Pocházela z generace Lídy Baarové a Adiny Mandlové a byla stejně krásná jako ony. A o ctitele také neměla nouzi. Jejich slávy však nedosáhla. Konkurence byla ve 30. a 40. letech příliš velká a po válce moc příležitostí nedostala, prvorepublikové herečky to neměly zrovna snadné…

HálekElena se narodila v roce 1907 do vážené rodiny. Jejím dědečkem nebyl nikdo menší než slavný Vítězslav Hálek, milovaný básník 19. století a jeden z představitelů májovců. Toho však Elena nepoznala. Zemřel v pouhých devětatřiceti letech, takže ho vlastně neznal ani jeho jediný syn Ivan, Elenin tatínek, v té době dvouletý chlapec.

Ivan Hálek vystudoval medicínu, ale jeho záběr byl mnohem širší. Působil i jako literát, publicista, překladatel a pedagog a jednu dobu byl i poslancem Národního shromáždění. Jako lékař většinu života působil na Slovensku, kde se Elena a také její krásná mladší sestra Taťána, rovněž herečka, narodily.

Rodina se přátelila i s T. G. Masarykem, který Eleninu otci dokonce nabídl post ministra zdravotnictví. Odmítl, netoužil po kariéře. Elena byla velice muzikální, na návštěvách u Masaryků musela panu prezidentovi zpívat jeho oblíbené moravské lidové písničky.

Elena HálkováDětství a mládí Elena prožila na Slovensku. Po absolvování bratislavského gymnázia vystudovala konzervatoř v Brně a krátce působila jako herečka v Bratislavě. Po příchodu do Prahy ve třicátých letech získala angažmá ve Vinohradském divadle a hlavně tu vzbudila pořádný rozruch.

Je mladá, krásná, žádoucí. A ctitelé se mohou přetrhnout! Zamilovaný je do ní mladý klavírista Rudolf Firušný či herec Ladislav Pešek. Získá ji ale jeho kolega Zdeněk Štěpánek. Za něj se Elena provdá a v roce 1934 se jim narodí dcera Jana, známá herečka. Zpočátku šťastné manželství dostává trhliny, manželé si přestávají rozumět, i když formálně spolu žijí dál.

Novým mužem na obzoru je mladý režisér Otakar Vávra. Ten na Elenu vzpomínal v své knize Paměti aneb Moje filmové 100letí jako na nejpůvabnější ženu svého života a jejich tříletý poměr považoval za nezapomenutelný. Vztah byl tajný, i když zasvěcenci věděli své. S Vávrou Elena natočila svůj asi nejznámější film Cech panen kutnohorských, do nějž režisér obsadil i jejího manžela, kterého si jako herce velice vážil a s nímž natočil ještě později řadu filmů.

Jenže po třech letech se Elena zamilovala. Do příštího národního hrdiny – krasavce Julia Fučíka. Vávra vyklízí pole. Jak sám přiznal, proti Fučíkovi prý neměl šanci. Před žárlivou Gustou Fučíkovou se zatím daří vše zatloukat, vždy milence někdo varuje a oni rychle zmizí…

Ale jednou vše praskne. Fučík maskovaný vousy a černými brýlemi navštíví Elenu v jejím bytě, když se nečekaně vrátí manžel Štěpánek. Chabou výmluvou na ilegální činnost se nedá oblafnout, popadne Fučíka a srazí ho ze schodů. Po válce si na to někdo vzpomene a Zdeněk Štěpánek to má dost nahnuté. Teprve o mnoho let později si mohl dovolit dávat tuto historku k dobru – kterak budoucí národní umělec inzultoval budoucího národního hrdinu.

Brzy sice následuje rozvod, ale žádné drama to není, vztah zůstává přátelský. Vlastně to vypadá, že byl soukromý život Eleny Hálkové skoro zajímavější než ten profesní a že by stál za zfilmování…

I když Elena Hálková natočila 37 filmů, ve většině hrála malé role, a tak mohl být její talent využit především v divadle. Poslední angažmá v Městských divadlech pražských musela na začátku sedmdesátých let opustit ze zdravotních důvodů. Umírá v roce 1985…

 

Na našem webu jste si mohli přečíst i o těchto zajímavých ženách:

Reklama