Ahojky všem.

Takže téma agrese u dětí, boje part. Tak já jako malá žabka, to bylo před mnoha lety v Děčíně. Radši jsem si hrávala s kluky než s děvčaty. Holky stále jen kňouraly a pomlouvaly, a tak jsem si našla partu kluků a lítala s nima venku. Oni mě naučili tolik věcí a mně se to moc líbilo. Také jsme kouřili - tenkrát byly jen partyzánky (nejlevnější), ale nám to nevadilo.

Také jsme v lese bojovali s jinýma partama, to bylo něco. Měli jsme trsy trávy, aby se nic nikomu nestalo, a bojovalo se. Uměli jsme si hrát, ty dnešní děti to tak už neumí. Ono také co mají dělat na sídlišti? Tak vymýšlejí blbosti a jsou agresivní. Holt rodiče na ně nemají vůbec čas, ale to je tou dobou, tím pokrokem. Tak to těm dětem nemůžeme mít za zlé. Můžeme si za to sami.

Já svoje dětství prožila velice dobře jak v Děčíně, tak o prázdninách u babičky v Políčanech, kde jsem pomáhala u krav. Tak přeji dnešním dětem jen dobré věci a svět bez válek.

S pozdravem

Míla


Děkujeme za zajímavou úvahu.

Ano, svět bez válek bychom si přáli snad všichni... Ale přání, zdá se, nestačí. A často nestačí ani to největší úsilí...

Co si o "agresivních" hrách dětí myslíte Vy? Vyrůstala jste na sídlišti nebo na vesnici? Jak Vás to ovlivnilo? Kde byste chtěla, aby vyrůstaly Vaše děti? Napište nám!

redakce@zena-in.cz

Reklama