.

Kontroverzní, ale účinná: Estivillova metoda naučí vaše dítě spát, má však svá ALE

Rodina

Kontroverzní, ale účinná: Estivillova metoda naučí vaše dítě spát, má však svá ALE

Závidíte kamarádkám, jak jejich ratolesti usínají samy v pokojíčku, zatímco váš malý nespavec se noc co noc budí, nebo rovnou vyžaduje vaši nepřetržitou přítomnost? Pokud s tím chcete něco udělat, můžete vyzkoušet Estivillovu metodu usínání. Je ale třeba mít nervy ze železa a není pro každého.

Předem je třeba zdůraznit, že Estivillova metoda usínání je tak trochu kontroverzní. Zatímco někteří rodiče na ni nedají dopustit, jiní ji bez pardonu odsuzují jako příliš drastickou. Na vás je rozhodnout se, zda budete mít to srdce aplikovat takzvané „vyřvání“ i na vaše dítě. Nutno ale podotknout, že po několika dnech pláče, křiku, případně i zvracení a dalších způsobů, jak se vás bude potomek pokoušet udržet u sebe v pokoji, slaví 96 % rodičů úspěch. Jejich ratolest bez problému sama usíná a spí celou noc.

baby

Než s metodou začnete

  • Estivillovu metodu můžete použít na dítě nejdříve od 6 měsíců do zhruba 4 let věku. Pustit byste se do ní měli ideálně až v době, kdy přestáváte své dítě kojit.
  • Nikdy byste ji neměli praktikovat v době, kdy je vaše dítě nemocné, rostou mu zoubky, nebo jinak strádá. Pokud chcete mít skutečně alespoň trochu jistotu, není od věci poradit se s dětským lékařem.
  • Metodu praktikujte doma, ne v cizím prostředí. Takže byste se neměli v nejbližším týdnu, dvou nikam chystat.
  • Seznamte s navykáním na spánkový režim celou rodinu. Dodržovat stanovené podmínky musí všichni, bez výjimky. Takže i babičky a dědečkové, alespoň v počátku.
  • Musíte si být skutečně jistí, že do toho chcete jít, a máte na to odvahu. Nemá cenu dělat něco napůl, tady to platí dvojnásob.
  • Dítě musí znát rozdíl ve spánku přes den a v noci. Jde do postýlky po obědě? Nezatahujte žaluzie a nenechávejte je v absolutním tichu.
  • Zajistěte všechny podmínky pro kvalitní spánek jako je teplota kolem 20 stupňů Celsia, tma, ticho…

Začínáme – jak na to?

Jestliže máte naučit dítě správnému spánkovému režimu, nezapomínejte na co nejpevněji stanovený večerní harmonogram. Ukládejte je každý den ve stejný čas a nezapomínejte ani na pravidelné rituály, kterým může být například koupání. Dítě tak pochopí, že se blíží čas usínání.

baby

Aby se cítilo v bezpečí, naučte ho usínat s nějakým talismanem. Ať už je to plyšák, dudlík, plenka…

  1. Když dítě uložíte do postýlky, je na čase zklidnit ho. Má rádo ukolébavky, nebo čtení pohádek? Tak do toho!
  2. A je to tu. Máte půl minuty na to, abyste vlídným, ale rozhodným hlasem dítěti sdělili, že je nejvyšší čas spinkat. Můžete mu vysvětlit, proč ho necháváte o samotě, že s ním budou spinkat jeho hračky a podobně. Důležité je, aby dítě pochopilo, že se na ně nezlobíte, a samostatný spánek není trestem. Pak odejděte.
  3. Na řadu přijde pláč a nářek, který se bude s velkou pravděpodobností stupňovat. Vy ale nesmíte ustoupit. Eduard Estivill proto sestavil časový plán.

První den:
Po prvním odchodu počkáte pouhou jednu minutu, než vstoupíte zpět do pokojíčku a zopakujete svou půlminutovou vysvětlující, láskyplnou, ale rozhodnou řeč. Ovšem pozor, žádné hlazení, pusinkování a podobně! Dítěte se nedotýkejte, pouze promluvte a zase odejděte.

Podruhé, pokud bude dítě dále protestovat, vstupte do pokojíčku až po třech minutách a postupujte úplně stejně.

Před třetím a každým dalším příchodem, je-li třeba, vyčkejte už celých pět minut. S každým dalším dnem se budou časové intervaly prodlužovat.

Další dny:

2. den – první čekání 2 min, druhé 5 min, každé další 8 min

3. den – první čekání 3 min, druhé 7 min, každé další 11 min

4. den – první čekání 4 min, druhé 9 min, každé další 14 min

5. den – první čekání 5 min, druhé 11 min, každé další 17 min

6. den a další – první čekání 6 min, druhé 13 min, každé další 20 min

Není to pro každého

Je možné, že zrovna na vaše dítko tato metoda nezafunguje. Může patřit mezi ona čtyři rezistentní procenta. Proto zvažte, jak dlouho budete v případě neúspěchu s pokusy pokračovat. A zvažte i to, zda se do toho vůbec chcete pouštět. Ne každá cesta, která nakonec přinese kýžené ovoce, totiž musí být správná.

Někteří rodiče i odborníci metodu „vyřvání“ odsuzují. Pokládají ji za příliš drastickou a poukazují na možné neblahé důsledky do budoucna. I když není prokázáno, že by mohla mít na děti negativní vliv, není to ani vyloučeno. A tak odpůrci Estivillovy metody poukazují na to, že děti jsou vystrašené ze samoty a tmy, stresované, ztrácejí důvěru v rodiče a končí rezignací, se zlomenou dušičkou, aniž by se vyřešila samotná podstata problému se spaním.

Na čí straně je pravda, to už musí posoudit každý rodič sám podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Chcete vědět o Estivillově metodě více? Přečtěte si jeho knihu Dětská nespavost.

Čtěte také:

   
17.07.2017 - Děti - autor: Julie Hájková

Komentáře:

  1. [17] zzandaa [*]

    Tohle zkoušela segra. Po dvou dnech toho nechala a malý spí s nima v posteli.

    superkarma: 0 18.07.2017, 12:39:59
  2. avatar
    [16] denkas [*]

    Co to je za blbost? Ja sem si uspavala děti podle sebe, žadné rady sem nečetla. Brečet sem je nenechala. Snažila sem se dodržovat stejnou hodinu spaní. A když nemohly zabrat, tak sem je hladila, zpívala sem jim. Sml80

    superkarma: 0 18.07.2017, 10:50:36
  3. [15] Jana 01 [*]

    Tyhle metody mi posílá Pampers, kolikrát se nestačím divit. K nám to nezapadá, protože jsme už dál. Oni prý teď v Americe naíždí na metody, které u nás už dávno skončily jako neosvědčené a špatné. Například posazovaní kojenců, kteří ještě nesedí nebo toto uspávání. Vždy se odvolávají na Americkou akademie pediatrů apod., No mě už ty jejich rady přijdou na dnešní dobu opravdu jak z jiného světa. Za posledních 15 let jsme se naštěstí v poznatcích v péči o miminka hodně posunuli.

    superkarma: 1 18.07.2017, 07:42:23
  4. [14] Rikina [*]

    risina — #12 Sml22 mí potomci podobně - oni celkem rádi spali, nikdo je nemusel moc přemlouvat, kolikrát usnuli dřív, než jsem stačila zavřít za sebou dveře. Sml80

    Problém bylo až spaní ve školce, ale to bylo prostě proto, že se jim spát přes den nechtělo, nebyli na to zvyklí, takže ne že by brečeli, ale nudili se a nebavilo je ležet a koukat do stropu. Naštěstí tam měli tenkrát rozumnou učitelku a ta všechny tyhle nespavce brala zvlášť a dovolila jim tiše si hrát, malovat nebo prostě nějakou odpočinkovou činnost, než se ostatní děti vyspaly a šlo se třeba ven.

    superkarma: 0 17.07.2017, 18:34:38
  5. avatar
    [13] catcat [*]

    "zopakujete svou půlminutovou vysvětlující, láskyplnou, ale rozhodnou řeč" Sml52Sml52Sml52

    superkarma: 1 17.07.2017, 13:43:17
  6. avatar
    [12] risina [*]

    Nase 3 deti usinaly od miminek samy - vykoupat, nakrmit, pomazlit, ulozit, zazpivat - a odesli jsme z pokoje. Meli jsme stesti, nikdo z nich nevyzadoval, abychom u nich byli, dokud neusnou.

    1. na komentář reaguje Rikina — #14
    superkarma: 0 17.07.2017, 13:37:47
  7. avatar
    [11] sanvean [*]

    Jedno dite mi usina ukazkove samo, ale neberu to jako nekteri za svou zasluhu. Jsem vyucena tim starsim, ktere k usnuti potrebuje pritomnost rodice. Na tuhle metodu, ac verim, ze je ucinna, nemam srdce ani nervy.

    superkarma: 1 17.07.2017, 11:45:50
  8. [10] MARIE MATEJKOVA [*]

    Po přečtení pohádky jsem mu dala oblíbenou hračku,řekla mu že musí meďu hlídat,aby mohl spinkal. Odešla jsem. Zabralo to a časem i bez připomínkySml67

    superkarma: 2 17.07.2017, 10:26:17
  9. [9] Goldenhair [*]

    obě děti přeškolního věku spí zatím s námi v ložnici, každý ve své posteli a jsme spokojení všichni, kdy se rozejdou do svých pokojíčků nechávám na nich, však do 18 let s námi spát nebudou a tak si to užíváme všichni, nemám pocit, že by byly kvůli tomu rozmazlené, prostě potřebují pocit bezpečí a pan Estivill se může jít bodnout...Sml57

    superkarma: 3 17.07.2017, 10:19:36
  10. avatar
    [8] lennulik [*]

    Na to bych já neměla srdce. Malý (11 měsíců) zatím spí u nás v ložnici ve své postýlce, kterou mám přiraženou k posteli. Do naší postele ho neberu, nevyžaduje to. Ležím s ním v ložnici, dokud neusne. Někdy usne hned, někdy tam ležím třeba půl hodiny, ale mně to nevadí. Lepší než mít špatné svědomí, že usnul s traumatem. Až ho přestěhujeme do pokojíčku, budu to dělat stejně.

    superkarma: 1 17.07.2017, 09:46:20
  11. [7] bobani [*]

    náročné

    superkarma: 0 17.07.2017, 09:12:44
  12. avatar
    [6] luneta [*]

    Kayty — #5vždyť je to jedno

    superkarma: 0 17.07.2017, 09:08:45
  13. avatar
    [5] Kayty [*]

    Kayty — #4 a jéje ... "Od malička usínaly ...

    1. na komentář reaguje luneta — #6
    superkarma: 0 17.07.2017, 09:03:55
  14. avatar
    [4] Kayty [*]

    Nikdy jsem své děti nenechala řvát o samotě někde potmě v pokojíčku. Pan Estivil by si měl přečíst něco o stresu, strachu ... než vydal takovou hrůzu.

    Obě mé děti jsou kontaktní, mladší dokonce více než starší. Od malička usínali s námi, za miminka u nás a pak do své, od cca 1,5 roku ve vlastní posteli. Obě potřebují svůj prostor na spaní. Nemají rády cokoli kolem, ani rodiče. Obě dvě se, ve svém čase, krásně osamostatnily. Stačí přečíst pohádku, potulit, dát pusu a odejít z pokojíčku. Spí krásně, celou noc. I bez drastických metod uvedeného pána.

    1. na komentář reaguje Kayty — #5
    superkarma: 3 17.07.2017, 09:02:33
  15. [3] kantor10 [*]

    Taky nenecháváme děti brečet samotné v pokoji.Staršímu občas vyhrožujem,že půjde do pokojíčku,ale to jen když nechce už moc poslouchat a taky proto,že už se do ložnice pomalu nevejdem.

    superkarma: 3 17.07.2017, 08:01:16
  16. [2] Jana 01 [*]

    Už mám další dítě s velkým odstupem, některé věci jsem před mnoha lety praktikovala jinak. Teď, po čtyřicítce, mám mnohem pohodovější rodičovství, nedám dopustit např. na kontaktní rodičovství a mé dítě (1,5 roku) usíná spokojeně přitulené ke mně, bez pláče a mám z toho příjemný pocit. U prvního dítěte byl režim přísnější, dítě plakalo, dnes bych to vrátila. A za socialismu se mi péče mých rodičů vůbec nelíbila, maminka se chlubila, jak nás nechává každý den zavřené o samotě hodinku vyřvat, prý je to zdravé a na dobrý hlas. Hlas máme strašný a v dětství jsme měli velmi nízké sebevědomí a táhne se to částečně i po celý život.

    superkarma: 5 17.07.2017, 07:48:03
  17. [1] Elis19 [*]

    Naše děti jsem vždy ukládala spát samotné, samozřejmě jsme hlídali zda se něco neděje ale nikdy si nevynucovaly přítomnost rodiče. Ani při odpoledním ani při večerním usínání.

    Prostě jsme přečetli pohádku, případně zazpívali a bylo.Nemám pocit, že by to na nich zanechalo nějaké stopy natož zlomenou dušičkuSml80.

    Určitě to je lepší než když se děti chodí uspávat nebo dokonce spí s maminkou v posteliSml80

    superkarma: 2 17.07.2017, 07:06:17

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme