Vedle uzdravování malomocných, ztišení bouře na moři, vracení zraku slepým a jiných báječných dovedností věděl Kristus patrně hodně o zdravé chůzi a možná zcela mimoděk předběhl svou dobu v této oblasti o vskutku úctyhodný úsek.

j

On totiž zřejmě moc dobře věděl, že kristusky jsou jednou z cest ke zdraví nohou i duše.

To jsem samozřejmě hodně nadnesla, ale pravda o kristuskách to zřejmě je.

Vždycky jsem si říkala, jak je to možné, že se v nich cítím nejlíp. Vážně nekecám, koncem května se navezu do těchto šlupiček s tenoučkou podrážkou a sundám je pomalu začátkem listopadu.

Mám strašně ráda, když cítím zemi a kamínky a třeba nerovnosti na trávě. Kdyby to šlo, chodila bych stále bosa.

A tenká podrážka oněch specifických bot je, světe div se, právě to, co dnes doporučuje mnoho odborníků jako mnohem zdravější než například sportovní obuv.

jesus

Takže Kristus sice neměl k dispozici odborné studie, ale patrně měl intuici. Stejně jako mnoho těch, kteří mají tuto obuv a chození bosky v oblibě.

Jsou to mimochodem hlavně děti.

Vědí, co chtějí

Proč myslíte, že se děti stále snaží zout? Je to náhoda? Nebo je to přirozená potřeba, kterou se podvědomě snaží pro sebe něco udělat, co pomáhá?

Odborníci jim víceméně dávají za pravdu.

Cílený průzkum poslední dobou stále více dokazuje, že zhroucená klenba a ploché nohy se vyskytují nejvíce u dětí z vyspělého západního světa. Zajímavé.

„Při chození bosýma nohama se děti učí správnému sevření nohy a posilují svaly v klenbě chodidla,“ říká se v rozličných zprávách z ortopedického světa.

No tak vida, jak to mají děti srovnané.

Boss má chodit bos

fÚčinky bosé chůze jsou velice zdravé. Tak například látková výměna dostane  silnou stimulaci. Uvolňuje se psychické napětí, kumulované emoce a starosti. Takovýto kontakt se zemí uvolní rovněž i napětí elektrické, vzniklé z neustálého pobytu v umělých hmotách. Dále se znatelně zvyšuje imunita. Jde o nejlepší prevenci nemocí a prostředek k udržení zdraví,“ říká reflexní terapeutka Bc. Jiřina Szabo a pokračuje.

„I hodní lidé na vysokých postech jsou dříve či později vystavení velkému riziku, že časem zpyšní. Jejich okolí k nim vzhlíží a oni mohou postupně ztrácet schopnost soucitu. Tomuto jevu, který tak důvěrně známe například z politiky, se dá jednoduše zabránit.

Přímý kontakt chodidla se Zemí usměrňuje mysl a nutí pokoře a souvztažnosti s druhými lidmi a tvory,“ tvrdí terapeutka.

No vida, ať pan Boss chodí bos.

Tak botasky, nebo kristusky?

„Tak jednoznačně to zase postavit nelze. Například na horskou túru, kde se předpokládá, že nohy budou vystaveny chůzi do kopce a z kopce, bych doporučil kvalitní, větranou pevnou obuv. Lehká bota by mohla způsobit například snadnější vyvrknutí kotníků a nohy by asi více bolely. Ovšem kdybyste se mě zeptala, co bych doporučil pro procházku členitým trénem a třeba i v lese, byl bych právě pro lehkou podrážku, jen chránící před zraněním o hroty. Taková chůze po nerovném podkladu, kdy má chodidlo možnost si ohmatat různé podklady, je skutečně velice prospěšná jak pro svalstvo spodní části nohy, tak i pro vnitřní orgány, a dokonce lidskou psychiku. Pokud to budete brát s rozumem a nebudete se v kristuskách prohánět v přílišném chladnu, mohu vám je jen doporučit,“ říká MUDr. Karel Popelka Csc. z Ortopedické kliniky lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Reklama