Odhaduje se, že v ČR podstoupí ročně cca 10 tisíc lidí laserovou korekci zraku. V USA to loni bylo 1.5 milionu pacientů. Cca 80% zákroků se provádí kvůli krátkozrakosti, tj. oční vadě, při které pacient vidí špatně na dálku a pro dobré vidění musí nosit minusové dioptrické brýle a kontaktní čočky. 

 

Čistá krátkozrakost malého stupně ( do -4 dioptrií) má pro svého nositele také určité výhody – na rozdíl od lidí, kteří dobře vidí do dálky, ale po 40. roce věku potřebují brýle na blízko, krátkozraký člověk brýle na blízko nebude nikdy potřebovat. Stačí mu sundat si brýle na dálku a jeho vada mu umožní přirozené vidění do blízka. Většina krátkozrakých (cca 80%) má vadu kombinovanou s větším určitým stupněm astigmatismu  - znamená to, že pozorovaný obraz je rozmazaný na dálku i do blízka. V takovém případě je výhoda vidění na blízko pouze omezená.

 

„Věku se nemá smysl bránit. Kolem čtyřicítky potřebují lidé na korekci vetchozrakosti zpravidla jen půl dioptrie, v šedesáti to je již kolem tří," vysvětluje prof. MUDr. Martin Filipec, CSc. z Oční kliniky Lexum. Přestože dokážeme brýle považovat za elegantní doplněk, máme-li si je sami nasazovat na čtení každičké řádky (a také je nepřetržitě někde hledat!), moc se nám do toho nechce.

 

V současné době lze u pacientů ve věku nad 40 let vetchozrakost řešit zákrokem refrakční chirurgie s názvem PRELEX (PREsbyopic Lens Exchange – tj. výměna čočky u vetchozrakých). Jak to probíhá? Při zákroku vloží oční lékař pacientovi místo čočky původní tzv. multifokální nitrooční čočku, která umožňuje vidění do dálky i do blízka. Nitrooční čočky se dnes vyrábějí z tak šetrných materiálů, že je naše tělo absolutně nemá problém přijmout a nevyžadují žádnou údržbu. Navíc, s těmito čočkami nás již nemůže postihnout šedý zákal - oproti čočkám „přírodním“.

Zákrok se provádí ambulantně v lokální anestezii. Trvá jen několik málo minut za stálé komunikace lékaře s klientem. Není nutné se obávat, že by díky nekontrolovanému pohybu mohl zákrok špatně dopadnout. Oko si na změnu zvyká jeden až tři měsíce. Po tuto dobu člověk potřebuje brýle pouze při takových činnostech, jako je například noční řízení auta.

 

Člověk, který podstoupí korekční laserový zákrok, má dvě možnosti – buď si nechá vadu odstranit úplně, nebo se po dohodě s lékařem rozhodne pro variantu, kdy je na jednom oku ponechána určitá malá část minusové vady (půl až jedna a půl dioptrie), která mu po 40. roce věku poslouží pro vidění do blízka bez brýlí.  Tento postup se nazývá monovision a obvykle se pro něj rozhoduje cca 10% pacientů.  Diskuse o této volbě je na dobrém pracovišti samozřejmou součástí předoperačního pohovou s lékařem. Rozhodnutí je ale na pacientovi. Každý člověk má podle svého životního stylu jiné preference. Naprostá většina pacientů upřednostňuje dobré vidění na dálku a brýle po 40. roce věku nevidí jako problém.

 

Úplnou novinku v léčbě vetchozrakosti představuje konduktivní keratoplastika. Ta, díky novým technologiím, umožňuje obnovit simultánní vidění na dálku i blízko. Metoda je určena těm pacientům, kteří nemají žádnou vadu vidění na dálku, případně jsou slabě dalekozrací. Ideální věk klienta je 45–55 let. Zákrok samotný trvá jen několik minut a provádí se aplikací nikoliv laserového světla, ale radiofrekvenční energií.

 

Více najdete na www.lexum.cz 

Reklama