Zlomyslný den s dobrým koncem

Můj příběh není ani tak záchranářský, jako zlomyslný. Někdo se ten den prostě na mně vyřádil.

Po mnoha měsících jsem jela po městě autobusem, protože auto prostě k dispozici nebylo (normálně buď autem nebo chodím pěšky). Koupila jsem si lístek a poučena, že musím předními dveřmi jsem nastoupila. A hned začala "bavit" důchodce, protože v sobotu ráno nikdo normální busem nejezdí. Lístek na cvaknutí jsem totiž marně strkala do elektronické čtečky karet. Až pobavený řidič na mě musel ťuknout, že za sebou mám klasické cvakátko. Všichni důchodci se řechtali ještě když jsem procházela autobusem. Samozřejmě jsem si tento zážitek nenechala pro sebe a s úsměvem na tváři ho všem, za kterými jsem jela, vyprávěla. Všichni jsme se smáli. Z legrace jsem všem říkala, že jsem zvědavá na cestu zpět. To jsem však ještě netušila.........

Tentokrát se mi podařilo nastoupit a cvaknout lístek správně hned na poprvé. Jenže asi v polovině cesty nám autobus vypověděl službu a všichni jsme museli vystoupit. A jak jsme se trousili ven, tak jedna paní v autobuse nějak divně dýchala. Sem tam se za ní někdo otočil, ale to bylo všechno. Tak jsem se odhodlala a zeptala se jí, zda je v pořádku. Nebyla. Řekla, že má nemocné srdce a že si dnes zapomněla vzít léky a není jí dobře a zda bych s ní mohla počkat, než se jí udělá líp. Zůstala jsem, vystoupily jsme, sedly si a nakonec jsem zavolala známému a paní jsme dovezli až domů a dohlídli na okamžité spolknutí léku. Té se udělalo líp.

Dnes už vím, že jsem udělala 2 chyby. A to, že jsem s paní neměla vůbec vystupovat z autobusu - řidič má více možností a musí se postarat!! A druhou, že jsem jí nezavolala rovnou sanitu. Nakonec vše dobře dopadlo a já si můžu říct, že jsem v ten okamžik neodešla jako ostatní a mám alespoň před sebou čisté svědomí!

Parta lidí druhý den nevěřila svým uším, že ani zpět jsem nedojela "normálně". Asi takové situace přitahuji, protože jindy jsme zas pomáhali paní při přepadení (naštěstí se jí nic nestalo i kabelku ubránila). Nepřijemné bylo, že jsme museli kromě výpovědí jít svědčit až k soudu (podle mě úplně zbytečně)...

Tak takové mám zážitky. Zázvorka

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

Zázvorka musí jezdit autobusem častěji, bude z ní Superwoman. Simona

Také už jste někomu pomohly? Udělaly jste nějaký dobrý skutek? Nebo s vděkem vzpomínáte na někoho, kdo pomohl vám? Poděkujte mu naším prostřednictvím. Čekáme na adrese:

redakce@zena-in.cz

Reklama