Vodní dýmka je v naší zemi mezi mladými hojně kouřena v rámci společenských akcí a v čajovnách. Je to takové utužovadlo kolektivní sounáležitosti. Hodně lidí je stále přesvědčeno, že je toto kouření mnohem méně nebezpečné než klasické cigarety. To je ale omyl...

Projde-li nový zákon o ochraně před škodami působenými návykovými látkami, který je momentálně v připomínkovém řízení, bude to například znamenat stop kouření vodních dýmek ve vnitřních prostorách čajoven, které patří mezi provozovny stravovacích služeb.

Z tiskové zprávy Ministerstva zdravotnictví

„Jsem rád, že se nám podařilo vypracovat zákon, který přispěje mimo jiné k dalšímu rozšíření nekuřáckého prostředí a omezení dostupnosti tabákových výrobků a alkoholických nápojů. Věřím, že se nám jeho prostřednictvím podaří zmírnit negativní dopady návykových látek, a to zejména na děti a mládež,“ uvedl Leoš Heger, ministr zdravotnictví. Zákaz prodeje tabákových výrobků, ale i tabákových potřeb a alkoholických nápojů by se měl nově týkat prodejních automatů či pojízdných prodejen. Zákon nově počítá s úplným zákazem kouření např. ve veřejnosti volně přístupných vnitřních prostorách nebo ve všech vnitřních prostorách provozoven stravovacích služeb jako jsou restaurace, bary apod.

Je škodlivější kouření cigaret, nebo vodnice?

pipeDnes je již dostatečně zdokumentováno, že kouření vodní dýmky je škodlivější, prokázala to například dlouholetá měření Státního zdravotního ústavu. Přitom jeden z hlavních argumentů pro kouření vodní dýmky od kuřáků je tento:

„Když kouřím vodnici, tak do sebe neláduju tu hromadu svinstva jako při kouření cigaret. Nespaluje se papírek, nevdechuju dehet...“

(Martin, 27 let, Praha, student VŠE)

Skutečnost je ale jiná. Jak uvádí měření Státního zdravotnického ústavu, kuřáci vodní dýmky vdechují větší množství dehtu i oxidu uhelnatého než kuřáci klasických cigaret! Při jednom vdechnutí se do plic dostává: 3 mg nikotinu, 800 mg dehtu a 145 mg oxidu uhelnatého.

Podrobnější informace o mýtech ohledně kouření vodních dýmek najdete v našem článku zde:

Překvapené? Také vám vaše děti tvrdily, že kouření vodnice neškodí, nebo je dokonce zdravé, a rozhodně není návykové? Dokonce jste jim dovolila tohoto celkem dekorativního „zabijáka“ kouřit doma? Nebo jste jim i pořídila šíšu (což je jiný název pro vodní dýmku) jako dárek?

Neopomenutelný společenský význam

Nový zákon o ochraně před škodami působenými návykovými látkami je bezesporu zákonem diskriminačním. Setkal jsem se s mnoha názory přátel kuřáků (ano, mám mnoho přátel kuřáků a jsou to skvělí lidé), kteří proti zákonu ostře vystupují. Kouření (ať už vodních dýmek či klasických cigaret) má neopomenutelný společenský význam. Kuřáci se proto přirozeně staví na zadní. Nekuřáci zase tvrdí, že jsou diskriminování kouřícími. Trochu začarovaný kruh, který je zcela pochopitelný z pohledu obou stran sporu. Pozoruhodné je, že šíšu si člověk dá klidně s nepřítelem a bude překvapený rozmrzelý, že přítel nekuřák si nepotáhne. Závislost na kouření zkrátka tlumí emoce, ale také je jitří. Ona pověstná dýmka míru se nám stává dýmkou sváru.

Zákonné řešení je však správné, vždyť kuřáci si už ani nevzpomenou, jak kouřit, nejspíš se k cigaretě či dýmce dostali při nějak společenské příležitosti. Pokud se k ní nedostanou, tenhle problém odpadne, neb normální bude nekouřit. Bude to ale dlouhá cesta, odhaduji ji tak na 40 let a smekám před všemi, kdo mají tu sílu bojovat za přirozené právo nekouřit a otevřeně říct, že jim kouření vadí...


Docela mě zajímá váš názor. Diskutovat ho samozřejmě můžete pod tímto článkem a jednoznačné pro či proti veřejnému kouření odfajfkujte (není to vtipné, jak kouření prorostlo i do běžné mluvy :)) v této anketě...

Kam dál?

Reklama