Aby partnerský vztah dvou lidí fungoval, měli by si rozumět ve všech směrech. Jenže někdy nemusí mít vyhráno ani v případě, že je spojují povahové vlastnosti a názory. Mirka (28) sice bydlí se svým přítelem už rok, ale hlavně přes týden jej vídá minimálně. Jejich soužití má totiž pořádný háček.

Zatímco ona je skřivan, tedy ranní ptáče, on ožívá před půlnocí. Je totiž typická sova. „Zní to sice jako banalita, ale věřte, že by vás to také štvalo. Pracuji od šesti, takže vstávám na pátou. To má ovšem můj přítel ještě hlubokou noc. Na tom není nic divného, proč by také vylézal z postele tak brzy, když v kanceláři má být na desátou, že? Ale problém je v tom, že my se časově neshodneme ani po práci!“ svěřuje se Mirka, která pak mívá volná odpoledne prakticky jen sama pro sebe.

spánek

„Vždycky když jdu o půl třetí odpoledne domů, děsně mě štve, že je Michal ještě v práci. A dlouho bude! Přichází až po osmé večer, kdy já už se začínám pomalu ale jistě těšit do postele. Představuji si, co všechno bychom spolu mohli přes den podnikat, ale zřejmě nikdy nebudeme,“ uvědomuje si mladá žena. Moc dobře totiž ví, že jim oběma načasování jejich práce skvěle vyhovuje. „Ráno mám nejvíc energie, brzké vstávání mi vůbec nevadí. Elánu mi ale postupem dne ubývá. Odpoledne pak už bývám ráda, že jsem ráda, a večer? Sotva lezu. Jenže Michal to má přesně naopak,“ vysvětluje a přiznává, že to negativně ovlivňuje také jejich sexuální život.

„Michal se potřebuje po příchodu z práce navečeřet a odpočinout si, takže nějaké intimnosti jsou reálné až tak kolem desáté večer. Jenže to já už jsem většinou unavená a nemám na ně sebemenší náladu. Snažím se sice přemoct, jenže z toho pak většinou stejně nic nemám,“ stýská si Mirka.

Jediným řešením jsou kompromisy, jenže... „Jasně že jsem s ním častokrát zkoušela zůstat vzhůru. Jenže on je zvyklý chodit spát kolem jedné hodiny, i později. A to já absolutně nedávám. Ráno nejsem schopná fungovat. A když jde Michal dřív do postele, stejně nedokáže usnout dřív, jak o půlnoci. Jen se převaluje a budí mě. Je to zkrátka neřešitelný problém. Buď se s tím naučíme žít, nebo to prostě nezvládneme,“ dodává Mirka.

Čtěte také:

Reklama