naše čtenářka s nickem Missy vzpomíná na svého pradědečka, který choval koně. Jeho lásku ke koním však nezdědil žádný z jeho potomků. Až po dlouhé době jeho prapravnučky, které lásce ke koním dolova propadly.

Dobrý den vážená redakce, zaujalo mě dnešní téma o koních a tak bych ráda přispěla. Můj pradědeček se narodil na přelomu století v chudé rodině, ale vlastní pílí se vypracoval tak, že během války v Praze zakoupil stáje se sadem, postavil dům a plně se věnoval chovu koní a obchodu s koňmi. Moje babička i její sestra strávily překrásné dětství ve společnosti koní, chodily do jízdárny, což dokumentují mnohé fotografie. Po válce jako mnohým jiným byl pradědečkovi majetek vyvlastněn. Koně byli rozprodáni, stáje byly využívány k mnoha různým účelům. Rodině bylo milostivě dovoleno zůstat bydlet v domě. Pradědeček se po zbytek života díval na to, jak je jeho celoživotní dílo postupně devastováno „péčí“ dosazených správců.

Po revoluci získala moje tehdy 90letá prababička majetek v restituci zpět. S bratrem jsme si během dalších let zdevastovanou budovu stájí upravili tak, že v ní nyní máme každý svůj byt. Ani u naší maminky ani u nás dvou se nijak zvlášť neprojevily jezdecké vlohy ani rodová láska ke koním, já sama jsem z nich měla odjakživa respekt a přibližuji se k nim jen na vzdálenost nezbytně nutnou.

Velmi mě však překvapilo, že se koňské geny objevily v další generaci a to u mých dcer. Starší, desetiletá, koně miluje. Našli jsme jízdárnu, kde tráví každý víkend, spokojená, šťastná, v zimě, v létě, v bahně, v dešti, ve vedru.

koně

Loni v létě byla týden v jezdecké škole, odkud se vrátila nadšená a letos pojede znovu. Mladší, šestiletá dcera, mě umluvila, že se chce taky učit jezdit a je na tom podobně jako její sestra.

koně

Musela jsem v sobě překonat hrůzu z případného pádu a zranění u obou dětí, zejména u té mladší. Má velký talent, jak říkala její paní učitelka. Já laik tomu nerozumím, ale pravdou je, že jsem sama sebe překvapila, jak snadno jsem podlehla kouzlu těchto ušlechtilých zvířat a jedním z nejkrásnějších zážitků je dívat se na svoje dcery, jak spolu jezdí.

Missy*   

Milá Missy, buďte ráda, je to ušlechtilá zábava a sport a pokud budou mít děvčata  výdrž, mohou v tomto oboru něčeho dosáhnout. V každém případě jste správná máma, že jim ani přes svůj strach koně nezakazujete.  

Text nebyl redakčně upraven

Reklama