Bulvár

Komu se díváme do očí, když jde o život?




Co víme o lidech, pro které je zachování lidského života zaměstnáním? Vteřiny, rozhodující o našem bytí, jsou vteřiny jejich pracovní doby. Na co myslí, když nasazují vlastní život za ten náš? Přemýšlí v té chvíli vůbec o něčem? Myslí na své děti, když zachraňují ty naše?


U koho z vás už někdy hořelo? Koho vystříhávali z nabouraného auta? Kdo z vás už někdy někam spadl, odkud se nemohl dostat? A co třeba povodně?

Pojďme se podívat za těmi, do jejichž očí se člověk dívá ve chvíli, kdy mu doslova hoří za zadkem.

 

Eduard ExnerHned zkraje nás překvapilo, jak milého a vlídného zacházení se nám ode všech dostalo. Káva, teplo, dobrá nálada, a později nám chlapi dokonce nabídli oběd.

 

O technickém a organizačním zázemí čistě chlapské práce jsme si povídali s npor. Eduardem Exnerem a dalšími osmadvaceti muži ze směny A:

 

Jak velké území máte na starosti? A kolik vás tady je?

Hasičská stanice č. 3 má na starosti celé pražské severní město. Tedy území o rozloze cca 25 čtverečních kilometrů. Je zde zaměstnáno celkem 85 mužů ve třech směnách A, B, C. Každá směna čítá 28 hochů.

 

Je jasné, že hasiči nezasahují jen u požárů. Co všechno patří k vaší práci?
Ano, lidé si často ani neuvědomí, že hasič se zdaleka nerovná jen požár. Zasahujeme také u dopravních nehod, ekologických havárií, otevírání bytů, havárií na vodě, u rozzuřených včelích a vosích rojů, sundávání a vyndávání lidí, ale i zvířat z nejrůznějších míst...

 

(Zleva) Honza,Luděk,Ondra,Venca,Libor, Jirkové,Petrové,Tonda, Radek,Matěj, redaktorka MíšaJak je to z dojezdem? V jakém limitu od nahlášení poplachu jste na místě?

Pouhé dvě minuty to trvá od nahlášení poplachu k výjezdu. Čas dojezdu k nehodě je do 15 minut. Při zásahu má každý z nás předem určenou úlohu, které se pravidelně „točí“, aby každý uměl všechno a byl zastupitelný.

 

No a co když třeba jedete někam, kde je to nové. Vždyť se stále staví, vznikají nová satelitní městečka, nové ulice. Už se někdy stalo, že jste něco hledali ?

Máme auta vybavená GPS a hlavně každý zná perfektně svůj „rajón“. Do naší pracovní náplně patří pravidelné objíždění regionu. Změny jsou nám okamžitě hlášeny, včetně takových úprav, kdy na nějakém místě například dojde ke změně přípojky k vodě či jiným terénním úpravám.

 

Jak dlouho trvá vaše směna?

Máme 24hodinové směny a celkem nám to vyhovuje.

 

Pane jo… nevadí manželkám a partnerkám, že vás moc nevidí? Nemáte tady z toho trošku „ponorku“?

Manželky a partnerky už si zvykly. Hlavně jde o to se sehrát. A ty, které nevydrží, holt nejsou ženy pro hasiče. Není to standardní zaměstnání. Nemáme ponorku, protože jsme tady opravdu dobrá parta. Možná máme fakt štěstí, že jsou tu samí prima kluci a že je nám společně fajn... Hlavně oni se ti, kteří „na to nemají“ , kteří nejsou schopní být v kolektivu a mít na paměti „nejsem sám za sebe“, opravdu vyselektují velice rychle.

 

LožniceJá se chci hlavně zeptat na takové věci, které si naše čtenářky nemůžou nikde přečíst. A to jsou vaše pocity, dojmy. To, co prožívá člověk, který v rámci  své práce často nasazuje svůj život za život druhých...

Člověk to v té chvíli ani moc neřeší. Asi ani není čas myslet na nic jiného než technickou stránku. Vlastně jednáte jako stroj... pocity? Ty se dostaví až pak. Až po zásahu, kdy to člověku často teprve dojde.

 

Jaký máte vztah k ohni? Změní se člověku pohled na živly, když ví, co vlastně umí?

No tak není oheň jako oheň. Každopádně spíš je člověk opatrnější než nějak otrlý.

 

Bojíte se smrti?

Každý se bojí smrti.

 

Co dělá hasič v práci, když nehasí?

Na každý den máme takový rozpis, co se bude dělat. Je to naplánované do půlnoci. Jmenuje se to denní řád. Patří sem údržba techniky například, ale i udržování vlastní kondice, máme tady posilovnu i saunu, probíhá denní školení, rajony a pod. Pochopitelně, že si i sedneme a poklábosíme, koukneme na telku…

 

PosilovnaByl někdo z vás zraněný? Myslím tím ze zásahu?

Jeden kluk je tady mezi námi, který má takovou věc za sebou, ale teď tu právě není. Byl to výbuch plynu při požáru někde ve sklepě.

 

Asi vám to bude připadat otřepaně, ale jaký je to pocit zachránit lidský život? Co se honí hasičům v hlavě, když například vynáší člověka z hořícího domu?

Koukáte na filmy, co? (smích) Jasně , že je to neopakovatelné. Ale dojde to člověku až tady. Až dlouho po tom, co se to stane, v té chvíli jde o život, a ten je vzácný. Lidé bývají vyděšení, zmatkují, hledají se navzájem, hledají domácí mazlíčky, mají snahu se do domu vracet apod., často je problém je uklidnit... když se to podaří, je to supr.

 

Může to být důvod, proč tuhle práci děláte, když je tak náročná a nebezpečná?

Je to v podstatě ten jediný důvod.

 

A stalo se někdy, že vám třeba někdo přišel poděkovat ?

No – nestává se to často. Ale o to víc si to pamatujeme. Jednou jsme dostali pizzu až sem. Párkrát jsme například při povodních během pomoci dostali kafe, a to samozřejmě potěší hodně. Lidé umí být dobří, když o něco jde...

Na druhou stranu se pochopitelně taky stane, že místo díku dostanete vynadáno, že to tam mají teďka celý mokrý, že nás platí se svých daní“ a podobně. To ale neřešíme, hloupí lidi se najdou vždycky a všude.

 

Vozový parkTak mě jenom napadlo, používá se ještě taková ta plachta?

Používá výjimečně – ale je nafukovací…

 

A co když se někdo bojí skočit?

Když vám hoří za zády – skočíte i na beton, to nám věřte.

 

A dokážete – i když je jasné, že kromě vás jede na místo i sanitka – člověka třeba sami resuscitovat?

Samozřejmě. Dokonce teď v této době se učíme pracovat s automatickými defibrilátory. Když jedeme třeba k nehodě na výpomoc mimo Prahu, nemusí tam být sanitka hned s vámi, a to pak jde o vteřiny a není možné čekat na doktora.

 

To vás hrozně obdivuji – ty nehody a všechno – já se skládám pomalu i u Krtečka a vy

Je to zajímavý – máme tu například kluka, který nemůže vidět krev v televizi a při zásahu se chová jakoby nic a je naprostý profesionál, lidská psychika je zajímavá...

 

Co když jedete k zásahu například na nějaké sídliště, jak to děláte, když prostě nemůžete projet? Čekat na odtah – asi těžko…

Lidi jsou blázni. Často je jim úplně jedno, kde a jak zaparkují, a zvlášť na sídlištích, kde je málo místa. To vyběhneme a takové auto jednoduše odhodíme a je to. Tam někde jsou ohrožené životy, a tak není čas řešit lidskou bezohlednost.

 

Povídání by bylo na týden, ale už musíme jet…

No počkat – teď přijde cikánka.

 

A dostali jsme plný talíř parádní omáčky s rýží a megakusem masa.

 

Vy tu máte i kuchařku?

Ne, my si tu vaříme sami. Prostě „chlapi sobě“.

 

Foto: Markéta Abramovičová
Popisky fotek se zobrazí po najetí myší.

   
19.02.2008 - Společnost - autor: Michaela Kudláčková

Komentáře:

  1. avatar
    [24] wtipna [*]

    Děda je předsedou dobrovolných hasičů v mé rodné obci, taťka byl donedávna velitelem (teď se jím stal bratránek) a mamka je členkou. Takže hasí celá rodina. Zbytek hasičů tvoří kamarádi mladšího věku, kterým to ti starší předali. Je to fajn parta, která se účastní soutěží, které každá obec pořádá o letních víkendech. Po soutěži bývá zpravidla dobrá taneční zábava. Parkrát jsem při soutěži běžela s proudnicí a byla fakt prča. V zimě zase pořádají pro změnu hasičský ples. A i když bydlím daleko, tak si ho nenechám nikdy ujít. A je jasné, že dobrovolní hasiči jsou něco úplně jiného než profíci. Ale je to fajn koníček pro mladé, místo aby furt seděli v hospě.

    superkarma: 0 20.02.2008, 09:03:54
  2. avatar
    [23] tyrkys [*]

    Vivian: já ji neviděla, ale tribitky miluju

    superkarma: 0 19.02.2008, 21:46:31
  3. avatar
    [22] Vivian [*]

    Majucha: (7) jasně že jo, copak jsi neviděla tu reklamu na 3bit s těma krásnýma štíhlýma sexy hasičkama?

    superkarma: 0 19.02.2008, 20:30:27
  4. avatar
    [21] tortora [*]

    spolužák je profi hasič mmch.asi ten nejkrásnější vždycky byl krásnej kluk už jsme ho viděla i ve 112

    superkarma: 0 19.02.2008, 19:12:20
  5. avatar
    [20] Eva Randová [*]

    Hasiči v naší republice musí dělat všechno,kde je potřeba chlapská ruka.Není jim co závidět.Hoši,co nejméně práce přeji.Doufám ,že vás ty bl..čci ale nezačnou propouštět.Členka SDH.

    superkarma: 0 19.02.2008, 18:23:41
  6. [19] Ellisha [*]

    Tito chlapíci mají můj obdiv

    superkarma: 0 19.02.2008, 17:19:26
  7. [18] Pavla_b [*]

    kwiny: hasičské kroužky, dobrovolní hasiči a jeich soutěže jsou úplně něco jiného než profi hasiči při zásahu

    superkarma: 0 19.02.2008, 13:18:39
  8. avatar
    [17] Luciš [*]

    Nevětší problém bych měla, kdybych měla být v nejtěžších chvílích statečná a nemyslet pouze na sebe. Potom nevím, jak bych snesla vyprošťovat z autovraků mrtvá těla. O to mají tito chlapíci v mých očích

    superkarma: 0 19.02.2008, 13:00:47
  9. avatar
    [16] sanvean [*]

    Já bydlela patnáct let blízko hasičárny, tudíž jsem hasiče vídala denně. Jako malá jsem se před nima nakrucovala na koloběžce, děsně se mi líbili

    superkarma: 0 19.02.2008, 12:47:46
  10. avatar
    [15] Kelly [*]

    arjev: ty jsi číslo
    Hasičům, a všem, kteří zachraňují lidské životy, přeji spoustu štěstí a co nejméně výjezdů. Doufám, že žádnému nebudu koukat z oka do oka a smůla se mi velkým obloukem vyhne.

    superkarma: 0 19.02.2008, 12:42:19
  11. avatar
    [14] _zelvicka_ [*]

    Obdivuji se jejich práci, obdivuji se jejich profesionálnímu přístupu, jeden známý nám umožnil nahlédnout do jejich každodenního života

    superkarma: 0 19.02.2008, 12:36:46
  12. avatar
    [13] arjev [*]

    Podle nadpisu mě napadlo jediné : vrahovi! A ono tu jde o něco jiného

    superkarma: 0 19.02.2008, 12:35:30
  13. avatar
    [12] kwiny [*]

    Jako malá jsem chodila do hasičského kroužku.Moc mě to bavilo.Jezdili jsme po soutěžích kde jsme závodili v požárním útoku.Učili se značky,uzly...No super zážitky!!

    superkarma: 0 19.02.2008, 12:23:40
  14. avatar
    [11] Michaela Kudláčková [*]

    amidala: Díky moc ... vůbec se nám od nich nechtělo.....

    superkarma: 0 19.02.2008, 12:12:57
  15. avatar
    [10] Michaela Kudláčková [*]

    Majucha: Luciš má pravdu... myslím, že žena, která by chtěla tuhle práci dělat, by asi musela být muž. Je to strašně těžké, když to máte na sobě.

    superkarma: 0 19.02.2008, 12:12:14
  16. avatar
    [9] Luciš [*]

    Majucha: zkoušela jsem jednou při dni otevřených dveří vyběhnout s maskou a 40ti kg výbavou do 17ti patrového věžáku
    ač 80ti kilová a před deseti lety celkem trénovaná

    superkarma: 0 19.02.2008, 10:44:50
  17. [8] Pavla_b [*]

    Jsem dcera hasiče a článek jsem si ráda přečetla. Jako hodně malé mi to nebezpečí nějak nedocházelo, ale později už jsem si to dovedla představit a není to úplně fajn pocit...

    superkarma: 0 19.02.2008, 10:32:44
  18. avatar
    [6] ifulinkaa [*]

    mají mé uznání,každý život má nenahraditelnou cenu a oni jsou naše banka nejvyšší měny-života,které patří dík a uznání!

    superkarma: 0 19.02.2008, 10:17:21
  19. avatar
    [5] amidala [*]

    Míšo tobě to mezi těma chlapama sluší ,jinak hasiči jsou fajn chlapi na správném místě!!!

    superkarma: 0 19.02.2008, 08:14:52
  20. avatar
    [4] Aloren [*]

    Ano, tito lidé si zaslouží naši úctu, neuvěřitelně těžké zaměstnání...

    superkarma: 0 19.02.2008, 07:56:30
  21. avatar
    [3] Luciš [*]

    Chlapi jak hora, stateční
    Díky moc za článek

    superkarma: 0 19.02.2008, 07:41:32
  22. avatar
    [2] micinka.juli [*]

    bruneta: ač to neznám,chápu tě a obdivuju!!

    superkarma: 0 19.02.2008, 06:37:32
  23. avatar
    [1] bruneta [*]

    Tak tento článek jsem si tedy s chutí přečetla. Já totiž jsem ta zmiňovaná žena hasiče, a můžu říct, že někdy je to docela záhul. Když si voláme a vím, že sedí s chlapama u televize s nohama na stole tak si říkám, ten má ale veget. Ale když pak uslyším sirénu a vidím blikat majáky, tak je všechen ten klid víte kde. Na to se prostě zvyknout nedá. A to ještě nemáme děti.

    superkarma: 0 19.02.2008, 05:57:35

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme