Reklama

Již při myšlence založit si rodinu většině z nás přirozeně vyvstane jako jedna s priorit schopnost ji materiálně zajistit. Postarat se, aby naše děti nijak nestrádaly. Jak je to ale s naší schopností s dětmi komunikovat, umět jim naslouchat ?

WHO zveřejnila výsledky studie sledující socioekonomickou situaci rodin a schopnost vzájemné komunikace rodičů a dětí ve 35 zkoumaných zemích.

Dle studie je prokázáno, že u dětí při utváření pohledu na sebe a své okolí hrají socioekonomické podmínky rodiny svou roli.

Srovnávání s vrstevníky je stimulem k jejich dalšímu rozvoji, nebo naopak příčinou rezignace a apatie. Negativní vliv chudoby na zdravotní stav dětí byl již opakovaně dokumentován. Při poklesu socioekonomické úrovně rodiny byl také prokázán vyšší výskyt depresí, stresu, strachu, negativního vnímání okolí a sebepodceňování, což může vést k vyšší náchylnosti vyhledávání cest, jak míru stresu utlumit např. kouřením, konzumací alkoholu, přejídáním a užíváním omamných látek. I nejrozvinutější země světa uvádějí, že kolem 15 % dětí do 16 let žije podle národních standardů v chudobě. Nejlépe na tom jsou děti ve skandinávských zemích, složitější situace je na jihu Evropy a především v jejích východních částech. I když jen 37 % dospívajících žije v rodinách s více než třemi dětmi, právě polovina těchto rodin žije v chudobě. U rodičů této skupiny se také častěji vyskytuje nezaměstnanost. Podobné problémy hrozí i svobodným matkám s dětmi.

Studie si všímala také těchto faktorů - vlastnictví auta a počítače v rodině, možnost mít dětský pokoj a možnosti společné dovolené celé rodiny:

Auto vlastní nejvíce rodiny v USA, Kanadě, Francii, na Maltě a v Irsku. V USA pouhá 3 % domácností auto nemají. V České republice nevlastní auto 15 % rodin, jedno má 60 % a 2 a více 25 %.

Mezi zeměmi, kde má každé dítě svůj samostatný pokoj, vede Dánsko(93,6 %), Norsko, Švédsko, Holandsko. ČR figuruje ke konci seznamu s 56 %.

Zaostáváme také v počtu celou rodinou společně trávených dovolených.  Zde vede Norsko, kde pouze 5,7 % rodin nemělo v posledním roce společnou dovolenou, zatímco v ČR je to 19 %.

Studie se dále věnuje složení rodiny. Mezi zeměmi, ve kterých jsou děti vychovávány oběma rodiči, se na prvním místě umístily Malta, Makedonie, Řecko, Itálie, Chorvatsko a Slovinsko. Na naprostém konci žebříčku figuruje USA, kde pouze 60 % dětí vyrůstá s oběma rodiči, 21 % jich je vychováváno jedním rodičem a 16 % rodiči nevlastními. ČR je pod průměrem zemí zapojených do studie. 73 % dětí žije v úplných rodinách. 13 % s jedním rodičem a ve 12 % figuruje nevlastní rodič.

Více než ekonomické faktory a složení rodiny je však vyzdvihována  úroveň komunikace mezi jejími členy. Nejsnáze se hovoří patnáctiletým s matkami v Makedonii (92 % dívek a 89 % chlapců), Slovinsku, Holandsku, Maďarsku a Polsku. Podobně je tomu i v komunikaci s otci. Komunikace s otci je bez výjimky podstatně snazší pro syny, zatímco u matek jsou počty vyrovnány. ČR je v tomto ohledu pod průměrem - 76 % patnáctiletých dívek a 73 % chlapců snadno komunikuje se svými matkami. 43 % dívek a 61 % chlapců považuje možnost hovořit se svým otcem za snadnou.

Pro děti jsou důležité i sociální kontakty se stejně starými vrstevníky. Tři a více blízkých kamarádů mají častěji děti se severu Evropy, Izraele a anglicky mluvících zemí.

Jak se zdá, i v tomoto případě platí, že každá mince má dvě strany. V dnešní pohnuté době nás získávání materiálních potřeb připravuje o spoustu času. Ale právě společně strávený čas v rodinném kruhu je jednou z  nejcennějších hodnot, kterou bychom měli svým dětem poskytnout.

Jak si v této otázce stojíte Vy?