Většina z nás považuje Velikonoce za jednoznačně křesťanský svátek, a možná i proto je mnozí nijak zvlášť neslaví. Velikonoce jsou skutečně pro křesťany tím nejvýznamnějším svátkem - jsou připomínkou Kristovy smrti na kříži a zmrtvýchvstání - je v nich skryto tajemství eucharistie i spásy. Přesto v sobě nesou řadu kořenů mnohem starších, nebo naopak mladších. Jak je to tedy z velikonočními tradicemi? Které z nich jsou „křesťanské“?

Velká noc nebo svátek Vesny?
Název Velikonoce se odvozuje od slovního spojení Velká noc, tedy noc zmrtvýchvstání Kristova mezi sobotou a nedělí. V angličtině se ovšem Velikonoce nazývají Easter a v němčině Ostern, což je podle středověkého mnicha Bedy odvozeno ze jména Anglosasy uctívané bohyně plodnosti a úrody Eostre. Jejím protějškem mezi Slovany byla Vesna, a právě jí patřily oslavy, konané po jarní rovnodennosti. Není proto divu, že se část pohanských tradic z těchto oslav především na venkově prolnula s křesťanskou symbolikou Velikonoc.

Pesach a seder
Původně se křesťanské Velikonoce slavily ve stejném datu jako židovský Pesach, tedy oslava záchrany Izraelitů z Egypta, protože právě den po sederové večeři byl Ježíš ukřižován. Roku 325 po Kr. však bylo na Nicejském koncilu rozhodnuto, že je třeba křesťanské svátky od židovských oddělit, a byl stanoven jiný postup výpočtu data Velikonoc - od té doby bylo v západních církvích zmrtvýchvstání Kristovo slaveno vždy první neděli po prvním úplňku, následujícím po jarní rovnodennosti. Řada židovských zvyků - především spojených se sederovou večeří, se však přenesla i do oslav křesťanských Velikonoc.

Beránek
S oslavou Velikonoc je nedílně spjat beránek, pečený ze sladkého těsta. I Židé jedli o Pesach beránka, ovšem skutečného, jehož krví byly poznačeny veřeje dveří, aby v domech Izraelitů nezahynuli prvorození. Beran byl ovšem obětním zvířetem ve většině starověkých společenství - zaprvé proto, že byl obecně často chován, za druhé pak svou relativní poddajností symbolizoval oběť pokorně jdoucí na smrt. Často tak býval užíván jako smírná oběť - byl platbou bohům za lidská provinění. V křesťanství je pak beránek symbolem oběti Kristovy za hříchy lidí. Zvyk jíst sladkého beránka zavedl ve 14. století papež Urban V. a následně se tento zvyk rozšířil ve většině křesťanských zemí.

Zajíčci a vajíčka
Zajíci jsou od pradávna pro svou velkou plodnost spojováni s nejrůznějšími kulty bohyň plodnosti. Řekové je zasvěcovali bohyním Měsíce, Afrodíté, Artemis, ale také zásvětní Hekaté. Pro Židy byl zajíc právě kvůli těmto aspektům zvířetem nečistým. Do křesťanství tak pronikl z pohanských kultů plodnosti a stal se symbolem nového života. Stejný aspekt i původ mají i oblíbená vajíčka - i ona symbolizují plodnost a nový život, znovuzrození bohyně po kruté zimě, byla nedílnou součástí pohanských oslav jara. Vařená vejce se ovšem jedla i při sederové večeři - měla symbolizovat chrám, ale i židovský národ v jeho vytrvalosti vůči strádání, protože čím déle se vejce vaří, tím je tvrdší.

Pomlázka a polévání
Šlehání pruty či surovými proužky kůže patřilo především k antickým svátkům plodnosti, stejně jako polévání vodou. Pokud žena chtěla být plodná, musela se nechat „vyšlehat“. V duchu tradic nejrůznějšího „koledování“ pak předala muži nějakou obětinu - nejčastěji právě vajíčko, symbolizující nový život a plodnost. K pletení pomlázek nejčastěji používané vrbové proutky pak opět symbolizovaly život překonávající smrt. Také voda v sobě nesla princip obrody - omytí se od starého a zrození nového.

K tradicím a zvykům, které v sobě nesou jak prvek křesťanský, tak pohanský, patří i zapalování a svěcení ohňů, stejně jako řada jídel, která bývala spojována s jarem, plodností, žehnáním úrodě a podobně. Zvyk odnášet si popel a kousky dřeva z ohňů svěcených před kostely připadal i představitelům katolické církve natolik pohanský, že bylo přikázáno tyto ohně po skončení oslav polévat vodou, aby byl popel jaksi „znehodnocen“.

Jaké velikonoční zvyky dodržujete? Pečete beránka? Malujete kraslice? Přijde k Vám někdo s pomlázkou? Nebo naopak velikonoční zvyky nesnášíte a vyhýbáte se jim?

Reklama