krásně roztomilý dialog z Lišky Bystroušky, kdy mladý Lišák světácky nabízí nevinné Bystroušce cigaretku ze stříbrné tabatěrky...
A tak to mnohdy začíná. První cigareta souvisí s naší touhou cítit se dospělejší. Nebo se jen prostě nechceme nechat „zahanbit“ a přemůžeme první odpor, zvednutý žaludek i střevní potíže, jen abychom netrhaly partu. Znám to a svou kuřáckou kariéru jsem už na stránkách Ženy-in popsala. Máte-li zájem, přečtěte si „Moje poslední cigareta" ZDE.

Byla jsem doprovodit svoji dceru ke škole. Třída prvního ročníku střední školy se vypravovala na „lyžák". Šokovalo mě, kolik těch puberťáků žmoulalo v ruce cigárko, holky, kluci i nějaká ta placatka nechyběla, silácké řečičky.
Ach bože, kam to své stvořeníčko pouštím. Poznala bych, kdyby kouřila, ale stejně mám nepříjemný pocit. Není silná, dá se lehce ovlivnit, v tomhle věku „děti“ nerady vybočují.
Snažím se jít příkladem, nekouřím už dva a půl roku, ale cesta k mojí poslední cigaretě byla hooodně dlouhá a bohužel, začala úplně stejně: „Dej si cígo, nebuď srab…"

Vím moc dobře, jak jsou kuřákům protivní ti napravení, a snažím se neprudit. Dokonce mi ani nevadí být v jejich přítomnosti, většina mých kamarádek totiž kouří, ale lhala bych, že mě neštvou načichlé vlasy a oblečení, že mě nevytáčí ranní kuřáci na zastávkách, kteří navzdory zákazům otravují vzduch, lhala bych, že nejsem ráda za nekuřácké kavárny. Včera jsem zrovna v jedné takové byla a až při odchodu mi došlo, proč je tak prázdná. Na dveřích byla cedulka s přeškrtnutou cigaretou. Bohužel, Češi protikuřácké kampaně nesou stále s nelibostí a raději si na kafe bez cigaretky nechají zajít chuť. Ani stále se zvyšující ceny tabákových výrobků je neodradí.

Nejsem svatoušek a bez mučení se přiznám, že mě někdy, když si dám pár sklenek vína, přepadne chuť na tabák. Ale už ne na cigaretu, dám si raději doutníček.
Takže já bych byla ta poslední, kdo by měl někomu kázat.
Dospělí jsou (doufám) svéprávní a vědí, co dělají, ale proč s tím začínají ti mladí, to mi hlava nebere.
Vždyť už to opravdu není moderní.

Co si o tom myslíte, milé ženy-in?


Jak se s kouřením potýkáte vy?
Kouříte sama, nebo někdo ve vašem okolí?
Jak (kdy) a proč jste začala?
Snažíte se přestat? Jak?
Pomáháte si žvýkačkami, náplastmi nebo akupunkturou?
Co je (byl) pro vás nejsilnější motiv k tomu, abyste přestala?
Jsou u nás protikuřácká opatření dostatečná?
Máte ve svém okolí někoho, kdo zemřel na rakovinu?
Co děláte pro to, aby vaše děti nezačaly?


Svěřte se se svými názory, postřehy, ale i příběhy a získejte od nás dárek!

Reklama