U obézních dětí - vyloučíme-li genetické či hormonální onemocnění -  je potřeba dbát zejména na celkovou úpravu životního stylu, na rozumnou výživu v dětství a redukci nadváhy vhodnou dietou.
"Výpočet energie v dětství je ale velmi komplikovaný, protože potřeba energie se odvíjí od věku dítěte a dalších faktorů, jako je například růst," vysvětluje lékařka Alexandra Moravcová, specialistka na dětskou obezitu z Kliniky dětí a dorostu pražské Všeobecné fakultní nemocnice.

Jednoduše lze říci, že třeba ve vztahu k váze potřeba energie na jeden kilogram váhy s věkem klesá – zatímco kojenec potřebuje denní příjem energie ve výši cca 420 kilojoulů na každé kilo, šestileté dítě si již vystačí s necelými 340 kilojouly na kilo váhy. V deseti letech jde již jen o 270 kilojoulů na kilo váhy a v patnácti dokonce jen 210 kilojoulů na kilo váhy denně. Takže pokud váží třeba šestileté dítě dvacet kilo, mělo by denně přijmout 6 800 kilojoulů rozdělených samozřejmě do příslušných denních jídel. Energetické hodnoty jednotlivých pokrmů najdete třeba ZDE, ve zdejší rubrice Vaření.

Také spotřeba energie je v jednotlivých věkových obdobích různá. Například mezi šestým a dvanáctým rokem života jde zhruba padesát procent přijaté energie na bazální metabolismus, 12 procent na růst, 25 procent na fyzickou aktivitu a 8 procent se ztrácí stolicí. Jeden gram bílkovin nebo sacharidů znamená energetický příjem asi 16 až 17 kilojoulů, u tuků záleží na tom, zda jsou nasycené nebo nenasycené (je to přibližně 20 až 35 kilojoulů na gram tuku).

Pokud je cílem snížit energetický příjem u dítěte s nadváhou, znamená to soustředit se především na omezení jednoduchých sacharidů (cukrů) a tuků, zejména nasycených, v potravě. Pokud člověk jí denně o dva tisíce kilojoulů více, než by měl vzhledem k věku a kondici, bude jeho váha stoupat o půl kila týdně.

Doporučené procentuální energetické zastoupení jednotlivých složek potravy u dětí:

 - sacharidy 50–55 procent

 - bílkoviny 15 procent

 - tuky 23–35 procent

 - nasycené mastné kyseliny do 10 procent (to jsou živočišné tuky typu másla a sádla)

 - polynenasycené mastné kyseliny 8 procent

 - mononenasycené mastné kyseliny 10–12 procent

 - cholesterol 300 mg

V období růstu dítěte stačí pouze regulovat váhové přírůstky, váha se poté sama upraví, když dítě náhle povyroste. Nelze se však utěšovat tím, že trvale zavalité dítě ze svých problémů vyroste. Do jídelníčku dítěte je potřeba zařazovat hodně zeleniny a ovoce, celozrnných výrobků, nízkotučných mléčných výrobků a dávat přednost tukům s nízkým obsahem nasycených mastných kyselin (například rostlinné tuky, rostlinné oleje, olivové oleje a podobně).

Jakákoliv úprava stravy v dětství však musí být přizpůsobena věku, aby byl zabezpečen přísun živin nutných pro růst a vývoj dítěte. Dieta proto nemůže být nikdy tak striktní, jako u dospělých. Dítě nesmí mít pocit hladu a váhové úbytky by neměly být více než 0,5 kg za měsíc. Důležité je naopak dbát především na omezení sladkostí a jídel s vysokým obsahem tuků, hlavně živočišných. Častým a nadbytečným zdrojem energie jsou také sladké nápoje a pamlsky, kdy zejména babičky a dědečkové nedokáží dítěti sladkost odepřít.

Reklama