Zdraví

Konec dárcovství spermatu a vajíček v Česku? Noční můra pro neplodné páry!

Věková hranice pro mateřství se každoročně posouvá směrem nahoru. Spolu s ní však přibývá neplodných mužů a žen. Jejich poslední šancí být rodiči pak zůstává umělé oplodnění. Ročně se díky němu narodí v České republice na pět tisíc dětí. Stovky z nich mohou přijít na svět jen díky anonymním dárcům vajíček či spermií. Skupina poslanců se ale opakovaně snaží prosadit jejich odtajnění a zapsání do matrik. Argumentují například nebezpečím neodhalitelných příbuzenských vztahů. Zda je důvod k obavám a jak asistovaná reprodukce v naší zemi funguje, jsme se zeptali vedoucí lékařky kliniky IVF Cube Hany Višňové, která se touto problematikou zabývá už sedmnáct let.

Co by podle vás odtajnění dárců spermatu a vajíček přineslo?
Jejich masivní úbytek. V celé republice, kde je asi 40 center asistované reprodukce, se mezi dárci uskutečnila velká dotazníková akce, zda by darovali i v případě nezajištění jejich anonymity. Jen mizivé procento z nich napsalo, že ano. Jenže to se nacházíme stále v rovině „kdyby“. Anonymita dárců bývá navíc často špatně interpretovaná. Jako zdravotnické zařízení samozřejmě víme, jak se dárce jmenuje, máme jeho rodné číslo, u ženy jméno za svobodna a tak dále. Až když se rozhodneme konkrétní vajíčko či spermii použít pro dané oplodnění, přidělíme mu kód. Příbuznost je tedy vyloučena.

spermProchází dárce i dalšími testy?
Známe jeho kompletní anamnézu. Ne každý může vajíčka či spermie darovat. V České republice máme jedny z nejpřísnějších podmínek v Evropě. Provádíme genetické testy, u dárkyň vajíček sestavujeme i hormonální profil. Hovoří s nimi i genetik, který zkoumá nemoci v rodině dárce. Sperma například nemůže darovat člověk, jehož bratr trpí schizofrenií. Dárci podstupují také sezení s psycholožkou, ani ta nemusí daného člověka doporučit. Podmínkou je kompletní zdraví. Například darovat sperma tak ve finále může jen 20 procent zájemců.

A jak je to s možnou příbuzností genů u dětí narozených z darovaných vajíček a spermií?
Existuje mnohem větší pravděpodobnost, že se jednou setkají třeba děti promiskuitního muže žijícího na vesnici. Může počít více dětí s různými partnerkami, aniž by to kdo tušil. K nám do spermabanky chodí různí klienti ze všech koutů České republiky i ze zahraničí. A pomáháme lidem napříč všemi společenskými vrstvami. Takže pravděpodobnost, že se setká například dítě univerzitního profesora s dítětem bagristy z druhého konce republiky, které vzniklo ze spermie stejného dárce, je absurdní. Klientela je velmi široká. Navíc zmražené spermie či vajíčka vydrží dlouho, takže mezi dětmi může být hypoteticky také velký věkový rozdíl. 

Nebylo by tedy prospěšné znát biologického otce či matku alespoň pro případ, že dítě onemocní?
Život dítěte neovlivní, když bude znát svého genetického rodiče. Postup případné léčby to nijak nezmění. Jedině snad v případě leukémie, nebo transplantace orgánů. Jenže ani tak není jisté, že by byl vhodným dárcem. I v rodinách, kde je dítě počato přirozenou cestou a má třeba tři sourozence, se může stát, že nikdo z příbuzných není vhodným dárcem. Spousta lidí čeká na dárce z mezinárodního registru. Kliniky reprodukční medicíny jsou navíc povinny podle zákona 30 let dokumentovat identitu dárce. Takže si dovedu teoreticky představit, že pokud by dítě mělo leukémii a rodiče nás kontaktovali, oslovili bychom dárce, zda jel ochoten pomoci. A to aniž bychom jej odtajnili.

Další z navrhovaných změn má být omezení počtu embryí, která mohou vzniknout z buněk jednoho dárce, a to na osm.
To je opět absurdita. Pokud bude mít pacientka 12 svých vajíček, což je běžné, musela bych pro jejich oplození použít spermie dvou rozdílných dárců. Z těchto vajíček se následně podaří oplodnit odhadem tak devět. Z nich pak vyrostou pouze dvě až tři použitelná embrya. Jedno zavedu do dělohy a šance, že žena otěhotní, je zhruba 50 procent. Ti dotyční dárci už by ale nemohli přijít znovu. To samé platí i pro dárkyně, u nichž ale není odběr tak snadný, jako u mužů. Aby mohlo k odběru vajíček, který provádíme pod narkózou, vůbec dojít, musí žena projít čtrnáctidenní stimulací injekcemi a pak ji čeká rekonvalescence. Proto jen výjimečně některá žena daruje vajíčka i podruhé. Znám sice dárkyně, které odběr podstoupily i třikrát, ale to je výjimečné. Když už se žena odhodlá vajíčka darovat a vše absolvuje, připadá mi jako mrhání, když bychom nemohli odebrat všechna, která má k dispozici, ale jen osm z nich.

Zrušení anonymity dárců by mělo dopad i na samotné děti. Nebo jim rodiče prozrazují, že oni sami nejsou těmi biologickými?¨
To je právě nejrozšířenější obava mezi rodiči. Aby se jejich dítě nedovědělo, že je z darovaného vajíčka či spermatu. Otázku, zda dítěti vše říct, nebo ne, hodně řeší. A pokud se rozhodnou, že ano, kdy je ta správná doba? Rozdílné názory mají i psychologové a není snadné to rozhodnout. Slyšela jsem mezi „odborníky“ i takové názory, že je nutné již v mateřské škole svolat děti i rodiče a vysvětlit jim, že například tatínek nemohl mít děti. Představte si ale muže z malého města nebo vesnice. Psychicky překoná svůj zdravotní problém, kdy má pocit, že jako muž selhal. Ale protože miluje svou manželku a chce jí dopřát dítě, po kterém touží i on sám, jde s ní na umělé oplození. A ve školce by měl pak vykládat sousedům, že to děcko vlastně není jeho? Lidé nedomýšlí obrovské důsledky, které by to mělo na psychiku rodin. Bavíme se o právech na určení genů, ale už ne o právech rodičů. A zda je to skutečně v zájmu dětí.

Pro děti musí být asi šok, když zjistí, že je všechno jinak
V literatuře jsem narazila na problematiku adopcí a rozbory toho, jak se děti cítily, když se dověděly, kdo je jejich biologickým otcem nebo matkou. Ať už se jednalo o umělé oplození, nebo adopce. Převažujícím pocitem bylo zklamání. Svého biologického rodiče si nějak vysnily, ale realita byla jiná. Sama si navíc nedovedu představit, kdy by měla ta chvíle pravdy přijít. Tříleté dítě to nepochopí. O biologii se učí ve dvanácti letech, ale to začíná puberta. A i v nelepších rodinách vznikají v té době konflikty, kdy rodiče už tak řeší výchovné problémy. A v osmnácti nebo ve dvaceti letech? Dítě pak může získat dojem, že mu rodiče celý život neříkali pravdu, a co všechno ještě asi tají. Ale studií, co se stalo s dětmi, kterým rodiče vše řekli, je málo. Většina psychologů tak radí neříkat pravdu o takovém početí nikdy.

Čtěte také:

   
23.02.2015 - Zdraví - autor: Julie Hájková

Komentáře:

  1. avatar
    [12] peetrax [*]

    bendlinka — #9 ... tak se hezky uklidníme... Sml54

    superkarma: 0 23.02.2015, 22:33:34
  2. avatar
    [11] lalica [*]

    Samozřejmě zachovat anonymitu!

    superkarma: 0 23.02.2015, 22:01:31
  3. avatar
    [10] paníliška [*]

    bendlinka — #9 Tys to teda rozsekla. Sml30

    superkarma: 0 23.02.2015, 16:00:37
  4. [9] bendlinka [*]

    Dobrý den .

    Chtěla bych napsat jednu dobrou radu, proč je spousta mužů neplodných.Dělají to slipy???? Spermie nechtějí teplo, ty chtějí chlad a ve slipech je moc tepla.Dříve muži nosili obyčejné trenýrky , kde se nohavicí přirození ochlazovalo a větralo a dětí bylo až, až a nebyl problém s neplodností? Takže všem mužům, kteří mají tento problém vyměňte na čas slipy a boxerky a uvidíte ten zázrak? Navíc trenky byli z čisté bavlny a slipy , boxerky atd, jsou z uměliny, nebo částečně z uměliny a ta pánové hřeje, hřeje a hřeje...............................Sml80

    1. na komentář reaguje paníliška — #10
    2. na komentář reaguje peetrax — #12
    superkarma: 1 23.02.2015, 13:04:18
  5. [8] cilani [*]

    a že tak urputně neřeší ti nahoře levobočky. Ti svého otce taky kolikrát neznají, natož další sourozence.. Působí to, jako by zas někdo potřeboval zařídit kšeft pro své známé.. Uděláme databázi, která bude stejná, jako ta, co už se vede, jen to bude provozovat někdo, z koho něco kápne.. Sml80

    superkarma: 0 23.02.2015, 12:33:35
  6. [7] doginka [*]

    delfi.na — #6 Sml22 mám naprosto stejný názor.

    superkarma: 0 23.02.2015, 09:44:35
  7. avatar
    [6] delfi.na [*]

    naši politici už neví co by ... nechápu, že chcou měnit něco, co dobře funguje

    1. na komentář reaguje doginka — #7
    superkarma: 0 23.02.2015, 08:55:15
  8. [5] Very.N [*]

    Mělo by to zůstat anonymní. Podle mě je to neskutečně hloupý nápad dárce odtajňovat.

    superkarma: 1 23.02.2015, 08:53:26
  9. [4] bzanda [*]

    no kdo tohle zas vymyslel...Sml68

    superkarma: 0 23.02.2015, 08:28:48
  10. avatar
    [3] hubajda [*]

    gerda — #1presne nic nemenit

    superkarma: 0 23.02.2015, 08:19:40
  11. avatar
    [2] hyenka [*]

    Pokud by tohle povinné odtajnění prošlo, budou mít psychiatři zlatý důl.

    superkarma: 2 23.02.2015, 07:51:57
  12. avatar
    [1] gerda [*]

    Co funguje, nemá se měnit. A to dárcovství dosud fungovalo dobře.Sml80

    1. na komentář reaguje hubajda — #3
    superkarma: 4 23.02.2015, 05:50:29

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme