Vydat se na podzim do přírody na šípky, to není nic neobvyklého. Napadlo vás ale někdy vypěstovat si své vlastní na zahradě? Přestaňte stříhat opadané květy a zbytek nechte na rostlině. Ano, jedlé jsou všechny druhy růží (pokud je chemicky neošetřujete), květy i plody. My vám ale poradíme, které odrůdy vás chutí svých šípků doslova očarují. Skvěle se hodí nejen pro přípravu čaje, ale také marmelád, sirupů a dalších zdravých pochoutek.

Růže dužnoplodá (Rosa villosa)

Někdy se jí říká také růže jablíčková nebo měkká. Když pro ni půjdete do zahradnictví, ptejte se po registrované odrůdě „Karpatia“. Ta je u nás nejrozšířenější a její růžové květy navíc odolají i jarním mrazíkům. Díky tomu se v srpnu až v září můžete těšit na bohatou úrodu jasně červených šípků kulatě válcovitého až hruškovitého tvaru. U vzrostlé rostliny může sklizeň dosáhnout i pěti kilogramů.

Příjemným bonusem je i to, že plody mají málo semen. Jen pozor na promeškání té správné zralosti. Podle odborníků trvá pouhých deset dní, pak plody ztrácí na kvalitě i vitaminech.

Mírně rozložitý, až 160 cm vysoký keř původem z jižní části střední Evropy a z Balkánu roste velmi bujně. Není náročný na půdu a miluje slunce.

Růže Moeysova (Rosa moyseii)

Je považována za jednu z nejkrásnějších divokých růží. Ať už je to pro její červené květy, nebo pro červeno-oranžové, extra velké (až šest centimetrů dlouhé) plody, které mají obzvláště vysoký podíl vitaminu C. Sbírají se v průběhu září.

Tato růže původem z Číny se hodí spíše do větších zahrad jako solitér. Tvoří totiž dosti velký keř přesahující tři metry do výšky i šířky. Není náročná na půdu a snese i polostín.

Růže svraskalá (Rosa rugosa)

Z mírných a chladných pobřežních oblastí východní Asie se k nám dostala tato velmi odolná kráska s voňavými květy (nejčastěji červené nebo purpurové) o průměru až 10 centimetrů. Z těch na výhonech vyrostou v průměru třícentimetrové plody. Mají zploštělý tvar a velmi masitou dužninou. Doba jejich sklizně se pohybuje od září do října. Ale pozor, nesmíte nechat plody přezrát, jinak ztrácí vitaminy.

Růže svraskalá, která své jméno dostala podle vzhledu listů, se hodí i do menších zahrad. Tvoří polokulatý keřík nepřesahující půl druhého metru. Je nenáročná, takže jí nevadí ani málo výživné, písčité půdy a sucho. Naopak nesnáší přemokření.

Proč jsou šípky zdravé?

Hlavně pro vysoký obsah vitaminu C, patří k plodům s jeho nejvyšší koncentrací. Ze 100 gramů dužiny získáte zasyrova až 1 200 mg „céčka“. Šípky obsahují také provitamin A, vitaminy B a K, minerální látky jako vápník, draslík, hořčík, fosfor, síru nebo sodík, cukry, třísloviny, pektiny, rostlinná barviva a silice.

Díky tomu všemu působí proti únavě, infekcím močových cest a ledvin, infekcím horních cest dýchacích, chřipce a nachlazení, krvácivosti dásní nebo hypovitaminóze. Podílejí se také na krvetvorbě a činnosti střev a zlepšují obranyschopnost organismu.

Čtěte také:

Reklama