Tak jsem si dnes ráno při cestě do redakce zkoušela představit, jak by to asi vypadalo v době, kdy mi bylo - dejme tomu - dvacet. Autobus by určitě nebyl „harmonika", lístky by se neoznačovaly tištěným datem a hodinou, ale procvakávaly by se v nich dírky. Pokud už tehdy existovala (to teď nevím jistě) stanice metra Háje, jmenovala se Kosmonautů a trasa C mířila přes Gottwaldovu (Vyšehrad) na Sokolovskou (dnešní Florenc). Tam byla konečná.

Na I. P. Pavlova (ruský vědec naštěstí přejmenovávání přežil :-)) by ze všech dnešních obchůdků a restaurací zbyla asi jen čínská restaurace v podloubí. Ta byla vyhlášená, slavily se tam velké rodinné svátky, promoce a podobně. Z pekárničky, kde jsem si dneska ráno koupila k snídani dvě koblihy s pudinkovou náplní, by mě tehdy asi ranila mrtvice. Jen ty zácpy na křižovatce byly nejspíš stejné - i když to si moc nepamatuju, takové věci mě tehdy moc nezajímaly. Je ale pravda, že aut bylo mezi lidmi mnohem méně, tak to možná nebylo tak strašné.

Těším se na dnešní krásný den a na vaše vzpomínání. Autorka toho jednoho vybraného se může těšit na peelingový gel Pure Zone od L´Oréalu.

Reklama