Nepatřím k těm, kteří milují adrenalin, a už rychlejší chůze ze schodů ve mně vzbuzuje nelibý pocit hazardu. Při pohledu na horolezce se mi třesou kolena a na to, abych si například skočila padákem, bych musela mít čtyři promile.

Navíc se domnívám, že při mé schopnosti koncentrace bych si tutově místo padáku vzala něčí baťoh s jablkem a skývou se salámem, určeným ke svačině. Bojím se ve výtahu, v tramvaji, v metru a mám závrať i na vysokých podpatcích. Trpím fobií z uzavřených prostorů a nepotopila bych se ani ve vaně. Plavu mizerně, pouze v sebeobraně, protože se bojím vody.

 

Vyhlásila jsem válku fobiím!

Jak jsem zjistila, fobie se většinou nedá s úspěchem úplně vyléčit. Ovšem vyhlásit jí vlastní soukromou válku přece mohu. Nedělám si iluze, že ji porazím. Stačí mi, když nebude pořád vyhrávat.

Skóre

Podjela jsem Eurotunelem pod mořem. Klepala jsem se sice jako drahý pes, ale byla jsem tam a přežila. Já – fobie: 1:0. 

Nechala jsem se přemluvit k jízdě na lodi na celý den. Z lodi nelze odejít – pouze do vody. Přežila jsem a bylo to velmi zajímavé: 2:0.

 

Vavřínový věnec jsem sama sobě ale nasadila odvážným činem, který soukromě koštuji tak na tři body:

Strašně jsem se bála. Ale chtěla jsem dokázat něco, co jsem si ještě nedávno neuměla ani představit. Regulérně se potopit s instruktorem potápění. Napotřetí to vyšlo!

   

Bylo to překrásné. Všechno se rázem zpomalí a člověk jen plyne. Ten zážitek je silnější než strach, který je před ním. Zřejmě ze mě nikdy nebude  potápěč v tom pravém smyslu, ale stačí mi jen pocit vítězství nad sebou samou a možnost, že se tam ještě někdy mohu vrátit. Rozhodla jsem se totiž, že si udělám celý kurz.

A vy můžete také.

Pokud se zapojíte do naší soutěže, má 10 z vás možnost vyhrát zkušební ponor s naším instruktorem Františkem a jedna šťastná žena-in vyhraje celý kurz. Navíc při zkušebním ponoru, který proběhne hromadně, bude Žena-in s kamerou a společný zážitek zdokumentuje. S výsledkem pak seznámíme ostatní čtenářky.

 

Soutěžte ZDE!

Reklama