Bulvár

Konzultantka Linky bezpečí Táňa: „Slova mi docházejí zcela běžně“  

Jak jsem sama na své vlastní kůži zažila, být konzultantem Linky bezpečí není žádný „med.“ Lidé, jejichž pracovní náplň spočívá v poslouchání nářků a v řešení závažných problémů malých dětí, musejí být obrněni neskutečnou psychickou výdrží. S čím se denně konzultanti potýkají a jaké případy musejí řešit? Jak jejich obyčejný pracovní den probíhá? O tom jsme si popovídali s konzultantkou Linky bezpečí, Táňou.

 

gggTáňo, jak dlouho pro Linku bezpečí pracujete?
To se ani neptejte (smích). Pro Linku bezpečí pracuji již téměř devět let. Začínala jsem jako konzultantka a dnes pracuji jako vedoucí směny.

V čem vaše práce spočívá?
Mám na starost všechny konzultanty na směně, jsem jim plně k dispozici – například jako jejich podpora a kontroluji, jak hovor vedou. Když dostane konzultant nějaký těžký případ – například sebevraždu, konzultuje tento případ se mnou. Máme k dispozici dvojitá sluchátka a vzájemně se tedy radíme.

Jak často vám tedy volají děti se sebevražednými sklony?
Obvykle nám volají tří až čtyři děti denně, které mají sebevražedné tendence.

Táňo, sama jsme si na vlastní kůži zkusila, jak je vaše práce velmi psychicky náročná, jak se s tím vyrovnáváte?
Víte, péče o naše konzultanty v rámci psychohygieny je opravdu prvotřídní. V rámci pracovní směny máme povinnou část, kterou nazýváme debriefing, v jehož rámci se všichni vypovídáme ze svých pocitů a sdělujeme si společné dojmy. Velmi dbáme na to, aby konzultanti pečovali o svou psychiku, což dává mnohé všem pracovníkům i do osobního života.

Táňo, co vlastně o dětech, které se k vám dovolají, víte?
Nevíme o nich nic. Jejich hovor je zcela anonymní a je pouze na nich, zda nám chtějí sdělit svou identitu. Klient se dovolá na centrálu, odkud ho konzultant spojí dalšímu kolegovi, aby se centrála časově příliš dlouho neblokovala. Po spojení má volající neomezené množství času hovořit s konzultantem o svém problému.

Táňo, pokud se vám například dovolá holčička, která je znásilňována, a vy neznáte její identitu, necítíte se bezmocní?
Ano, sice nevíme, jak se dotyčný/ná jmenuje, jak vypadá, ale v tomto nám pomáhá naše už zmiňovaná psychohygiena v rámci směny, kde si vše probereme, a hlavně je velmi důležité, že nesmíme na dítě tlačit, našim cílem je, aby nám se svým problémem zavolala znovu a pak třeba odkrylo svou identitu. Až se tak stane, můžeme jeho případ předat dalším orgánům, sociálním pracovníkům atd.

S čím se na vás nejčastěji děti obracejí?
Nejčastější bývají sexuální témata, a pak také vztahy – od rozvodu rodičů přes vztahy mezi sourozenci, spolužáky apod.

Pamatujete si na případ, který se vám nejvíce vryl do srdce?
Bohužel nemohu být konkrétní, ale rozhodně jsou to případy, kdy již víme identitu dítěte, neboť nám ji samo prozradilo, a například od sociálních pracovníků  dostaneme zpětnou vazbu, jak to s naším klientem dopadlo. Anebo když například slyším, že k místu volajícího přijíždí záchranka.

Táňo, co na vaší práci milujete?
Rozhodně její smysluplnost. Vím, že má práce má hmatatelný a evidentní smysl a nechodím si ji jen tak někam odsedět a také mě posunuje dál v rámci mého osobního rozvoje. Spousta zkušeností z mé práce lze aplikovat do osobního života, což je skvělé.

Jak se vlastně mohu stát konzultantem Linky bezpečí?
Tak předně vám musí být více než dvacet let a musíte mít ukončené středoškolské vzdělání. Pak se můžete přihlásit do akreditovaného výcviku pro konzultanty, kterým když projdete, můžete u nás začít pracovat.

Táňo, už vám někdy došla slova?
Ano, mnohokrát! Je to naprosto normální věc, ale záleží na každém konzultantovi, jak s danou situací umí zacházet. Nejsme přeci žádné stroje.

Táňo, děkujeme Vám za rozhovor!

Čtete také:

   
03.11.2014 - Rozhovory - autor: Veronika Pavlíková

Komentáře:

  1. avatar
    [3] rendvo [*]

    asi by mě ta práce taky bavila, ale nedokáži říct zda bych to ustála vědět o nějaké holčičce že je znásilňována a čekat na to a netlačit na ni aby mi řekla své jméno. Musel by to asi člověk zkusit zda je vůbec schopen dělat takovu práci. 1,5 roku jsem studovala psychologii, ale to je prostě málo.

    superkarma: 0 03.11.2014, 13:55:20
  2. [2] Bucík [*]

    Obdivuhodná práce. Mě se také lidé hodně svěřují, snažím se jim pomáhat, někdy opravdu stačí jen vyslechnout. Pracuji v lékárně a hlavně na starých pacientech vidím, jak jim chybí chápavé slovo aněkdy skutečně jen vyslechnutí.

    superkarma: 0 03.11.2014, 10:48:30
  3. [1] kopp16 [*]

    Toto je práce která má smysl a pomáhá. Jen kdyby jí nebylo potřeba ve smyslu že by nebylo týraných a znásilňovaných dětí.

    superkarma: 1 03.11.2014, 07:59:06

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Znáte značku Kia?
Jaký je vás vztah k nepovinnému očkování? Odpovězte a vyhrajte hezké ceny!

Náš tip

Doporučujeme