Mozková mrtvice neboli cévní mozková příhoda. Dříve postihovala v podstatě jen starší generaci, to je však už minulostí. Dnes může mrtvici prodělat i pětatřicátník.

Mozková mrtvice je jednou z chorob, které souvisejí s náročným stylem života. A v létě – v extrémně teplém počasí – je její výskyt nejrozšířenější. Často totiž dochází k přehřátí organizmu a krevní tlak stoupá jako o závod...

Co je mrtvice?

Mozková mrtvice je cévní onemocnění, při kterém jsou postiženy tepny zajišťující výživu mozku. „Existují dva typy cévní mozkové příhody,“ vysvětluje internista MUDr. Jiří Kučera. „Nejčastěji jde o ischemickou (ischemie = místní nedokrvenost) příhodu způsobenou uzavřením mozkové tepny krevní sraženinou (trombem) nebo vmetkem (embolem). Následkem je přerušením přívodu krve, a tím i kyslíku do příslušné oblasti mozku.“

Méně častým typem mozkové mrtvice je krvácení (hemoragie) do mozku. V takto postižené oblasti mozku dochází k porušení funkce mozkových buněk projevující se náhlým vznikem příznaků mrtvice.

„Protože mozkové buňky odumírají kvůli nedostatku kyslíku a živin teprve až po několika hodinách, lze v tomto případě – pokud se nemocný dostaví včas a léčba mozkové mrtvice je zahájena v prvních hodinách po jejím vzniku – účinně ovlivnit průběh a následky mozkového postižení,“ říká Kučera.

Jeden velký kolotoč

Jsme neustále zavaleni prací, v rychlém tempu přecházíme od úkolu k úkolu. Trvalý stres většinu lidí aktivního věku – tedy i poměrně mladou generaci – provází i na cestách z domovů do zaměstnání. A potom děti, domácnost, sportovní a společenské aktivity... Nemá to konce!

Neustálý spěch se dříve či později odrazí na stavu cév. Pacienti postižení mozkovou příhodou jsou stále mladší, někteří – přibližně pět procent – nedosáhli ani čtyřicítky, ale výjimkou nejsou ani pětatřicátníci.

Kde hledat příčinu?

Pokud někdo dlouhodobě žije pod neustálým vypětím a v trvalém stresu v zaměstnání, rapidně u něho narůstá riziko mozkové příhody – běžně označované jako mrtvice.

Přidá-li se k existenci v neustálém napětí ještě nezdravý způsob života – jako je nedostatek spánku, přejídání se pokrmy s maximem živočišných tuků, hojné popíjení alkoholických nápojů, spousta vykouřených cigaret a naopak mizivá konzumace čerstvého ovoce či zeleniny, potom nebezpečí vzniku cévní mozkové příhody značně vzrůstá.

Čím intenzivněji – i když „neúmyslně“ – se jedinec oddává zmíněnému životnímu stylu, tím spíš ohrožuje vlastní zdraví. A v souvislosti s tím, jak se čím dál mladší ročníky stávají zajatci nezdravého životního stylu, přímo souvisí i stále častější výskyt mozkové příhody právě u mladších lidí.

Nedostatečné prokrvení mozku má tři příčiny:
cévu ucpe sraženina (trombus), vmetek sražené krve (embolus), či sama praskne
(při cévní výduti nebo neléčené hypertenzi – vysokém krevním tlaku)

Jak ji poznáme?

Mozkovou mrtvicí se rozumí náhlá porucha prokrvení (ischemie) mozku. K nervovým buňkám se tak dostane příliš málo kyslíku a zkolabují. Asi v pětině případů mozkové příhody, zejména u mladších pacientů, krevní céva praskne a krvácí. Ke krvácení může dojít i bez patrné zevní příčiny. Krev se při něm rozlije do mozkové tkáně.

Ve velké většině případů (až 80 %) vyvolá nedostatečné prokrvení krevní sraženina (trombus) v mozku. Takové ucpání většinou postihne jedince, u kterého jsou cévní stěny už poškozeny aterosklerózou, tedy tukovými pláty s obsahem krevních destiček.

Krevní sraženina se může vytvořit kdekoliv v těle a z ní se uvolní tělísko (embolus), které krevním řečištěm pronikne do mozku, a v něm ucpe důležitou cévu.

MUDr. Jiří Kučera radí:
Jako prevence je vhodné doplňkově užívat extrakt ze semen vinných hroznů spolu
   s výtažkem z česneku a omega-3-mastnými kyselinami. Komplex těchto látek
   prospívá mozkovým cévám i zdravému srdci.
Kombinace zmíněných látek chrání cévní stěnu, pomáhá snižovat krevní tlak
   a udržovat normální hladinu krevních tuků a srážlivosti krve.

Prevence – snížení rizik

Riziko vzniku náhlé mozková příhody lze snížit, pokud budeme dodržovat určitá pravidla a pokusíme se ovlivnit a dostat pod kontrolu rizikové faktory. Jedná se samozřejmě o dlouhodobý životní program založený na pevné vůli.

♦ Vysoký krevní tlak – poškozuje stěny cév a napomáhá k rozvoji aterosklerózy
   Prevence: při každé návštěvě u lékaře si nechte změřit krevní tlak

♦ Cholesterol – koluje-li v krvi příliš mnoho „špatného“ cholesterolu LDL, ukládá se na cévních stěnách
   a přispívá k jejich zúžení (výsledkem je ateroskleróza)
   Prevence: nízkotučná strava bohatá na balastní složky, především zelenina a obilné vločky

♦ Alkohol – je-li konzumován ve větších dávkách, jimiž se rozumí víc než půl litru piva nebo čtvrt litru
   vína denně, podporuje právě alkohol zvyšování krevního tlaku. Také přidává jídlu na kalorické hodnotě
   Prevence: nekonzumovat alkohol

♦ Nadměrná váha – obézní a tlustí jedinci mívají častěji vyšší krevní tlak a častěji je postihuje
   i diabetes mellitus (úplavice cukrová), lidově cukrovka. Vysoký tlak a cukrovka přispívají k urychlení
   vzniku zkornatělých tepen
   Prevence: dbát na to, aby hodnota osobního BMI (= Body Mass Index = udává pomocí jednoduchého
   výpočtu informaci, jak jste na tom s vaší hmotností v poměru s výškou, objemem a věkem) nepřesáhla
   číslo 25

♦ Cukrovka čili diabetes mellitus – dlouhodobě zvýšené hodnoty cukru v krvi plíživě poškozují drobné
   cévy v mozku, čímž se podporuje proces kornatění
   Prevence: Sledovat obsah cukrů v krvi nejlépe preventivní prohlídkou, která zahrnuje laboratorní
   vyšetření krve a moči. Pravidelné sledování hladiny cukrů a tuků v krvi pomůže předejít závažným
   příhodám

♦ Kouření – nikotin významnou měrou zvyšuje hladinu tuků v krvi a přispívá k poklesu podílu
   cholesterolu HDL („hodný“ cholesterol, jenž chrání cévy) a také snižuje množství kyslíku v krvi. Tak
   se poškozují cévy a urychluje kornatění tepen
   Prevence: přestat kouřit nebo zlozvyk maximálně omezit

♦ Stres – trvalý stres spojený s dlouhodobým spánkovým deficitem a s poruchami spánku zvyšuje
   krevní tlak a tím také riziko mozkové příhody
   Prevence: Střídat pracovní aktivity s odpočinkem, osvojit si techniky uvolnění (jóga, autogenní
   trénink), odpočívat aktivně, nejlépe rekreačním sportem.

♦ Nedostatek pohybu – kdo se moc nehýbe, pocítí nedostatek zásobování cév kyslíkem i živinami.
   V důsledku uvedených nedostatků se cévní stěny nedokážou škodlivým vlivům, jakými jsou vysoká
   hladina cukru v krvi nebo vysoký krevní tlak
   Prevence: alespoň dvakrát v týdnu věnujte půlhodinku pohybu, třeba svižné procházce

Reklama