Totiž právě na kantory a žáky jsem si dnes vzpomněla, když jsem se probudila. A to tedy nejen proto, že se mi o učitelích a škole zdálo, ale i proto, že je vlastně fakt, že zrovna tihle lidé zřejmě konec prázdnin vnímají nejintenzivněji.

Dokonce bych řekla, že pocity u obou skupin budou obdobné. Napětí, zpytování svědomí, zda připravili všechno, co měli, co se změnilo přes prázdniny a podobně.

Ale i mnohým ostatním s prvním zářím něco nového začne.

Má dobrá kamarádka například nastupuje do nové práce, a když jsem ji včera viděla, připadala mi jako před prvním rande. Klepala se jako drahý pes.

Moje starší dcera Alice zase do prvního ročníku policejní školy, neb vyhodnotila, že v budoucnu navždy zlikviduje padouchy ve středních Čechách.

Dceru Johanku budu o víkendu muset zřejmě přiškrtit, neb se chová, jako by byl červen, a ne poslední týden před jejím nástupem do šesté třídy.

Místo přípravy na školu vylepuje plakáty a poslech anglické konverzace vytrvale nahrazuje Shakirou.

Prostě to ani já nebudu mít tento poslední víkend jednoduché.

Dnešní téma tedy znáte.

A co je cenou pro vylosovaný příspěvek?

Tak to  vám ještě neřeknu, protože se to dozvíte za chvíli se soutěží.

Ta bude pěkně vědomostní, abychom si vyzkoušeli, jak moc svědomitě jste ke škole kdysi přistupovali vy.

A nebude to snadné. Zapomeňte na otázky typu: Který Bedřich byl přítelem Karla Marxe? (že by Smetana?)

Přeji všem krásný den a snad se nebudete dnes nudit!

Reklama