Nelinka je šikovná a krásná princezna, bohužel jí ztěžuje život vrozená a nevyléčitelná nemoc SMA (spinální muskulární atrofie). Její přání bylo, aby s mamkou mohla cvičit na speciálním vojtově stole a „voila“ - přání splněno! A to díky lidem s dobrým srdcem a ženám z nadace Kouzelná přání, se kterými vám nyní přinášíme rozhovor.

Když se řekne kouzelné přání, každý si asi vybaví nějaké to svoje tajné přání, ale vysvětlete nám, co pod tímto názvem ve vašem případě si máme představit?
Pokud to mám vysvětlit jednoduše, tak řeknu: Pomoc přímá a konkrétní, aniž by jediný halíř šel jinam, než má. :-)

Já to vidím spíše z toho druhého pohledu... Kouzelná přání jsou tady pro tu skupinu lidí, kteří chtějí podat pomocnou ruku, ale rádi by věděli: komu přesně pomáhají, kam jejich podpora jde, mít nějakou zpětnou vazbu, mít třeba možnost potkat se s tím, komu pomohli, a také aby měli někoho, kdo jim poradí a pomůže při realizaci nějaké sbírky pro svého blízkého člověka.

Jak vás napadlo Kouzelná přání založit a kdo za tím stojí?
Myslím, že to byl přirozený vývoj. Čtyři roky jsem pracovala v neziskové organizaci Chance 4 Children, kde jsem získávala různé poznatky a hlavně zkušenosti z dané oblasti. Velkým průvodcem, a dnes už můžu říci mým mentorem, byl ředitel organizace Manfred Franke, který mě zasvětil do odvětví nejen přímé a konkrétní pomoci, ale také jak získávat finance a hlavně jak s nimi efektivně zacházet...

Nicméně pak jsem nastoupila na mateřskou dovolenou a chtěla jsem si tak trochu odpočinout. ;) To se podařilo jen na krátkou dobu, pak si mě to opět našlo, ale tentokrát jsem se rozhodla, že to zkusím po svém. Líbila se mi myšlenka, že kdokoli může pomoci komukoli, a to naprosto kdykoli, aniž by jediný darovaný halíř šel jinam, než kam je opravdu mířený! Mám okolo sebe skvělé lidi, kteří mě podporují a vidí v dané činnosti smysl a kteří se nebáli jít do toho se mnou. Bez nich by to prostě nešlo! :-) A co je hlavní, nechtěla jsem nést na bedrech rozhodování, komu se bude pomáhat a komu ne. Jen jsem chtěla byt tím pomyslným mostem, tedy velice pevným a podpůrným, který vede k té podpoře. ;-)

Nebála jste se neúspěchu?
Spíš než strach bych to nazvala jako velký respekt, který jsem měla a stále mám! Snažím se dělat věci upřímně a od srdce. Nepřeceňovat své síly, nic neslibovat a být naprosto upřímná, jak k sobě, tak k lidem, s kterými komunikuji. Takže strach z neúspěchu nemám, protože nemám stanovený cíl stát se velkou „nadací“ a přerozdělovat miliony... Mým snem je, aby „kouzelná přání“ mohla být prostředkem a hlavně motivací lidem pro vzájemnou podporu ve svém nejbližším okolí. A prostě věřím, že krůčkem po krůčku se nám to podaří!

sd
Spojením umění zachytit lidskou tvář a sportovního talentu vznikly neobyčejné fotografie, které zachycují kontrast mezi profesionálními sportovci a dětmi se svalovou atrofií. „Zatímco jeden si svaly buduje kariéru, ten druhý je neovládá!“ Do projektu se zapojili sportovci s obřím srdcem. Tomáš Ujfaluši, Vladimír Šmicer, Ondřej Pavelec, Michael Frolík, Jiří Jarošík, Vašek Kadlec, Tomáš Necid, Radek Snozík, Martin Fenin, Tomáš Svoboda, Michal Kadlec, Jiří Tlustý, Radek Smoleňák.
Autorem fotografií je Jakub Ludvík.

Jak se vůbec někdo do vašeho projektu může přihlásit?
Prozatím naprosto jednoduše... Stačí nás kontaktovat. Buď přes formulář, který je na našem webu, nebo prostě e-mailem. My se pak s danou osobou spojíme a vše osobně doladíme. Zaslané přání následně zveřejníme na webu a rozešleme mezi naše blízké. Tak si kdokoli může vybrat přání, které mu je sympatické, a splnit ho. Buď pošle finance přímo rodině, nebo nám, a my dané přání zajistíme (například objednání zdravotní pomůcky apod.) a předáme ho. Nebo je možné dané přání osobně předat a setkat se tak přímo s obdarovaným. My pomáháme s koordinací, aby vše bylo pro obě strany co možná nejjednodušší a nejpříjemnější.

Plníte přání pouze handicapovaným?
Ráda bych to více upřesnila. Přání neplníme my, pouze ho předáváme dál... Zveřejňujeme, a tedy pomáháme splnit přání konkrétním lidem ze všech znevýhodněných skupin, jako jsou: handicapovaní, sociálně slabí senioři, rodiny s vážně nemocnými dětmi a pod. Dá se říci, že jediní, komu přání nezveřejníme, jsou zvířátka. :-)

Stalo se vám, že by s vámi někdy někdo nechtěl spolupracovat? Jak třeba reagují známé tváře na to, když je oslovíte?
Ano, stalo... Ale ve většině případů to bylo z důvodu, že jsme se nepotkali v termínech. Nicméně ty spolupráce, které proběhly, byly opravdu moc fajn a moc si jich vážím. Doufám a pevně věřím, že si tu přízeň a důvěru udržíme i do budoucích projektů.

Jaký byl osobně pro vás nejsilnější příběh?
Pro mě jsou nesilnější okamžiky, když jsem „poslem dobrých zpráv“. Tzv. když volám rodině, že se našel DOBRODÁRCE pro jejich přání... Těch prvních 20 vteřin je opravdu KOUZELNÝCH! Někdy se ptají, jestli si z nich neděláme srandu a myslíme to vážně, jindy je to čistá radost a smích či pláč, a nebo je na druhé straně jen ticho. :-) Neskutečný pocit...

Co plánujete do budoucna a jak chcete, aby se Kouzelná přání vyvíjela?
Plánujeme jet pořád stejně, hlavně aby nám „práce“ dělala radost. Jsme tým nadšených maminek na mateřské, které se tomu věnují více méně jako koníčku. A z úhlu pohledu hodně do budoucnosti. Byla bych ráda, kdyby se podařilo dostat „Kouzelná přání“ více do podvědomí lidí. Aby nejen ti, co potřebují pomoc, o nás věděli a zasílali nám svá „Malá a Velká“ přání. Ale aby i ti, co rádi pomáhají napřímo a konkrétně, mohli díky nám pomoci například někomu ve svém nejbližším okolí. Tam totiž celý projekt směřuje... Připomenout lidem, že pomáhat se dá i bez velkých nadací, které tímto nechci nijak podceňovat. Pojďme prostě začít pomáhat opět soused sousedovi a nebuďme lhostejní vůči svému nejbližšímu okolí. ;-)

Za Kouzelná přání odpovídala Alena Zdvihalová.

Tímto moc děkuji Alence za rozhovor, přeji spoustu dalších kouzelných a splněných přání! Více na www.kouzelnaprani.cz

Čtěte také:

Reklama