Reklama

Předně bych chtěla poděkovat vám, milé ženy-in, že jste nám do redakce poslaly spoustu tipů a námětů na denní témata, která by vás zajímala. Dovolte, abych využila vaší inspirace a vybrala jedno z nich. Zaujalo mě téma: „Komu byste chtěla poděkovat a nestihla to“.

thanx

Určitě by se ve vašem životě našel člověk, který pro vás hodně udělal, hodně znamenal, nebo vám pomohl, a vy jste mu nestačila vyjádřit svůj dík. Buď nebyl čas, příležitost, nebo jste na to prostě zapomněla. A teď vás to mrzí. Kdybyste měla příležitost to napravit, koho byste vyhledala a poděkovala mu?

U mě by to byl určitě můj táta. Byl to skvělý chlap. Čestný, spravedlivý a velmi moudrý. Ano, říkám byl, protože už není a moc mi chybí. Zemřel náhle a nečekaně a já jsem mu nestačila říct, jak moc ho mám ráda a jak si ho vážím. Když jsem měla nějaké trable, třeba v partnerských vztazích, nesvěřovala jsem se nikdy mamince, ale tátovi. Maminka dělala vždycky unáhlené závěry, všechno pro ni bylo buď černé, nebo bílé. Táta se na věc dokázal podívat z nadhledu, často i s humorem a snažil se najít řešení.

Mockrát mi pomohl jenom tím, že dokázal naslouchat, což mnohým mužům činí potíže. Když jsme potřebovali něco řešit, jeli jsme spolu na ryby. Táta byl vášnivý rybář a k velké nelibosti maminky vždycky v kuchyni klohnil ty svoje návnady s nezdolným přesvědčením, že tentokrát to bude určitě ono.

Byla to různě barevná a voňavá těsta a mně nikdy nebylo jasné, jak to ty ryby v kalné a žabincem páchnoucí vodě můžou najít. Většinou nenašli, ale to tatínka netrápilo.

Jemu vlastně o ten úlovek ani nešlo. Jeho prostě fascinovala tichá vodní hladina a ničím nerušený tok myšlenek ho vždycky přimrazil na břeh rybníka nebo řeky na několik hodin. Nahozené pruty byly jen záminkou pro posvátné rozjímání.

A když jsem byla s ním, tak se tam krásně probíral život. Ryby neryby.

A to byl ten moment, kdy prakticky uvažující maminka vůbec nechápala smysl tatínkova koníčka. „Kdyby alespoň něco chytil,“ vždycky hartusila, když na to přišla mezi ženskými řeč. Dokonce ho podezřívala, že ty ryby schválně pouští, aby mohl druhý den zase pokoušet štěstí.

Nebyla daleko od pravdy. Rybky pod míru pouštěl vždycky zpět. Ale svého kapitálního kousku už se nikdy nedočká. Pruty osiřely ve sklepě a maminka je z piety oprašuje.

Často se mi o něm zdá, ale já většinou mlčím, bojím se, abych nezaplašila ten sen, a tak se jen těším z jeho přítomnosti.

Člověk by asi neměl šetřit slovy chvály a díků a vyslovit je dřív, než bude pozdě.

Máte také nějakou osobu, které byste chtěly poděkovat, milé ženy-in? Je to člověk blízký, někdo z rodiny, nebo příbuzenstva? Nebo někdo neznámý, který vám třeba pomohl v nesnázích? Komu jste nestačila říct, že ho máte ráda a vážíte si ho? Komu dosud žijícímu byste ráda poděkovala? Kdyby vám udíleli cenu a vy měla pronést děkovnou řeč, komu byste ji adresovala? Zavzpomínejte, nebo zapátrejte v paměti, komu dlužíte svůj dík

Napište nám na dnešní téma: Komu byste chtěla poděkovat na redakce@zena-in.cz