Bulvár

Křesťanské nebo pohanské?

Většina z nás považuje Velikonoce za jednoznačně křesťanský svátek, a možná i proto je mnozí nijak zvlášť neslaví. Velikonoce jsou skutečně pro křesťany tím nejvýznamnějším svátkem - jsou připomínkou Kristovy smrti na kříži a zmrtvýchvstání - je v nich skryto tajemství eucharistie i spásy. Přesto v sobě nesou řadu kořenů mnohem starších, nebo naopak mladších. Jak je to tedy z velikonočními tradicemi? Které z nich jsou „křesťanské“?

Velká noc nebo svátek Vesny?
Název Velikonoce se odvozuje od slovního spojení Velká noc, tedy noc zmrtvýchvstání Kristova mezi sobotou a nedělí. V angličtině se ovšem Velikonoce nazývají Easter a v němčině Ostern, což je podle středověkého mnicha Bedy odvozeno ze jména Anglosasy uctívané bohyně plodnosti a úrody Eostre. Jejím protějškem mezi Slovany byla Vesna, a právě jí patřily oslavy, konané po jarní rovnodennosti. Není proto divu, že se část pohanských tradic z těchto oslav především na venkově prolnula s křesťanskou symbolikou Velikonoc.

Pesach a seder
Původně se křesťanské Velikonoce slavily ve stejném datu jako židovský Pesach, tedy oslava záchrany Izraelitů z Egypta, protože právě den po sederové večeři byl Ježíš ukřižován. Roku 325 po Kr. však bylo na Nicejském koncilu rozhodnuto, že je třeba křesťanské svátky od židovských oddělit, a byl stanoven jiný postup výpočtu data Velikonoc - od té doby bylo v západních církvích zmrtvýchvstání Kristovo slaveno vždy první neděli po prvním úplňku, následujícím po jarní rovnodennosti. Řada židovských zvyků - především spojených se sederovou večeří, se však přenesla i do oslav křesťanských Velikonoc.

Beránek
S oslavou Velikonoc je nedílně spjat beránek, pečený ze sladkého těsta. I Židé jedli o Pesach beránka, ovšem skutečného, jehož krví byly poznačeny veřeje dveří, aby v domech Izraelitů nezahynuli prvorození. Beran byl ovšem obětním zvířetem ve většině starověkých společenství - zaprvé proto, že byl obecně často chován, za druhé pak svou relativní poddajností symbolizoval oběť pokorně jdoucí na smrt. Často tak býval užíván jako smírná oběť - byl platbou bohům za lidská provinění. V křesťanství je pak beránek symbolem oběti Kristovy za hříchy lidí. Zvyk jíst sladkého beránka zavedl ve 14. století papež Urban V. a následně se tento zvyk rozšířil ve většině křesťanských zemí.

Zajíčci a vajíčka
Zajíci jsou od pradávna pro svou velkou plodnost spojováni s nejrůznějšími kulty bohyň plodnosti. Řekové je zasvěcovali bohyním Měsíce, Afrodíté, Artemis, ale také zásvětní Hekaté. Pro Židy byl zajíc právě kvůli těmto aspektům zvířetem nečistým. Do křesťanství tak pronikl z pohanských kultů plodnosti a stal se symbolem nového života. Stejný aspekt i původ mají i oblíbená vajíčka - i ona symbolizují plodnost a nový život, znovuzrození bohyně po kruté zimě, byla nedílnou součástí pohanských oslav jara. Vařená vejce se ovšem jedla i při sederové večeři - měla symbolizovat chrám, ale i židovský národ v jeho vytrvalosti vůči strádání, protože čím déle se vejce vaří, tím je tvrdší.

Pomlázka a polévání
Šlehání pruty či surovými proužky kůže patřilo především k antickým svátkům plodnosti, stejně jako polévání vodou. Pokud žena chtěla být plodná, musela se nechat „vyšlehat“. V duchu tradic nejrůznějšího „koledování“ pak předala muži nějakou obětinu - nejčastěji právě vajíčko, symbolizující nový život a plodnost. K pletení pomlázek nejčastěji používané vrbové proutky pak opět symbolizovaly život překonávající smrt. Také voda v sobě nesla princip obrody - omytí se od starého a zrození nového.

K tradicím a zvykům, které v sobě nesou jak prvek křesťanský, tak pohanský, patří i zapalování a svěcení ohňů, stejně jako řada jídel, která bývala spojována s jarem, plodností, žehnáním úrodě a podobně. Zvyk odnášet si popel a kousky dřeva z ohňů svěcených před kostely připadal i představitelům katolické církve natolik pohanský, že bylo přikázáno tyto ohně po skončení oslav polévat vodou, aby byl popel jaksi „znehodnocen“.

Jaké velikonoční zvyky dodržujete? Pečete beránka? Malujete kraslice? Přijde k Vám někdo s pomlázkou? Nebo naopak velikonoční zvyky nesnášíte a vyhýbáte se jim?

   
06.04.2007 - Společnost - autor: Ivana Kuglerová

Komentáře:

  1. avatar
    [16] Ťapina [*]

    Blami: Prostě se jarní a zimní svátky slaví přirozeně. Já nedodržuju žádné velikonoční křesťanské rituály, protože nejsem křesťanka, ale volný den navíc využiju obvykle k první pořádné výpravě do přírody - protože už je jaro a protože už to jde. To je zase můj rituál (klidně tomu říkej pohanský svátek) a mám na něj právo. Člověk nemusí být křesťan, aby v něco věřil, dokonce ani příslušník většinové víry.

    superkarma: 0 10.04.2007, 17:26:09
  2. [15] Tobbi [*]

    Blami: Zimní slunovrat : obvykle noc z 21.12 na 22.12

    I ty jako křesťanka v podstatě slavíš slunovrat. Dávno před Kristem slavili různé kultury konec tmy a návrat sluníčka. Oslavovali naději, že tu zimu asi přežijou. Obvykle jako bohyni rodící sluníčko v podobě dítěte.

    superkarma: 0 09.04.2007, 13:58:12
  3. avatar
    [14] blami [*]

    Ťapina: No, slunovrat byl myslím, někdy jindy, ale to je jedno. Když se nevěří, tak proč nejdou nevěřící v pondělí do práce a proč mají i na vánoce volno.Asi slaví taky nějaký ten pohanský svátek, i když v kalendáři je 1. svátek velikonoční či vánoční.A to jsou svátky křesťanské. Proč si tedy neudělají svoje svátky, jako je jarní nebo zimní slunovrat? Myslím, že my to nevyřešíme.Každý má na to svůj názor.

    superkarma: 0 08.04.2007, 20:13:30
  4. avatar
    [13] Ťapina [*]

    Blami: Inu asi proto, proč se slavily ty prapůvodní předkřesťanské svátky. Ono to člověka láká uvědomit si, že je slunovrat, že horší už to s tou tmou nebude, a zaradovat se nad tím, a to stejné s příchodem jara.

    superkarma: 0 07.04.2007, 16:50:48
  5. avatar
    [12] blami [*]

    Ťapina: To sice ano, pod jinými názvy, ale pod tímto- velikonoce a vánoce až po Ukřižování. CCa 2000 let. Takže tak nedávno to asi nebylo.A proč ateisté slaví vánoce, když na Ježíška nevěří? Ne, že bych rýpala, ale už dávno mě to zajímá. Zatím mi nikdo neodpověděl.

    superkarma: 0 07.04.2007, 13:39:19
  6. avatar
    [11] Ťapina [*]

    Blami: Oba ty svátky se slavily dávno před křesťany, jenom se pak moc nehodily, tak se nahradily něčím ušlechtilejším

    superkarma: 0 07.04.2007, 09:50:32
  7. avatar
    [10] evelyn [*]

    http://cs.wikipedia.org/wiki/Velikonoce

    superkarma: 0 07.04.2007, 09:46:29
  8. avatar
    [9] blami [*]

    Tradice, 14 dnů před velikonocema u nác chodí holky na mařenu, v pondělí chodí kluci na koledu.Beránka nepeču, kraslice malujeme.Na pomlázku k nám chodí spolužáci dětí a ožralci k nám naopak nechodí.Nikdo není zmlácený, aspoň u nás a ani ožralý.velikonoce se mi líbí .

    superkarma: 0 06.04.2007, 19:46:58
  9. avatar
    [8] blami [*]

    Vláďa: A vánoce taky neslavíš? Ani nevíš, o čem jsou?! A že je to křesťanský svátek, ty vánoce, to víš?! Tak proč je slavíš?"

    superkarma: 0 06.04.2007, 19:43:53
  10. [7] a.... [*]

    Vláďa: nemám ráda omezence a negramoty, přesto jsem nucena mezi nimi žít a tolerovat je...

    superkarma: 0 06.04.2007, 10:22:02
  11. avatar
    [6] Meander [*]

    Vláďa: Já zase nemám ráda komunisty, tak holt neslavím VŘSR a založení KSČ a nedělám vlny.

    superkarma: 0 06.04.2007, 10:08:07
  12. [5] Pavla_b [*]

    Vláďa: proč je to svátek a co se vlastně slaví máte stručně napsano v článku Oslovovat Vás může třeba příchod jara.

    superkarma: 0 06.04.2007, 09:54:26
  13. [4] Vláďa [*]

    Ještě jsem nepochopila proč je to svátek a co se vlastně slaví a jakým způsobem by mě to mělo oslovovat. A to rozhodně nepatřím mezi nejmladší. ještě navíc nemám ráda křesťany. Nebo tedy to, co hlásají a historii, která je provází.

    superkarma: 0 06.04.2007, 09:44:09
  14. [3] Pavla_b [*]

    1. spoustu - většinou už od družebné neděle
    2. ano
    3. ano
    4. ano
    5. ne, Velikonoce mám moc ráda

    superkarma: 0 06.04.2007, 09:43:16
  15. [2] Rikina [*]

    Asi bych to neřešila, které zvyky jsou jaké - křesťanské, pohanské, židovské či co já vím, keltské. Vždyť si každý může vybrat a dodržovat, co se mu líbí. Nebo nedodržovat. Osobně hlasuji všemi čtyřmi za zrušení pomlázkové tradice, neb se hanebně zvrhla, tedy aspoň skoro všude, kde jsem měla příležitost to pozorovat.

    superkarma: 0 06.04.2007, 09:43:13

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme