V pátek jsem vám slíbila reportáž z novinářské cesty na Krétu. Uskutečnila se v půli června a trvala jen dva dny. Zážitků však bylo tolik, že mám pocit, jako bych tam strávila aspoň týden.

Kréta je nádherný ostrov, rodiště boha Dia a území pradávné minojské civilizace, která na rozdíl od ostatních tehdejších říší nepěstovala dobyvačné války ani jiné krvavé represe. Ostrov si tehdejší panovníci rozdělili na čtyři části a každý si mírumilovně vládl té své. Touhu po krvi si podle pověsti hojili na lidských obětech dovážených z Athén a předhazovaných bájnému Minotaurovi, kterému jeho nevlastní otec, král Mínós nechal vystavět labyrint.

Dnešní archeologické pozůstatky paláce v Knossu

gh

Panovnický trůn, jehož kopie zdobí soudní tribunál v Haagu.

te

Nádoby na ukládání obilí a luštěnin. Nejsou točené na hrnčířském kruhu ale lepené z několika částí. Vedle je obětní kámen. Do středu se lil olivový olej nebo víno, do mističek po stranách se sypaly sklizené plody obilí, luštěnim, ovoce a zeleniny.

dfh

Mimochodem, víte, že slovo labyrint pochází ze slova labris – dvoubřitá kultovní sekera, jejíž obrysy najdete vyryté do kamenů v Knossu i do mnoha krétských suvenýrů?

tz

Dnes se archeologové domnívají, že labirint nebyl nic menšího než palác v Knossu. Složitost jeho uliček je tak fascinující, že v dobách jeho slávy stávali na nárožích placení navigátoři, kteří potřebným radili, kudy pokračovat v cestě. Takové živé ukazatele. Ale vím, že mnohé z vás na Krétě byly, takže už žádný dějepisný výklad.

O Řecku s Řekyní

Knossos nám předvedla řecká průvodkyně Olga. Když jsme se jí ptali na soukromý názor na situaci v Řecku, nebyla tak optimistická jako její kolegové, vysocí funkcionáři cestovního ruchu, ale ani podle ní nebude turistický průmysl zasažen šípem úpadku či chaosu. Zvlášť řecké ostrovy se opravdu zdají panensky prosté problémů.

Zvláštní situace nastala, když nám celá rozhořčená sdělovala, že řecká vláda chce snížit některé starobní důchody jen na 10 000 korun za měsíc! A pak ji, chuděru, mrzelo, že nikdo z nás neprojevil soucit s místními seniory. Ony totiž životní náklady jsou v Řecku nižší než u nás. Samozřejmě i díky teplému klimatu, kdy teploty v zimě klesají zhruba na 10 °C. Tam by si ČEZ moc nenahrabal. Ale to jen na okraj.

Výlet za folklorem

Velice mě zaujala řecká kuchyně. Celá naše skupina byla jeden večer vyvezena do vnitrozemské vesnice Mochos, kde hrála živá hudba a bavili nás místní tanečníci.

s

rt

Večeře se skládala snad z deseti chodů plných rajčat, cibule, oliv, brambor zapečených ve vynikající kořeněné omeletě, ovčího sýra a fantastického kusu hovězího. Na závěr tvaroh s kandovaným ovocem. Zajímavé bylo, že kromě masa jsme jedli ze společných talířů.

Jestli na Krétu vyrazíte, čeká vás naprosto průzračně čisté moře a bílé pláže obklopené horami. A jelikož na celém ostrově nenajdete jediný průmyslový podnik, vzduch je zde tak průzračný, že se zdá, jako by se v něm třpytil stříbrný prach.

Vyplatí se půjčit si aspoň na dva dny auto a vypravit se do hor. Například do pohoří Ida, kde se narodil Zeus nebo do jeskyně v pohoří Lassithi, kde prožil své dětství. V druhém případě se od parkoviště k jeskyni můžete svést za 10 euro na oslu.  

El Greco

My jsme se vypravili obdivovat rodný dům malíře El Greca, který se nachází v úplné samotě asi dva kilometry nad vesnicí Fondele. Ve finále to bylo trochu zklamání, v podstatě nebylo na co koukat. Spíš než pár neuměle prosvícených vitrín s reprodukcemi obrazů byly zajímavé chlebovníky se zrajícími plody a ostře zelené planě rostoucí stromy s citrony a pomeranči, které lemovaly naši pouť za poznáním. Také jsem poprvé v životě viděla, jak rostou granátová jablka. Krásný byl i tento kostelík, který jsme míjeli cestou.

Kostelík byl asi na půl cesty k domu El Greca.

yx

Chlebovník a strom s granátovými jablky

mkl

Reklama