Své děti kojí dle Ústavu zdravotnických informací a statistiky zhruba 40 % českých matek, přitom 15 % jich odstaví miminko od mléka už v období šestinedělí. Odborníci však doporučují, aby děti přijímaly výlučně mateřskou výživu nejméně prvních šest měsíců života dítěte a minimálně dalších šest by mělo být kojení doplněno o příkrmy. Z výživového hlediska je mateřské mléko totiž nenahraditelné, dodává dětem ochranné protilátky a kojení má pozitivní vliv i na samotné matky.

Odborníci se shodují, že konzumace mateřského mléka má na správný vývoj dítěte jednoznačně pozitivní vliv. Současně je snadno stravitelné a nezatěžuje trávicí soustavu novorozence. „Kojení zajišťuje dítěti přísun živin v optimálním poměru a tím dokáže zajistit jeho plnohodnotnou stravu. Tento způsob výživy by měl být výhradní po dobu prvních šesti měsíců života kojence, aniž by musel přijímat jakoukoliv další potravu. I v případě, kdy stravování matky není ideální, tak dítě většinou dostane v mléce vše potřebné,” vysvětluje výživová poradkyně Monika Tělupilová.

feeding

Studie provedená v Jižní Americe potvrdila, že dlouhodobé kojení má pozitivní vliv také na některé charakteristiky jedince. Výzkumníci sledovali po dobu třiceti let tři a půl tisíce dětí a zjistili, že kojené děti mají vyšší IQ. Kromě toho prokázal výzkum i vliv na zvýšení učebních schopností a následné uplatnění v zaměstnání. Krátkodobé přijímání mateřského mléka navíc zvyšuje riziko obezity. Při krmení mateřským mlékem se rozvinutí obezity snižuje o 15-25 %. Ačkoliv je mateřské mléko nezbytné pro správný vývoj dítěte, v určité fázi přestává stačit a je žádoucí zařazovat postupně příkrmy. „I přes zavedení nových složek stravy je však v kojení žádoucí pokračovat až do dvou let věku dítěte,” dodává Tělupilová.

Mateřské mléko dodává dítěti potřebné výživné látky a zároveň působí jako prevence před některými nemoci. Podle zjištění lékařů je imunitní systém dětí přijímajících mateřské mléko odolnější. „Z těla matky se do mateřského mléka dostávají například protilátky chránící dítě před průjmy a infekcemi. Kojení má pozitivní vliv také na ženské tělo. Kojící matky prokazují menší ztráty krve, trpí méně chudokrevností a snižuje se u nich výskyt rakoviny prsu, vaječníků či dělohy,” objasňuje MUDr. Tomáš Kampe, který působí jako odborný konzultant společnosti LR Health & Beauty.

Kojení je přirozený proces, který nemusí žena přerušovat ani pokud jí lékař diagnostikuje virózu, angínu nebo zánět močových či dýchacích cest. „Při vysokých horečkách se ale kojení nedoporučuje. Určitou výjimkou je v tomto případě zánět prsu, kdy se infekce většinou dostane do prsu z nosohltanu kojence při kojení. Ženě jsou pak nasazeny antibiotika, která sice do mléka prostupují, ale v tomto konkrétním případě je to žádoucí,” vysvětluje gynekolog Pavel Turčan. V případě potřeby je možné mléko odstříkat a uchovat pro pozdější použití. Pokud bude spotřebováno do několika hodin, je možné jej uchovávat volně v ledničce. Pro budoucí případy je ale nejlepší ho zamrazit a rozmrazit bezprostředně před použitím.

Mateřské mléko se poslední dobou začíná prosazovat zpracované také jako potravinový doplněk. Takzvané kolostrum neboli mlezivo je prvotní mateřské mléko, které se vytváří do 72 hodin po porodu a je charakteristické vysokou koncentrací vitaminů, minerálů, stopových prvků a dalších látek příznivých pro lidský organismus. Po odebrání mleziva, nejčastěji kravského, se zpracovává do pilulek, které pak můžou užívat dospělí i děti mimo jiné pro podporu imunity.

Mohlo by vás také zajímat:

Reklama