Magie

Kosmická tajemství pražského orloje

Za pražským orlojem putují turisté s celého světa. Starobylý stroj spjatý s vesmírem ještě prohlubuje pověst města jako mystického centra tajných věd. Jen mizivá většina přihlížejících se však umí v jeho tajemném ciferníku orientovat.

Známá  pověst o pražském orloji říká, že jeho tvůrce mistr Hanuš byl konšely města oslepen, aby podobný div nemohl už nikde jinde vytvořit. Tento „astronomický přístroj“ představoval pro tehdejší lid velký div, a tak není s podivem, že kolem něj vzniklo tolik pověr a podivných legend. S kostlivcem po straně pak dostaly tyto pověsti ještě barevnější podtón.

orloj

pražský orloj, historický skvost astronomie, magie i stavitelství

kostlivec

kostlivec jeho pověsti a legendy ještě umocňuje

Magie

V hodinovém stroji s astrologickými prvky mnozí viděli spiknutí zasvěcenců černé magie, pod zástěrkou zjevných časoměrných funkcí měl orloj sloužit jako pomůcka, která mágům umožňovala ovládat lidské duše. Jedna varianta této pověsti dokonce tvrdí, že tento spolek řídil sám ďábel, a byl to právě on, kdo po dokončení orloje „hlavního konstruktéra“ oslepil.

Kletby

Podle další pověsti chod orloje také souvisel s osudy celé české země. Dokud šel, bylo dobře, když se zastavil, bylo zle. Jen pro příklad uveďme zastavení orloje v roce 2001, krátce před silvestrovskou půlnocí. V srpnu 2002 pak povodeň zaplavila téměř celou Prahu.

noc

noční pohled na pražský orloj je úchvatný, magický, kouzelný...

Rozhodně se nedoporučuje o orloji mluvit nějak špatně, tím méně mu škodit, nebo dokonce zvažovat jeho zrušení. Málem k tomu došlo v 18. století, kdy o tom konšelé vážně uvažovali.

Změny ne

Zdá se, že pražský orloj nemá rád ani nějaké velké změny, které na něm byly provedeny, byť v dobrém úmyslu. Není prý náhodou, že u malíře Josefa Mánese propukla progresivní paralýza právě během práce na kalendářní desce. Možná měl duch stroje výhrady k umělecké podobě a rustikálně vlastenecká malba mu moc neseděla. Proti umístění této kalendářní desky na orloj tehdy protestoval i vynikající astronom, tehdejší ředitel pražské hvězdárny a znalec orloje Josef Jiří Böhm.

Astronomické mistrovství

„Ne na nějaké tatrmany a jiné aparáty bystře a nákladně zhotovené k divadlu lidu obecnímu, ale mistrovství astronomické pro učené lidi a jim i všem ostatním potřebné…“ tak viděl už roku 1570 hodinář Jan Táborský z Klokotské Hory hlavní smysl orloje.

Základem astronomického ciferníku jsou tři zlaté soustředné kružnice. Nejmenší s modrou výplní ohraničuje Zemi a současně znázorňuje obratník Kozoroha, větší rovník a obratník Raka. Mezikruží je pak rozděleno na horní modrou plochu, znázorňující den, spodní černou, vymezující noc a dvě postranní červenohnědé, které představují svítání a soumrak (což je zde pro jistotu napsáno ještě latinsky).

Vnější kružnice je rozdělena na čtyřiadvacet stejných dílů s římskými číslicemi, což jsou tzv. německé hodiny. V denním mezikruží je pak dvanáct oblouků s arabskými číslicemi. Jde o tzv. denní hodiny, které v jakémkoliv ročním čase dělí den na dvanáct stejných časových úseků. Taková hodina je tedy každý den v roce jinak dlouhá.

Nejpozoruhodnější součástí astronomického přístroje je excentricky se otáčející disk se znaky zvěrokruhu (tzv. zvířetník) s několika vlastními rafijemi. K velké radosti středověkých astrologů i jejich moderních následovníků, přesně ukazuje, v jakém znamení se právě nachází Slunce. Zasvěcen z něj dokonce také vyčte výšku Slunce nad obzorem, čas a místo jeho východu a západu, slunečný a hvězdný čas, dny slunovratů a rovnodenností. Není tedy vůbec nadnesené tvrzení, že orloj je v podstatě takový první počítač na našem území.

kolo

astronomické mistrovství

Dva orloje v Praze?

Téměř neznámou skutečností je, že Praha měla nějaký čas orloje dokonce dva. Ten druhý byl roku 1477 umístěn na Svatovítské katedrále Pražského hradu, o staviteli a jeho konstrukci se však nedochovaly žádné podrobnější informace. Stroj zanikl patrně v polovině 16. století při velkém požáru Hradu.

Na rozdíl od mnoha jiných pamětihodností přežil

Pražský orloj byl podle posledních poznatků postaven okolo roku 1410, za vlády krále Václava IV., Mikulášem z Kadaně. Autorem návrhu stroje byl matematik a astronom, lékař a rektor pražské univerzity Jan Odřejův z Hradce Králové zvaný Šindel.

Pak přišla ničivá husitská revoluce, kdy orloj chátral, ale na rozdíl od mnoha jiných pamětihodností alespoň přežil. Až roku 1490 jej opravil a zřejmě i vylepšil Jan z Ruože (Růže), který byl pravděpodobně inspirací pro známou pověst o mistru Hanušovi. Další úpravy byly provedeny za správcovství Jana Táborského v letech 1553–1560. V 17. století dostal orloj mechanicky ovládanou měsíční kouli, která ukazuje fáze Měsíce. Pochodující apoštolové se na věži objevili až v 18. století.

Pražský orloj patří k největším chloubám města Prahy. A také k největším záhadám.

zdroj: Jan Novák, Tajemné Česko, nakl. XYZ 2010

Čtěte také:

   
18.07.2011 - Astrologie - autor: Alexandra Stušková

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme