První moje cesta do zahraničí byla do Buharska. Vydala jsem se s 3letým synem a letěli jsme letadlem. Cesta letadlem byla celkem v pohodě, až na to, že jsme se párkrát dostali do propadu, tak jsem se lekla. Ale syn hlásil: "maminko nebj se, já tě zahránim".

Když jsme doletěli do Burgasu, jeli jsme autobusem na Sluneční pobřeží, tam nás ubytovali v bungalovech. První co mne napadlo, projít se po Slunečním prostředí. Vzala jsem kluka a jeli jsme vláčkem do centra, podívat se na památky a tak. Když už se začalo smívat, dostala jsem strach a tak jsme se vrátili na vláček. Samozřejmě, že jsem sedla do vláčku na opačnou stranu. A co teď. Bulhaři mi nerozuměli a já věděla, že jsem ubytovaná někde v nějakých bungalovech a dokonce i to, jak se jmenuju:o)

Vzpoměla jsem si, že jsme jeli kolem nějakéh jacht klubu a to byl vztyčný bod. To mi trošku rozuměli a posadili do vláčku správným směrem. Stále jsem cestu sledovala, abych jacht klub nepřehlídla.

Sláva, vidím jacht klub, poznala jsem místo a bylo skoro vyhráno. Nervy pracovaly a když jsme vystoupili, přišlo na mne bolení břicha.

Vystoupili jsem a já se za prvním stromem, promiňte mi to slovo "posrala" jak Alík.

Kosanka

Pozn. red. : Text nebyla redakčně upraven

Zase to zakleté Bulharsko :)


  • Cestujete rádi?
  • Čím nejraději?
  • Co vás veselého potkalo na vašich cestách?
  • Co vás překvapilo?
  • Na co nikdy nezapomenete?
  • Jaká byla ta nejdelší, nejzajímavější, nejpovedenější cesta?
  • Jakou cestu už byste nikdy neopakovali?

    Pište mi na redakce@zena-in.cz

    heslo: cesta

Pište, budu se těšit na vaše cestovatelské příběhy, zážitky, povídky, zajímavé fotografie...

Kdo mě dnes nejvíce pobaví, rozesměje, překvapí, dostane krásnou dřevěnou kazetu s šesti druhy čajů Pickwick!

caje

Reklama