Pěkný, zamindrákovaný pátek všem, kdo čtou ženu-in,
 
dnešní téma opravdu vybízí k velké diskuzi o tom, jak je to s naším sebevědomím a kde je vlastně zakopaný pes.
 
Je mi 34 let, měřím 162 cm, vážím 56 kg a občas zaslechnu, že jsem hezká a nebo přitažlivá. Bohužel na to reaguji celkem stejně, jak popsal Richard ve svém dnešním článku. Jste všechny ošklivé, tlusté a nikdo vás nemá rád! Troufnu si ale tvrdit, že má reakce je podložená a já sama nejlépe vím, jak to je. Znám samu sebe lépe než kdokoliv jiný.
 
A abych tady nepsala jen tak na prázdno, hned to vysvětlím. Nikdy jsem nebyla žádná tyčka. Tím, že mě matka příroda obdařila velkými ňadry, byla předurčena i postava. Zkrátka holka krev a mlíko. Přesto jsem ale kdysi mohla úspěšně říkat, že jsem štíhlá a díky sportu tělo i celkem vypadalo. Nemusela jsem se stydět vzít si krátkou sukni a přiléhavý top.
 
Přišlo těhotenství, porod. Měla jsem obrovské břicho a přesto, že některé maminky mají tři děti a postavu po nich jako dospívající dívka, tak moje břicho je potrhané, zjizvené a vypadá tak jak od 70ti leté babičky. Doslova. (Když mě viděl plastický chirurg, řekl: ,,Mladá paní, s tím je třeba něco udělat, Vás to sakra poznamenalo").
 
Prsa se těhotenstvím a kojením zvětšila do obrovských rozměrů, ale po skončení kojení a zhubnutí ztratila tvar, velikost a pevnost. Věřte nevěřte, ale raději bych měla malá a pevná prsa než výstřih, za kterým se sice každý otočí, ale je to takzvaně pouze pro oko.
 
O striích na stehnech a zadku nemluvím, jsou tam i přesto, že jsem o sebe v těhotenství dbala a používala veškerou dostupnou kosmetiku.
 
Tohle vše, co jsem popsala, lze ale dobře maskovat šikovným oblečením. A teď se dostávám k tomu, že když mě někdo tedy pochválí a řekne, že jsem hezká, uvědomím si, jak je vše povrchní a relativní. Co by asi říkal, vidět mě nahou. Otočil by se a utekl...
 
Přesto jsem se nevzdala a doufám, že se najde někdo, komu budu připadat hezká a přitažlivá i se svými nedostatky. Umím se svými mindráky žít a rozhodně jsem neztratila chuť prožít svůj život naplno. Vždyť mám ještě hezké oči ;-))).
 
A dovolím se skončit oblíbeným citátem: ,,Není na světě ošklivých žen, jsou jen ženy, které nevědí, jak se učiniti krásnou".
 
Pohodový, sluníčkový víkend přeje
 
Jacquelline


Citát mám rád taky, je to přesné. Oč snazší to mají zahalené muslimky. A víte, proč se vůbec zahalují? Podle legendy přibyl do hlavního města Osmanské říše národ Čerkesů, kteří z jakéhosi důvodu museli opustit svoji zem. Jenže čerkeské ženy byly o tolik hezčí, že všichni Osmané pokukovali po nich, což se pochopitelně nelíbilo jejich muslimským ženám, ani těm sultánovým.

Proto sultán požádal čerkeské muže, aby požádali své manželky, ať si zakryjí tváře, že jejich krása způsobuje rozbroje. I stalo se tak.

Do dalšího týdne byly zahaleny všechny ženy ve městě a začaly všechny tvrdit, že jejich krása je nebezpečná.

Tak tak je to s těmi šátky, milé ženy-in!:)

Reklama