Reklama

V sedmé části fotoseriálu budeme pozorovat odvážlivce, kteří poletují nad deštnými pralesy a houpají se ve stylu bungee jumping na „tarzan swing“ v Monteverde.

Adrenalinové lanovky nabízející extrémní, leč bezpečné zážitky existují v různých podobách všude – i v Praze. Přiznávám, že sama jsem tuto „chuťovku“ striktně odmítla, i když chviličku jsem o ní uvažovala, zvláště když mi průvodce Ozzy tvrdil, že přece „nemohu přijít o zážitek na celý život“, který prý nedávno absolvovala i mnohem starší paní a on sám prý asi desetkrát. V den, kdy jsme do Monteverde autem přijížděli, svítilo sluníčko a u silnice jsme spatřili skupinku lidí chystající se právě k akci:

1

Druhý den ale lilo jako z konve a už jen tato skutečnost poněkud kalila naději na úžasné výhledy na krajinu. Přesto „do toho“ přítel jít musel, neboť zážitek měl v rámci zájezdu s Ozzym předplacený.

2

Místnost, kde zaměstnanci připravovali budoucí „tarzany“ či „supermany“ k atrakci, se hemžila mnoha mladými lidmi, myslím, že kdybych se náhodou odhodlala, poněkud bych ve svém věku „vyčnívala“. Přítel vyfasoval helmu, kšíry a všelijaké pásky a skobičky, takže vypadal trošku jako horolezec. Jelikož chce zůstat v anonymitě, nafotila jsem náhodně pár natěšených cizinců, kteří vás vesele zdraví:

3

5

Někteří vycházeli z domečku kolem této cedule – copak je asi čeká?

4

Většina lidí, včetně přítele, vystupovala po schodech

6

ke kovové konstrukci v koruně stromu, kde na ně čekal muž, který je upevnil na lano a vypustil vstříc pralesu a otevřené krajině.

7

Zatažená obloha a hustý déšť příliš povzbudivě nepůsobí:

8

To víte, že ve mně byla malá dušička, aby přítel, který jinak podobné adrenaliny normálně nevyhledává a k zážitku byl víceméně „přinucen“, ve zdraví přežil. Docela jsem si oddychla, když se po hodině a půl vrátil. Prý se lety nad krajinou a v pralese střídaly s namáhavými výstupy do kopce s celou výstrojí, což by prý pro mě byl největší problém. Co jste sletěli dolů, museli jste si prostě zase vyšlápnout, abyste posléze mohli přijet po laně k další konstrukci a dalšímu pracovníkovi.

9

Zlatým hřebem programu byl nejspíš strmý pád na laně, který na rozdíl od bungee jumpingu díky konstrukci s velkým kyvadlem připomínal houpačku. Příteli ovšem připomněl pouťovou atrakci, kterou kdysi nedobrovolně podstoupil a přežil v hrozném stresu. Takže opravdu „zážitek na celý život“, jak pravil Ozzy, ovšem pro každého v trošku jiné podobě. Ještě, že jsem odolala pokušení! Pro tu trochu adrenlinu by mně stačilo projet se na tomto koníčkovi,

10

jehož jsme potkali na zpáteční cestě. Kovboj, Ozzyho známý, nám předvedl drezuru koníka. Dozvěděli jsme se, že v Kostarice je velmi populární i rodeo, které sám Ozzy kdysi aktivně provozoval.

Do poslední části fotoseriálu připravuji obrázky surfařů zápasících s obřími vlnami, návštěvu malého města, ale také ukázky ze života v hotelovém rezortu.  

Čtěte také: