Reklama


Dětí se v posledních letech rodí více, mluví se dokonce o porodním boomu. To však přináší i negativa. A jedním z nich je, že sestry v nemocnicích mají méně času věnovat se matkám, které poprvé kojí. A ty jsou pak méně připravené, při prvních problémech se raději upínají k umělé výživě miminka.

Dokazují to statistiky, které v rámci Světového týdne kojení představila Laktační liga. Podle ní je po opuštění porodnice kojeno necelých 90 procent dětí, v půlroce už jen čtvrtina. „V tomto věku tedy více než dvě třetiny dětí nejsou živeny optimálně,“ zdůraznila předsedkyně Laktační ligy Anna Mydlilová. „Řešením by bylo zavedení laktační poradkyně přinejmenším ve velkých porodnicích. Ta by měla na starosti pouze problémy s kojením,“ dodala. Úpadek kojení s sebou přináší řadu rizik!

Problém pro děti

„Kojené děti mají menší pravděpodobnost rozvoje obezity ve srovnání s dětmi na umělé výživě,“ uvedla příklad Mydlilová. Vychází ze studie projektu Childhood Obesity Programme, která prokazuje, že vyšší obsah bílkovin v umělé výživě vede skutečně k vyšším přírůstkům hmotnosti během časného dětství.
Kojení je také chrání před nádorovými onemocněními (akutní lymfoblastická leukémie, Hodgkin a neuroblastom…) v dětském věku.

Riziko pro matky

Není žádnou novinkou, že kojení chrání před rakovinou prsu. Ve Velké Británii touto chorobou onemocní jedna z devíti žen, ve USA je to již každá osmá žena. A u nás? Každá šestá žena! Vědci dokázali, že čím déle žena kojí, tím více je chráněna proti rakovině prsu. Mateřské mléko totiž pravděpodobně obsahuje látky, které mohou zabíjet rakovinné buňky. Předpokládá se, že je to alfa-laktalbumin.

Zátěž pro rodiny

Nejen zdravotní, ale i ekonomická hodnota kojení je vysoká. „Až 2 000 korun měsíčně ušetří matky, které mohou své děti kojit,“ vysvětlila předsedkyně Laktační ligy. „Krabice mléka Nutrilon vyjde na čtyři stovky a obvykle vystačí tak na týden. Potraviny čeká další zdražování, což se týká i umělé výživy. U kojeneckých mlék a kaší se předpokládá nárůst cen o 10–20 procent,“ poznamenala.

Dostatečně dlouhé kojení je i v zájmu pojišťoven a zaměstnavatelů. Podporuje to řada zahraničních studií. Například podle výzkumu, zveřejněného v italském časopise Acta Paediatr, měli plně kojení novorozenci méně onemocnění vyžadujících ambulantní péči, méně příjmů do nemocnice a nižší výdaje na zdravotní péči než miminka, která nebyla plně nebo vůbec kojena.

Jaké matky v Česku kojí nejméně?

Starší 35 let a mladší 17 let; se základním vzděláním; svobodné; ty, které porodily císařským řezem. A statisticky jsou kratší dobu kojeni spíše chlapci.

Pocity a zkušenost rodiček

- 90 % žen v ČR chce kojit své dítě.
- Jen 30 % žen prochází předporodní přípravou.
- 76 % matek považuje informace o kojení získané v prenatální poradně za nedostatečné.
- 91 % matek je nespokojených s podporou kojení v ČR.
- Některé matky již z porodnice volají na Horkou linku na kojení a dožadují se pomoci.
- Podání letáku o kojení je často jedinou pomocí, kterou matka dostane od zdravotnického personálu
- 54 % matek se nenaučilo v porodnici správnou techniku kojení, která je v 50 % příčinou neúspěchu kojení
- V některých porodnicích jsou děti v 60 % paušálně dokrmovány
- Pokud matka má po propuštění z porodnice problémy s kojením, v 85 % dostane špatnou radu od svého praktického lékaře pro děti a dorost a nejčastějším doporučením je zavedení umělé výživy
- 41 % dětí dostává příkrmy před 4. měsícem věku, což je proti doporučení WHO/UNICEF, které doporučuje výlučné kojení do 6 měsíců věku a zavádění příkrmu od ukončeného 6 měsíce.
(průzkumy Laktační ligy)

Kojila jste/chcete kojit své dítě déle než 6 měsíců? Nebo si naopak přejete kojit co nejkratší dobu? Souhlasíte s tím, že doba kojení může ovlivnit zdraví dítěte?