Bulvár

Krásná a bláhová Dajána

Mezi písničkami o lásce zaujímá jedno z nejpřednějších míst, i když už vloni oslavila 50. výročí svého vzniku. Je jedním z nejprodávanějších singlů v historii populární hudby – celosvětově se téhle desky prodalo asi 10 miliónů kopií a jen v letech 1957–1963 byla Diana (u nás známější jako „Dajána“) nahrána ve třech stovkách verzí v šestnácti zemích po celém světě. Jejímu vzniku ale předcházel skutečný romantický příběh nenaplněné lásky. Prožil ho zpěvák Paul Anka, když mu bylo pouhých patnáct let.

Paul Anka, kanadsko-americký zpěvák syrského původu, je dnes multimilionářem. Létá vlastním letadlem a úspěšně investuje. Za svou kariéru stačil vydat téměř 130 alb a napsat na 900 písní. Dodnes vystupuje, skládá a vydává desky a jeho skladby se umisťují v žebříčcích už pět desetiletí, protože se mu včas podařilo přeorientovat se z miláčka mládeže na interpreta pro dospělé.
Jeho úspěch ale nespadl z nebe – budoucí hvězda populární hudby šla cílevědomě za svým cílem doslova od dětství. Paul Anka už od svých 11 let vystupoval po klubech; ve třinácti založil se spolužáky vokální trio, se kterým si vydělal za vystoupení 15 dolarů. V té době začal i skládat.
Osudovým pro vznik písně Diana se stalo narození mladších sourozenců, sestry Miriam a bratra Andyho. Paul sice znal perfektně noty, uměl zpívat a hrát na klavír i kytaru, aby mu ale svěřili hlídání tak malých dětí, to rodiče raději neriskovali. Dohodli se tedy s dívkou ze sousedství, která byla o tři roky starší. Jmenovala se Diana Ayoubová. A jak jinak – Anka se do ní beznadějně zamiloval, dívka ale jeho nemotornou lásku tvrdošíjně odmítala. Ze svých citů se jí Paul nejprve vyznal v básni - když k ní posléze přidal i hudbu, jeden z nejslavnějších hitů populární hudby byl na světě. Jeho cesta k vydání na desce ale ještě nějakou dobu trvala.

V roce 1957 vyhrál Anka (který tehdy bydlel s rodiči v kanadské Ottawě) velikonoční výlet do New Yorku. Vyhrál ho v soutěži jednoho obchodu s potravinami za sbírání kuponů z Campbellových polévek, které ve svém díle proslavil Andy Warhol. Podnikavý mládenec si usmyslel, že se během své návštěvy pokusí některé své písně prodat, nebo dokonce získat nahrávací smlouvu. Na nejnutnější výdaje si od otce vypůjčil sto dolarů a vyrazil do mekky nahrávacího průmyslu. Členové kanadské kapely Rover Boys, které už znal z domova, mu doporučili, aby se obrátil na Dona Costu z ABC Records. A mladý nadšenec producenta okamžitě okouzlil. Costa později setkání s budoucí hvězdou popisoval: „Skočil k pianu, jako by byl k večeři steak a on nejedl několik měsíců.“ Patnáctiletý kluk mu v rychlém sledu vysypal asi deset písní.
První, co Paul Anka pod Costovým vedením natočil, byla právě Diana. Píseň okamžitě vyletěla do horních příček amerického žebříčku a pobyla zde 18 týdnů. Byl to debut jako řemen, prostota a upřímnost milostného citu u posluchačů jednoznačně vyhrály a z Anky se rázem stal teenagerský idol.
Když se zpěvák, teď už jako hvězda, vrátil z jednoho ze svých prvních turné, jeho múza Diana Ayoubová se mu ozvala, že by s ním chtěla mluvit. Byla odmítnuta. Některé životní příležitosti se prostě už nikdy nevracejí...

„Písně populární hudby jsou jako jejich tvůrci,“ píše hudební publicista Jaroslav Císař v úvodu své nové knížky Cesty za hity, ze které pochází i příběh Diany. „Mají své osudy, mnohdy s životními osudy svých tvůrců úzce propojené. Jsou průsečíkem závažných i úsměvných okolností. Někdy zasáhla náhoda, někdy pomohlo nezměrné úsilí, jindy chladný kalkul.“
Publikace, kterou právě vydává Mladá Fronta, vypráví o vzniku čtyřiceti slavných písní ze světové i domácí hudební scény a popisuje okolnosti, které doprovázely jejich cestu na výsluní. Jde o okolnosti někdy značně překvapivé. Věděli jste například, že House Of The Rising Sun (Dům u vycházejícího slunce) nebyla ve skutečnosti věznice, jak se nám snaží namluvit český text Zdeňka Borovce, ale nevěstinec? Že Love Me Tender vlastně vůbec nenapsal Elvis Presley, ale byl pod ní podepsán z čistě marketingových důvodů? Že píseň Satisfaction, vlajkovou loď Rolling Stones, Mick Jagger a Keith Richards od začátku neměli rádi a původně ji vůbec nechtěli zařadit na desku? Že první nahrávka Modlitby pro Martu vznikala za značně dramatických okolností, ve chvíli, kdy už na pražských ulicích stály ruské tanky? Textaře Petra Radu okupační hlídky cestou do studia zadržely, takže musel slova chvějícím se hlasem diktovat do praskajícího telefonu...
Zbývá jen jediný povzdech – škoda přeškoda, že knížku nedoprovází CD se všemi uvedenými písničkami. Byla by to sice sbírka poněkud nesourodá, zato ale se zárukou kvality. A všechno pohromadě!

S použitím citací z knihy „Cesty za hity“ Jaroslava Císaře.

Také vás zajímají osudy písní a jejich tvůrců?
Které naše i zahraniční písničky máte nejraději?
Je mezi nimi některá milostná?
Hrála jste někdy „Dajánu" na kytaru? :-) 

   
22.06.2007 - Kultura - autor: Eva Jedelská

Komentáře:

  1. [2] Lindaa [*]

    Aja: Jejej, to uz je historická vykopávka . Vubec jsem si toho nevsimla.

    superkarma: 0 22.06.2007, 07:52:05
  2. avatar
    [1] Aja [*]

    No božíčku, to je let... a jen v letech 1057–1963 byla Diana (u nás známější jako „Dajána“)

    superkarma: 0 22.06.2007, 07:23:46

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme