Bulvár

Korunky, pojďte ke mně do peněženky!

 

No, jo! Vždyť už vstávám.

 

S odporem se podívám na budík. Ten na mě místo pozdravu vesele tiká, a já bych ho nejraději ignorovala. Nedaří se. Nemůžu si to dovolit. A přitom by to bylo tak příjemné. Zapomenout na jeho vyzvánění, zavrtat se ještě hlouběji do peřiny, zavřít oči…  

 

Raději rychle vstanu a nostalgicky se naposledy ohlédnu za teplou postelí. Za půl hodiny už pospíchám do práce.

 

Proč vlastně? Možná se divíte, co to mám tak najednou za otázku. A tak trochu nejistě začnete hledat odpověď... Protože je to povinnost? Protože tě to, co děláš, baví? Protože to tak dělá skoro každý?

 

Vše je částečně pravda, ale. Nevíte?

Tak dobře. Vzpomínkou na minulost si odpovím sama.

 

Odešla jsem studovat do Prahy. Peněz navíc nebylo moc, a chuť se bavit byla velká. I jenom možnost zajít někam do divadla nebo si koupit oblečení byla lákavá. Názor rodičů byl jasný: „Chceš-li, vydělej si.“ A tak to začalo.

 

Během školního týdne se vždy našlo nějaké volno, které se dalo využít. Věřte mi, že za tu dobu jsem v Praze poznala snad všechny agentury, které nabízejí studentům práci.  

 

Nepamatuji si, o jakou brigádu šlo poprvé, ale na některé z těch dalších asi nikdy nezapomenu.

 

Například na práci, kdy jsem s kamarádkou a ještě s několika lidmi celých šest hodin uklízela odpadky na sportovním stadionu.

 

S hadrem v ruce jsem se poznala skoro s každou sedačkou. A ve chvíli, kdy kolem mě prošel známý fotbalista, jsem ho téměř ani nezaregistrovala. Uvědomovala jsem si jediné - zimnici po celém těle. Byl totiž únor a teplo bylo snad jen doma u kamen.

 

Nikdy mi z mysli asi také nevymizí den, kdy jsme se opět s kamarádkou vypravily na brigádu. Jely jsme autobusem do vesnice za Prahou. Říkala jsem si, proč ne.

 

Není to přece žádný problém, pokud do místa jede městská. Vyvedl mě z míry až fakt, kdy nás dva muži naložili do dodávky a odvezli na opuštěné místo. V duchu jsem se loučila s rodinou i přáteli. Nakonec jsem vyvázla živá. Ale celých osm hodin jsem ve studeném domě lepila etikety na plastové lahve.

 

A proč jsem tohle všechno absolvovala? Měla jsem si možná ve dnech volna raději vzít do ruky knížku, nebo se jít projít. Ale po všech těch útrapách s brigádami následovala přece odměna. Vystála jsem si dlouhou frontu stejně potrhlých brigádníků, abych pak do peněženky uložila zaslouženou výplatu. A to je ono!

 

Odpověď na to, proč každé ráno opouštím postel a poslechnu na zazvonění budík.

 

Zdám se vám příliš materialistická? A vy jednou v měsíci nemáte v práci svůj šťastný den? No, nevím, jestli se dá mluvit zrovna o štěstí. Ale při pohledu na konto, kde jsou opět po měsíci nějaké peníze, se vám také možná uleví. Máte možnost zaplatit všechny účty, vyrovnat dluhy a třeba si koupit i něco hezkého pro sebe nebo pro své blízké.

 

Nejsem žádný strýček Skrblík. Práce, kterou dělám, mě baví. Ale mám zároveň ráda pocit zabezpečení a finanční nezávislosti.

 

Nevrhám se hned po výplatním dni do obchodů, ani nepořádám večírky pro spoustu známých, ale je mi tak nějak lépe. A vím, že když budu chtít, mám možnost si zajít na dobrou večeři do restaurace nebo na zajímavý film do kina. Můžu jet na výlet i jít si zasportovat.

 

Jasně že mě neustále pronásleduje tušení, že bych možná měla být za svoji práci ohodnocena lépe. Raději si nepřipouštím fakt, o kolik korun víc dám zase za nájem, elektřinu či vodu. A že mi nakonec z celé té „slavné“ výplaty za pár dní skoro nic nezbude…

 

Ale stejně je to jednou v měsíci paráda!

Jednou v měsíci… Ale dnes to opravdu není. Tak já už jdu. Snad nepřijdu do práce pozdě.

 

Naše dnešní téma: Výplata

 

Máte ráda výplatní den?

Co uděláte s vydělanými penězi?

Čím si uděláte radost?

 

Všechno utratíte, nebo si spoříte?

Důvěřujete bankám?

Zahrabete radši peníze do postele?

 

Řeknete si o zvýšení?

Pracujete už několik let za pakatel?

Vystačíte měsíčně s výplatou?

Chodíte si ještě přivydělávat?

 

Podnikáte a pojem „výplata“ neznáte?

Jste finančně na někom závislá?

Kam mizí Vaše těžce vydělané peníze?

redakce@zena-in.cz

Napsat nám se vyplatí!

   
13.01.2006 - Společnost - autor: Iveta Šafránková

Komentáře:

  1. avatar
    [67] Amélie [*]

    Ivet,díky za vzpomínku na ty naše útrapy:odlehlý sklad - hrůza ,stadion - katastrofa , ale pro mě zůstává tou nejhorší brigádou zapisování SPZ automobilů v zimě, částečně za tmy a za opovržlivých výrazů kolemjdoucích.Ale jinak se mi s Tebou brigádničilo skvěle .

    superkarma: 0 16.01.2006, 13:16:20
  2. avatar
    [60] Šupitopresto [*]

    Tuomas: a propo, já chtěla být jen vtipná jistěže mě zajímá jakou práci budu dělat a v jaké společnosti jí budu odvádět, ale nesnáším řeči o nějakých pocitech hrdosti na prvním místě. To se nedá vyžadovat zaměstnavatelem, to musí přijít samo a peníze jistě pro nikoho nejsou zanedbatelná položka To, jak nás momentálně (ne)zaměstnává náš zaměstnavatel není můj problém, já nejsem šéf, a pokud nám je to pro nedostatek jakékoliv jiné činnosti tolerováno, budu viset v pracovní době na ž-in, protože dvanáctihodinový výhled do bílé zdi jistě nikoho neuspokojí Tolik pro dokreslení současné situace zaměstnance-fluktuanta, šéfové

    superkarma: 0 14.01.2006, 14:48:52
  3. avatar
    [58] Šupitopresto [*]

    Ono když máme už druhý měsíc odstávku a jsme tady dvanáct hodin do počtu, tak je to těžký Já si tu práci budu těžko vymýšlet, když není do čeho píchnout

    superkarma: 0 14.01.2006, 14:21:56
  4. avatar
    [54] Šupitopresto [*]

    risina: Já bych tu zadarmo také nebyla (jsem v práci).
    Nejvíc mě štvou hlášky našeho šéfa, který navštěvuje nějaké manažerské kurzy, kde jim hlásají, že peníze by neměly být pro zaměstnance hlavní motivací, tou je prý pocit hrdosti, že mohu patřit k tomu kterému podniku, podílet se na jeho rozvoji a prosperitě Tohle je mi fakt šumafuk, v první řadě chci vědět, kolik mi zaplatí a potom se budu cítít hrdá, že se prosperita podniku promítá na mém účtu

    superkarma: 0 14.01.2006, 13:29:20
  5. avatar
    [53] risina [*]

    Obě svý práce mám ráda a baví mě, ale zadarmo bych je nedělala - z něčeho se musí platit bydlení, jídlo, oblečení, kultura atd.

    superkarma: 0 14.01.2006, 11:34:45
  6. [51] gobi [*]

    Ahoj, pracuji doma, protože jsem na rodičovské "dovolené". Peníze potřebujeme, tak beru všechno, co se dá. Jsem úplně vyždímaná, vůbec mě taková práce nebaví a těším se do normální práce.

    superkarma: 0 14.01.2006, 09:06:38
  7. avatar
    [47] karlik [*]

    spcxxx:Asi nejsi tak línej když tu tvoříš takovéto bláboly.

    superkarma: 0 13.01.2006, 22:21:17
  8. avatar
    [46] Blueberry [*]

    spcxxx: Musis se poohlednout v rozvinutejsich zemich .

    superkarma: 0 13.01.2006, 21:20:09
  9. avatar
    [44] Blueberry [*]

    Tady je videt, kde jsou zajmy ceske zeny . Clanek o praci prinese 43 prospevku, ovsem clanky o materstvi a porodu silne vedou - 170 a 100 prispevku.

    superkarma: 0 13.01.2006, 20:38:11
  10. avatar
    [42] markeet [*]

    ma prvni a nejhorsi prace byla letni brigada v nemocnicni mandlovne. zacinalo se v sest , po mesici jsem byla jak matoha. zato ten batoh, kterej jsem si za vyplatu (plus neco navic) koupila, mam dodneska .

    superkarma: 0 13.01.2006, 19:26:03
  11. avatar
    [41] markeet [*]

    nedovedu si predstavit, ze chodim do prace jen kvuli penezum. ma prace me bavi. a nechut k brzkemu vstavani jsem vyresila tak, ze nezacinam pracovat pred devatou (zato mi ale nevadi, ze bezne pracuju jeste v osm vecer a casto taky o vikendu).

    superkarma: 0 13.01.2006, 19:20:47
  12. avatar
    [26] Meander [*]

    Mně by bez práce hráblo. Ale otázkou je, bez jaké

    superkarma: 0 13.01.2006, 11:13:16
  13. [17] apina [*]

    Moje práce mě baví. Mám spousty koníčků za které vydělané peníze utrácím - hlavně sport. Pravdou je že bych ovšem klidně do práce chodit nemusela a věnovala bych se svým zájmům. Jak tu někdo napsal, asi by miu nehrozilo nemít vyplněný den nebo se nudit.

    superkarma: 0 13.01.2006, 09:58:29
  14. [15] bonito [*]

    Když je ten odpor k vstávání největší a pak hodně nadávám, že zase musím, řeknu si "nerouhej se a buď ráda,že máš kam jít!Těš se na 13.vždy a pravidelně ti něco příjde na účet".Z účtu to ale frndí dál,takže pro radost si tak můžu zapálit čajovou svíčku

    superkarma: 0 13.01.2006, 09:38:10
  15. avatar
    [13] Pentlička [*]

    Do práce chodím ze tří důvodů: 1. peníze, 2. dostanu se mezi lidi 3. čím bych vyplnila den? Práce sama o sobě mě moc nebaví, rozhodně ji nemám jako koníčka a připadá mi dost nudná. Není to ani tak v tom, co dělám, ale že je to práce - tj. povinnost. Takže z toho jasně vyplývá, že v den výplaty prožívám pocit zadostiučinění, že to nenělám pro nic za nic. No a taky musím být z něčeho živa, ne?

    superkarma: 0 13.01.2006, 09:31:54
  16. avatar
    [12] Ťapina [*]

    Momentálně lítám od rána do večera, abych mohla mocně utrácet půjčené peníze a nevydělat zatím ani korunu. Tak to mě to asi baví

    superkarma: 0 13.01.2006, 09:20:14
  17. avatar
    [7] Blueberry [*]

    Kačena1: Mam malou ucetnickou firmu - matika byla vzdycky mou vasni .

    superkarma: 0 13.01.2006, 07:06:08
  18. avatar
    [6] Kačena1 [*]

    Blueberry: Jsem napnutá k prasknutí, cože je Ti dobře placenou drogou?

    superkarma: 0 13.01.2006, 06:51:29
  19. avatar
    [4] Blueberry [*]

    Ja patrim k tem stastnym, kteri svoji praci miluji a jeste za ni dostanou dobre zaplaceno. Prace je pro me konickem, nekdy az drogou. Travim praci aspon 65 hodin tydne a vubec mi to nevadi. Vydelam si na vsechno, co potrebuji a vubec si nedovedu predstavit byt "zenou v domacnosti" a byt na nekom zavisla. To bych si asi hodila masli . Materska dovolena byla pro me zlym snem, kdy jsem trpela depresemi a hrozne se nudila.

    superkarma: 0 13.01.2006, 02:51:03

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme