meat

V obchodech si dávám pozor na to, co kupuji. V košíku mi nejčastěji končí stále tytéž výrobky – prozkoumané a osvědčené. U nových výrobků zkoumám složení a podle toho se rozhoduji, zda je koupím. Snažím se být opatrná. Přesto se mi stalo, že jsem si domů přinesla křehčené maso.

Byla jsem v obchodě a pospíchala jsem. Dcera byla zrovna živější, a já proto chtěla mít nákup rychle za sebou. Ještě maso, pomyslela jsem si. Ha, tady je, a v akci! To mám štěstí, usmála jsem se. Křehčené kuřecí maso, čtu na cedulce. To bude asi křehčí, lepší? Dcera mě vyrušila, přestala jsem maso zkoumat, popadla první balíček a spěchala domů

Když jsem doma začala maso čistit, „teklo“ mi mezi prsty. Tolik vody? Co se to děje? Maso se rozpadalo, bylo „blátivě“ měkké a po tepelném zpracování mi na pánvi zůstala jen malá hromádka. Byla jsem naštvaná, zklamaná a znechucená.

Zapátrala jsem, co to vlastně křehčené maso je.

Na balíčku masa byla etiketa se složením. To znamenalo jediné – že to není „čisté“ maso. A opravdu. Složení: kuřecí maso 81%, voda, sůl, stabilizátor E450, E451, E452, cukr, maltodextrin, zvýrazňovač chuti E621, zahušťovadlo E412, antioxidant E316, kyselina citrónová.

Kuřecí maso – jen 81%! To znamená, že 19% hmotnosti připadá dalším „přísadám“, které jsem si ale vůbec koupit nechtěla.

Složení se navíc uvádí sestupně, od toho, čeho je ve výrobku nejvíce, po to, čeho je tam nejméně. A hned za kuřecím masem je voda následovaná solí.

To jsou dvě důležité příměsi. Voda je velmi levná surovina. Do masa se přidává, protože zvyšuje hmotnost, a přitom téměř nic nestojí. Zákazník si tedy koupí například 1kg křehčeného masa, ale skutečného masa je tam přitom jen cca 800g (v syrovém stavu, po tepelném zpracování ještě méně).

Při křehčení se do masa vstřikuje různé množství vody. V extrémních případech může být do masa přidáno i cca 25-30% vody!

Maso, ve kterém je ale obsaženo tolik vody, samozřejmě ztrácí na chuti. Ta se tedy musí uměle dodat. Jak je vidět na složení, přidána je sůl a E621, tedy glutamát sodný. Lékaři a  poradci pro výživu již dlouhou dobu upozorňují na nebezpečnost zvýšené konzumace soli, která škodí našemu zdraví. Sůl je obsažena ve velkém množství výrobků a polotovarů – sýry, salámy, párky, koření, omáčky a polévky ze sáčků, ... Přidávat do našeho jídelníčku další polotovar, který sůl obsahuje, tak není žádoucí.

Nemluvě o glutamátu sodném, o kterém toho již bylo mnoho napsáno a kterému se stále více výrobců snaží vyhýbat. Na mnoha polévkách v sáčku se již před časem začaly objevovat velké nápisy „Neobsahuje glutamát sodný“. Podle některých výzkumů glutamát zdraví příliš neprospívá. Velké množství glutamátu může vyvolat zvracení, závratě, bolest hlavy, obezitu, ... Vědecké studie (například studie WHO – Světové zdravotnické organizace z roku 1987) však jeho škodlivý vliv nepotvrdily. I přesto si myslím, že je lepší se mu vyhýbat – všeho moc škodí. (Kdoví, zda za pár let vědci nepřijdou na to, že škodlivý vlastně je, stejně jako tomu bylo například u DDT či azbestu.)

Do masa je navíc potřeba přidat i látky, které vodu udrží. Takovými látkami jsou fosfáty neboli fosforečnany. V citovaném složení se skrývají za „éčky“ – E450 (difosforečnany), E451 (trifosforečnany) a E452 (polyfosforečnany). S fosfáty je podobný problém jako se solí – přijímáme jich z potravin mnohem větší množství, než jaké může naše tělo využít. Nejproblematičtější se jeví příjem fosforu, který fosfáty obsahují. Velké množství fosforu v lidském těle zabraňuje vstřebávání vápníku. Negativním důsledkem pak může být vyšší kazivost zubů či řídnutí kostí (osteoporóza).

Křehčené maso bývá o něco málo levnější než „pravé“ maso. (Proč asi?)

Nejčastěji se křehčí masa kuřecí, krůtí a králičí.

Křehčené ale není jen syrové maso, které je třeba tepelně upravovat. Dalším klasickým případem křehčeného masa jsou šunky. Jistě se i mnohým z vás stalo, že jste si koupili šunku, a než jste si ji přinesli domů, byl papír, do kterého byla šunka zabalena, celý mokrý.

Křehčení má i své dobré stránky. Suché maso může získat lepší, šťavnatější chuť. Ovšem velmi záleží na tom, kolik vody a dalších látek je do něj přidáno. „Všeho s mírou“ zde platí dvojnásob.

Křehčené maso je jen jedním z mnoha polotovarů. V obchodech se bohužel vyskytuje velké množství dalších polotovarů a náhražek, které upřednostňují nízkou cenu před kvalitou. Například „jogurty“, které jsou jen směsí látek imitujících chuť pravého jogurtu, čokoládové pochoutky – náhražky čokolády, které se s kakaem téměř „nepotkali“, rostlinné náhražky másla, které si snaží hrát na pravé máslo, „chleby“, které nebyly vyrobeny z pravého kvásku, ale z nejrůznějších náhražek a zbytků starých chlebů (o tom možná někdy příště), ...

Podle ceny výrobku je možné poznat, nakolik kvalitní výrobek asi bude. Je na nás, zákaznících, abychom kupovali kvalitní výrobky a dávali tím výrobcům a prodejcům jasně najevo, že stojíme o kvalitní potraviny, ne o levné „šunty“. (Pokud nám to naše finanční možnosti umožňují.)

„Nechci slevu zadarmo“ by tu mělo platit dvojnásob.

Reklama