Napsala nám čtenářka, která se nechtěla podepsat svým nickem. Přiznává se, že má ujeté choutky, ale nespecifikuje. Díky Vám čtenářko za zajímavý příspěvek. A vypadá to, že dnes bude den opravdu pestrý

Dobrý den,
posílám příspěvek k tématu, ale radši neužívám svůj obvyklý nick - tohle téma je přeci jen trošku choulostivé...

Mí úchylové

Potkala jsem v životě celkem 4x exhibicionistu. Poprvé jsme se lekla, podruhé naštvala, potřetí smála a počtvrté ho litovala – co to musí být za frustrující pocit, že ho vyžene v dešti v neděli půl osmé ráno na cestičku v lesíku za paneláky v naději, že někoho potká… Že by čekal na venčiče (tedy spíš venčičky) psů?
Setkala jsem se taky s lidmi, kteří se za úchyly hrdě označují sami – mají prostě rádi trošku (nebo víc než trošku) jiný sex, a co na tom? Jsou mezi nimi lidé všech věkových kategorií, manželských i nemanželských stavů, povolání, zálib – a pak mají tu jednu společnou. Někteří o ní jen sní, jiní ji realizují, někteří s ní žijí v soukromí, jiní o ní diskutují na internetu, další se scházejí  s podobně „postiženými“ i v reálu a tráví spolu většinou překvapivě obyčejné a neúchylné večery nebo víkendy.
Jako v každé velké skupině lidí, i mezi nimi se najdou jedinci chytřejší, hloupější, zajímaví i nudní, kamarádští i uzavřenější;  a taky mírně řečeno podivní, kteří mohou být potenciálně nebo reálně nebezpeční. Před časem jsem se s jedním takovým seznámila.  Jako jehně na porážku jsem vkráčela do vztahu, který mě mohl psychicky i fyzicky zničit, stala jsem se obětí vydírání, ohrožování střelnou zbraní a psychického týrání. Ano, můžu si za to sama – jen nevím, jestli víc mé nestandardní sexuální tužby, nebo moje naivita a můj nerozum.
Teď mám už několik let někoho, se kým se mé „ujeté“ choutky skvěle doplňují a navíc jsme se stali dobrými přáteli. Nežijeme spolu, ale (ač by se to někomu zvenčí, kdo by sledoval naše sexuální hrátky, zdálo neuvěřitelné) máme se rádi, respktujeme se, dokážeme si hodiny povídat o tom, co děláme, o svých rodinách, zájmech, o kultuře nebo o práci; je vždycky připravený mi pomoci, poradit nebo si jen poslechnout, co mě trápí. 
Takže jak je to se mnou a s úchyly? Vlastně patřím mezi ně a jako úchyl si vůbec nepřipadám…
A vzhledem k tomu, jak populární se stala třídílná série knížek „50 odstínů šedé“ ( http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/46238/s-jednou-rukou-pod-perinou-sexualni-romany-eriky-leonardova-dobyvaji-srdce-anglosaskych-zen.html ), bude nás možná za chvíli víc :-)
Text nebyl redakčně upraven


Potkala jste někdy úchyla?

  • ·         Co dělal? A jak to dopadlo?
  • ·         Rozesmál vás?
  • ·         Vylekal?
  • ·         Ublížil?
  • ·         Byl potrestán?
  • ·         Máte nějakého doma?

A  vás jistě napadne spousta dalších podtémat.

Vše mi posílejte na redakční e-mail:

redakce@zena-in.cz

Jednu z vás dnes za příspěvek odměním.

Reklama