékárnických váhách“.  Známka je totiž subjektivním hodnocením učitele a není pouze vizitkou dítěte, ale také rodičů. Svědčí o tom, jak sami dítěti v průběhu školního roku pomáhali a nakolik mu věnovali pozornost. Rodiče by se měli více zamýšlet nad dlouhodobou spoluprací s dítětem - nad vylepšením vzájemné komunikace. Známky pak nebudou nepříjemným překvapením!


Přiznám se, že tohle mi bylo vždycky záhadou. Vůbec si nedovedu představit (tedy teoreticky samozřejmě ano, ale doopravdy ne), jak se může stát, že se rodiče teprve v poslední den školy zděsí, že dítě donese pět čtyřek. Copak nechodí na třídní schůzky? Nepodepisují žákajdu? Vůbec s tím svým géniem nemluví? Někteří lidi by snad ani neměli mít děti...

A co si myslíte vy? Setkaly jste se s takovým případem, kdy se dítě bálo domů? (třeba nějaký spolužák vašeho dítěte) Umíte si představit, že byste neměly ani rámcovou představu, jaké to vysvědčení bude?

Reklama