Reklama

Osud Hany Krupkové, ženy, z níž atraktivní vzhled učinil agentku tajných služeb, vypadá jako ukradený z filmového scénáře. Možná kdyby se neodehrával za druhé světové války, nebyly by důsledky tak hrozné. Pro ni bylo asi nejhorší to, že muž, kterého zachránila před smrtí na popravišti nebo v koncentračním táboře, ji nakonec opustil.

Pokud by se Hana Krupková narodila třeba v dnešní době, mohla by se stát třeba  herečkou či modelkou. Její smyslná krása si podmaňovala muže všech věkových kategorií. V Pardubicích, kde žila, patřila mezi vyhlášené krásky. Podle svědectví pamětníků jí sice zájem mužů lichotil a uměla ho využít, ale její jediná láska byl pro ni muž Václav Krupka - důstojník tehdejší československé armády. Po obsazení Československa se snažil o emigraci, ale nepovedlo se, po demobilizaci musel pracovat ve východočeských elektrárnách.

Mezi Haniny důvěrné přítelkyně patřila i Taťána Hladěnová, právě ona přivedla manžele Krupkovy k Alfrédu Bartošovi. Tento muž se v roce 1942 tajně vrátil z Anglie, aby v rámci výsadku Silver A vytvořil podmínky pro další parašutistické akce. Bartoš nabídl Václavovi, aby se aktivně podílel na odbojové práci a tatáž nabídka platila i pro jejich manželky. Obě ji přes odpor svých manželů přijaly.

Silver A slavila v průběhu několika dalších měsíců úspěchy, navazuje spojení s odbojáři a parašutisty z výsadku Out Distance a Anthropoid. Bartoš ale nedodržuje základní pravidla utajení, stýká se se svou matkou a tetou, chodí ven jen s falešným knírem a brýlemi. Také se zastaví za svou předválečnou snoubenkou Věrou Junkovou a sdělí jí, že je mezi nimi konec. Dívka se neúspěšně pokusí o sebevraždu, nicméně celé její příbuzenstvo o Bartošově přítomnosti ví… A aby toho nebylo málo, do Bartoše se zamiluje ještě Taťána Hladěnová, a když ji její manžel přístihne s milencem v naprosto jednoznačné situaci, začne jít do tuhého. Osobní spory začínají ohrožovat práci celého odboje.

Hana Krupková pracuje  pro odboj jako spojka. Díky své kráse a šarmu získává spoustu informací a má přístup k důležitým lidem. Osudový úder přichází  27. května 1942, v tento den je v Praze spáchán atentát na úřadujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Odbojáři jsou zaskočeni, věděli sice, že výsadek Anhropoid má zvláštní úkol, nicméně netušili,  o co přesně půjde. Začíná se jich zmocňovat panika a ta sílí společně s tím,  jak narůstá řádění Němců – popravy, vyhlazení Lidic, masové zatýkání ...

Krupkovi společně s Bartošem mají plán na útěk do Švýcarska, ale než jej stačí realizovat, ocitají se ve spárech gestapa. Karel Čurda – člen výsadku Out Distance – ve snaze zachránit si život, při výslechu udal tajné policii, koho mohl. V bývalém Bartošově bytě nacisté objevují i milostné dopisy Táni Hladěnové, která je okamžitě zatčena, a následují Krupkovi… Hladěnovi končí na popravišti, Alfréd Bartoš spáchal sebevraždu, když se ho snažili zatknout.

Václav a Hana jsou přemístěni do Petschkova paláce. Jejich věznitelé jim nedovolí žádný kontakt. Hana se musí zúčastnit identifikace padlých parašutistů, je to její první přímé setkání se smrtí. Bylo jí tehdy něco málo přes dvacet. Střídavě ji drží v samovazbě na Pankráci, v Pardubicích, dva měsíce v Terezíně a pak opět na Pankráci. Vystrašená, nicméně stále půvabná Hana se zalíbí vysoce postavenému důstojníkovi pražského gestapa Wilhelmu Schultzovi. Ten dostává na starosti její případ a naznačí jí, že je ochoten pro ni leccos udělat. Pokud bude patřičně vstřícná, samozřejmě. V archivech ministerstva vnitra se dochovalo přímé svědectví Hany Krupkové v její výpovědi pro StB: “Dal mi přinést jídlo, kávu a cigarety, načež mezi námi došlo k intimnímu styku. Sliboval mi záchranu a říkal, že se z toho pokusí dostat manžela.” A Schultze splnil slib, i když vůbec nemusel.

Hana po osobní audienci u K. H. Franka získává částečnou svobodu, ale musí přistoupit na další spolupráci s gestapem. Její muž si mohl vybrat – vstup do SS nebo koncentrační tábor. Paní Hana ještě alespoň pro svého milovaného Václava zařídila, že ho pošlou do koncentračního tábora Flossenbürgu místo do původně plánovaného Matthausenu. Tady by zcela jistě nepřežil.

Ihned po osvobození je Hana zatčena, krátce sdílí celu s  herečkou Lídou Baarovou. Prokážou jí sice, že byla nasazena do továrny Waltrovka v Jinonicích, ale nikoho neudala. Po návratu do země je zatčen i Václav Krupka, který už tušil, že Hana pravděpodobně s Němci za války spolupracovala. On nakonec vyvázne bez trestu. Hana je ale odsouzena ke třem letům vězení. Zdrtí ji až to, že se s ní Václav rozvádí. Paradoxně Hanu soudí lidé, kteří se v průběhu války do žádného odboje nezapojili. Nikdo také nepřihlédl k tom, že gestapu neřekla zdaleka vše, co mohla…

Hanu později vyděsí informace o tom, že se chystá revize jejího procesu. Její bývalá spoluvězenkyně z Pankráce na ni nachystá past. Slíbí jí zařídit útěk za hranice, ale je to zpravodajská hra StB. Její pracovníci zatknou Hanu na hranicích a následně jí sdělí, že byla odsouzena k deseti letům těžkého žaláře a vyvázne jedině, když s nimi bude spolupracovat. Atraktivní a okouzlující ženy jsou totiž pro každou zpravodajskou službu v každé době cenným artiklem.

Už podruhé se ocitá v náruči zpravodajské služby a ta jí zařídí život pod falešným jménem. Jako Jana Králová pracuje pro komunistickou Státní Bezpečnost až do chvíle,  kdy se v Praze na Náměstí Republiky náhodně potkává se svým bývalým manželem. Tímto odhalením ztrácí pro StB hodnotu. V roce 1955 je její proces podroben revizi a získává zpět svou identitu, oficiálně pracuje jako tajná agentka až do roku 1961. Před svou minulostí se pokusí ještě jednou utéci, na konci šedesátých let odchází do západního Německa a s nikým z bývalé vlasti se nestýká. Hana Krupková zemřela v roce 1997.

 Na první fotografii je Václav Krupka.
 Fotografie č. 2 - svatba Hany a Václava Krupkových
 Na třetí fotografii Hana Krupková


 
Zdroj: Archiv Jaroslava Čvančary