Moc často jsem si otce jako doprovodu pod stan vskutku neužila. Jednak byl pořád pryč, a jednak čas trávený s dětmi pokládal za osobní trest…

No, asi hodně zlobil, protože jednou se mnou skutečně vycestoval. Do nějakého kempu, kde jsme společně strávili čtyři dny.

Měli jsme tam být déle, ale protože otec je laik ve výživě dětí, hned od konce druhého dne jsem pobyt trávila střídavě na záchodě a střídavě na nočníku, který byl otec v noci nucen „likvidovat“. Ráda ale na to vzpomínám. Ne, že bych mu přála ty akce s nočníkem, ale byt tam moc fajn.

Nevyspali jsme se ovšem ani jeden.

Stihla jsem ale druhý den pobytu ráno, na místním hřišti, konkrétně na houpačce, potkat holčičku, jejíž jméno mě – bylo mi šest – málem sejmulo ze sedátka houpačky.

Pokládala jsem ji najednou za nadčlověka stoprocentně královské krve.

Při představování mi totiž sdělila, že se jmenuje Angelika!!!

Téměř plačky jsem se z hřiště šourala ke stanu, kde se otec snažil na plynovém vařiči připravit ke konzumaci obsah konzervy.

„Tati, proč jsem Míša, když tááámhleta holčička je Angelika? Proč se nemůžu jmenovat taky tak? Já bych taky chtěla být Angelika!!“

Otec vzhlédl od nazelenalé klobásy ve fazolovém blafu a pravil: „Jdi, vrať se za Angelikou a zeptej se jí, jak se jmenuje příjmením.“

„Mrkvičková,“ přinesla jsem odpověď.

Myslela jsem, že ho to roztrhá. Plival smíchy do těch fazolí a pak se zeptal „Tobě by se líbilo být Angelika Kudláčková?“

„Ano.“

„To tě přejde,“ řekl a nakrmil mě fazolemi, po kterých jsem se za již dvě hodiny po…


O „soudnosti“, s jakou občas lidé vybírají jména pro své děti, pak často vyprávěla maminka, dávajíc za příklad modely jako Narcis Samec a podobně.

Ano, je třeba použít hlavu, ale když mně se tak líbí Ráchel!!

I kdybych měla teď ještě dítě, zas by to Ráchel být nemohla.

Pilařová, nebo Kudláčková, obojí by Ráchel neprospělo.

Jo a ta Irena?

Tak to se má tak. Nedávno jsem vám líčila svou anabázi a téměř vražedný pobyt v ozdravovně.

TADY to bylo.

No a jak myslíte, že se jmenovala ta hyena, co mi ostříhala panenku a ještě se navíc dloubala v nose, při čemž si po této činnosti s oblibou čistila prst ústy?

Ano, IRENA!!!

Vím, že všechny Ireny nejsou takové, ale každý máme tu svou Irenu.

Nebo ne?

Pište mi dnes o jménech a svých zážitcích kolem nich. Na vaše názory k dnešnímu tématu se těším na redakce@zena-in.cz

Mimochodem, Eliška by šla, ne?

Jo a měla jsem panenku Miloše. Všechny Miloše teď vnímám jako bezpohlavní plaváčky. :-)

Reklama