Už jako malá holka jsem toužila nosit brýle, nevím proč, ale záviděla jsem všem dětem, které brýle nosily. Proto jsem si vymýšlela, že špatně vidím a u lékaře jsem dělala, že nepřečtu písmenka.

Vyhrála jsem a brýle dostala. Mám sice vadu po otci a to tupozrakost, ale nikdy to na brýle nebylo. Co se stalo po tom co jsem si hrdě nesla brýle domů?

Nikdy jsem je nenosila. Stejné to bylo s rovnátky, ale tam už to potřeba bylo a tak jsem je dostala na pevno.

Opravdu se mě zrak zhoršil po druhém dítěti.  To už jsem nepoznávala lidi na ulici. Začalo se o mě říkat, že jsem namyšlená a nikoho nezdravím.

Lidičky pardon já nevidím. Brýle jsem nechtěla ani vidět. Jenže mě to neminulo. Koupila jsem si jedny a jedny sluneční, protože v létě bez tmavých brýlí bych nepřežila. Nenávidím svoje brýle a připadnu si v nich ošklivá. Proto jsem se rozhodla uchýlit se k čočkám.

Trest za to, že jsem chtěla brýle jako malá. Čočky mě nesedí ani jedny ,a že jsem jich vyzkoušela mnoho a mnoho.  Tak mě napadla operace. Nechci brýle, nechci brýle, našetřím si na operaci. 22000 kč není v dnešní době tolik. Veškeré vyšetření mě, ale ukázalo, že mám na jednom oku šedý zákal, proto moje operace by stála 50000 kč.

Tak nosím brýle, i když je nesnáším.
Kometa

Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven.


Nic si z toho nedělej, zase alespoň víš, koho máš pozdravit, a nemusíš preventivně zdravit úplně každého. :-) M.

Pište své názory a návrhy k dnešnímu tématu „Nad čím přivíráte oči?“. Povídáme si jak o problémech se zrakem, tak i o přeneseném významu uvedeného termínu.

A také mi posílejte prosím fotografie vás v brýlích (pro mou inspiraci) na redakce@zena-in.cz.

Reklama