Nemám vůbec v úmyslu přítele jménem „premenstruační syndrom“ zlehčovat jen proto, že se v mé společnosti momentálně nevyskytuje, neb se ke mně zaručeně přitulí hned za pár dnů…

Spíše si od dnešního tématu dne slibuji, že se nám společnými silami podaří z jeho přítomnosti udělat něco, co nás napříště spíše donutí k úsměvu těsně před tím, než donutíme samy sebe k výbuchu srovnatelnému s vodíkovou náloží.

A víte proč?

PROTOŽE PROSTĚ PROTO!!! :-))))

Néé – protože přece ve vlastním průšvihu člověka nejvíce uklidní průšvih někoho druhého!

Čili vycházím z toho, že pokud si vzájemně povíme o našich podobách jeho tváře u nás, dostane příště cosi navíc… Vzpomeneme si na dnešní veselé příspěvky a hned bude svět růžovější.

Tedy, jen do chvíle, než se náš partner dopustí té nepředloženosti, že:

  • Přišel z práce, rozcuchal botník a jeho ucumlplošený kalhoty zůstaly opět viset někde mezi jídelním stolem a koupelnou.
  • Než najdeme opět nezavřenou zubní pastu a pokydané umyvadlo a zrcadlo pěnou na holení. Opět NEZAVŘENOU!!!!!

Do dnešního dne ovšem vstupuji nejen do růžova vyspalá, ale i optimisticky naladěná.

Do redakce jsem se dostala bez kolony, nikdo mi nevychrupnul v lednici mléko do kafe, zdálo se mi o přítulných veverkách a o sexu, což ve snu klidně může jít dohromady, a vůbec mi osud ukázal dnes svou sympatickou tvář.

Velice ráda bych tuto náladu přenesla i na vás, aby se vám dobře psalo. Mám dnes na rozdávání, takže berte a pište.

Vylosované autorce dnešního emailového příběhu pošlu knížku „Jak se modlí čarodějky“, kterou jsem sama sesmolila a kterou před odesláním opatřím věnováním.

O svých zkušenostech případně zaručených způsobech, jak zmírnit PMS, případně o jeho podobě ve vašem případě pište na redakce@zena-in.cz.

Přeji veselý úterek!

Reklama