Rodina

Koho přizvat k porodu – partnera nebo maminku?

Na porodní sál jsem pochodovala hlučně jako lokomotiva – dusající, funící a občas, samozřejmě potichu, velice nechutně nadávající. Za mnou se tiše vlekl nenápadný vagónek. Naložila jsem mu láhev s pitím, CD s oblíbenou muzikou, mokrou žínku zvanou též „hadr na palici“ a moudré rady. Z druhého menšího sálu zrovna odjížděla jedna čerstvá maminka, za ní frčelo ve vozíku miminko, ten k mému údivu netlačil zjihlý mladý muž, ale jak jsem se později dozvěděla, neméně zjihlá babička novopečeného miminka.

 

Okénko do historie

V dřívějších dobách, prakticky ve všech kulturách, byl porod dítěte výhradně ženskou záležitostí. Což ovšem neznamenalo, že se nastávající otec odebral s přáteli do pralesa na piknik, nebo do krčmy na korbel medoviny. V mnoha zemích, například na Rhodosu, Korsice, v Číně, Rusku a jihovýchodní Asii, ale i v některých částech Indie a na dalších místech světa, totiž otcové také rodili! V den porodu se muž odebral do speciálního přístřešku, který sousedil s příbytkem rodičky, a tam velmi věrně napodoboval porodní bolesti.
A co bylo účelem takové kuriózní činnosti? Cílem bylo oklamání zlých duchů ohrožujících v průběhu porodu ženu i děťátko. Budoucí tatínek se rafinovaně snažil strhnout jejich pozornost na sebe. V našich zeměpisných šířkách sice otcové nerodili, ale alespoň ohřívali vodu pro porodní bábu.

Situace se začala pozvolna měnit až v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století, kdy známý lékař a porodník Michel Odent ve své knize Zrození člověka prorokoval: „Společnost kolem nás se změní k lepšímu, až miliony mladých mužů budou svědky zrození svých dětí, budou se jich dotýkat a koupat je ve vaničce."
Nuž uvidíme.
Nicméně společnost se skutečně za poslední desetiletí velmi rychle mění a s ní i zvyky, které přetrvávaly po staletí. Dnes se rodí i umírá v nemocnicích, které sice zaručují kvalifikovanou péči, ale na druhé straně postrádají intimitu a sociální zázemí domovů. Změnila se i rodina, už nemáme „dětí jako smetí“. Změnilo se i postavení žen a mužů v rodině a společnosti. Troufnu si říci, že ženy trochu zmužněly a muži trochu zženštěli. Všechny změny mají své klady i zápory a současné obyčeje lze jen těžko poměřovat s těmi dřívějšími.

 

Pozitiva přítomnosti otců u porodu

Některé zdroje uvádějí, že přítomnost blízké osoby při porodu, má příznivý vliv na průběh porodu a zmenšuje spotřebu analgetik.

Jednoznačně je pro nastávající maminku velmi příjemné mít při tak mezním a náročném zážitku, jakým porod je, po boku důvěrně blízkou osobu. Ta poskytuje jak psychickou, tak i fyzickou oporu.

Poučený partner může také taktně personálu připomenout, že si budoucí matka jistý druh zákroku nepřála, pokud nebude nezbytně nutný (např. preventivní zavedení kanyly, nástřih hráze, protržení plodového vaku, porodní polohu s nohama nahoře apod.).

Mnoho rodičů potvrzuje, že společně prožité narození dítěte prohloubilo vzájemný partnerský vztah.

Muži, kteří byli dobrovolně účastni porodu svého potomka, si k němu prý snadněji a rychleji najdou otcovský vztah.

V případě, že se personál porodnice nevyspal zrovna do růžova, bude přítomnost doprovodu rodičky eliminovat možné dopady tohoto stavu.

Muž, který je přítomen zrození nového života, má obrovskou příležitost uvědomit si, jakého ohromujícího výkonu je jeho žena schopna, což často posílí jeho úctu a obdiv k ní… alespoň na chvíli J.

 

Negativa přítomnosti otců u porodu

U citlivějšího otce může ve výjimečných případech ne zrovna esteticky vypadající porod vyvolat i psychické trauma. Je možné, že se tento prožitek negativně promítne i do sexuálního života dvojice.

V kontrastu s výše uvedenými pozitivy někteří psychologové tvrdí, že u jistého typu žen blízkost partnera porod zpomalí. Tyto ženy jakoby se nebyly schopny v přítomnosti partnera procesu, který se v jejich těle děje, plně odevzdat.

V případě, že otec při porodu zkolabuje, což se ve velmi výjimečných případech děje, bude muset personál řešit nejen probíhající porod dítěte, ale i zdravotní stav právě nerodícího rodiče.

 

Praktické rady

Rozhodnutí o přítomnosti partnera u porodu společně prodiskutujte nejpozději v posledním měsíci těhotenství. Nenechávejte rozhodnutí na poslední chvíli.

Nikdy partnera nenuťte k tomu, aby byl u porodu přítomen. Pokud o jeho blízkost z nejrůznějších důvodů velmi stojíte, lze se dohodnout na kompromisu. Může s vámi pobývat v první době porodní, na samotný porod se vzdálí.

Pokud se budoucí tatínek rozhodne vás doprovázet, jděte spolu na  předporodní kurz, bude alespoň z části vědět, do čeho jde. A ještě ho tam naučí, jakým způsobem masírovat záda při bolestivých kontrakcích, dále  si nacvičí i koupání a přebalování miminka.

Nikdy dopředu nevíte, jak dlouho budete rodit. Partner by se měl proto vybavit vydatnou svačinou.

 

Zdroj: Znovuzrozený porod, Michel Odent

          Zrození člověka, Michel Odent

          www.porodnici.cz

       

A jak to bylo u vás, měly jste u porodu partnera, či nikoliv?

Myslíte, že je přítomnost partnera u porodu pozitivem, nebo spíše přítěží?
   
17.01.2007 - Těhotenství a porod - autor: Martina Machova

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [124] honuska [*]

    Kačma: No jo, co s chlapem.

    superkarma: 0 19.01.2007, 18:29:28
  2. avatar
    [123] Meander [*]

    Muronn74: Injekce u zubaře trvá pár sekund, zatímco porod...

    superkarma: 0 19.01.2007, 10:40:39
  3. avatar
    [121] Mishaak [*]

    berulinka: Tak jestli injekce od zubaka hrozne boli, tak klidne budu rodit kazdy den (to byl vtip).
    Mam vytrzeny vsechny osmicky a je pravda, ze injekce do patra nebo pod jazyk neni prave nejuchvatnejsi, ale s porodem bych to asi nesrovnavala (i kdyz jsem to jeste nezazila).

    superkarma: 0 18.01.2007, 21:09:53

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [118] evusche [*]

    Manžela jsem měla s sebou. Byl mi tam nápomocen hlavně na začátku, kdy jsem se tam nudila, pak jako opora při stazích a hlavní masér. U samotného porodu (tlačení) už jen koukal a počítal mi vteřiny (měla jsem aspoň 5 vteřin vydržet tlačit ) takže k nezaplacení

    superkarma: 0 18.01.2007, 14:35:27
  2. avatar
    [117] beruška2 [*]

    Manžel byl u porodu obou našich dětí. Před dvanácti lety nebyly porodní kurzy moc rozšířené, tak do toho šel bez přípravy a na mou prosbu. Nijak se nebrínil a já mu byla moc vděčná. Cítila jsem se bezpečně. Kdyby se něco stalo, věděla jsem, že je tam. Naštěstí se nic nestalo a dodnes vidím jeho dojatý obličej po narození dcery (byla první) a pak i radost ze syna. Myslím, že nás tyhle a další naše ryze soukromé vzpomínky hodně spojují, aspoň já to tak cítím, i po letech manželství. Jsou to však věci hodně individuální a každému vyhovuje něco jiného...

    superkarma: 0 18.01.2007, 13:07:53
  3. avatar
    [116] Meander [*]

    honuska: A to jsi s ním navzdory tomu zůstala? Já bych mu asi něco zlomila. Napřed ruku, potom vaz.

    superkarma: 0 18.01.2007, 10:01:51
  4. avatar
    [115] Lévrn [*]

    Se mnou přítel u porodu byl, a na to, že mu bylo 19 let (je o 2,5 roku mladší), to zvládl perfektně. Byla jsem ráda, že tam se mnou byl. Ale že by to nějak ovlivnilo jeho vztah k dceři, to si nemyslím. Má k ní spíš kamarádský vztah, než otcovský.

    superkarma: 0 18.01.2007, 09:34:22
  5. avatar
    [114] Rybulka [*]

    Muronn74: berulinka: Injekce od zubaře že bolí? A srovnáváte to s porodem? No ty bláho, co to máte za zubaře? Uznávám, že třeba čtyři injekce do patra nejsou nic moc, ale rozhodně to není nic hroznýho, je to hned hotový a s porodem srovnatelný asi tak jako zrnko prachu se zeměkoulí

    superkarma: 0 18.01.2007, 09:18:20
  6. avatar
    [113] honuska [*]

    Manžel u předchozích dvou porodů neměl čas, teď u třetího jsem ho přemluvila. Ráno mě odvez, a aby se celý den nenudil, jel domů a vrátil se až na zavolání. Přijel v 17hodin a našel mě ve sprše, jak prodýchávám bolesti. Nezapomenu na jeho dotaz: To tak bolí? jsem ho měla chuť praštit. Pak, když jsem byla zase na slole a trpěla, si šel s sestrám uvařit kafe. Je fakt, že jsem nebyla komunikativní. Když už to nešlo rozdýchávat já tlačila, dostala jsem od něj hlasitý příkaz: netlač, dýchej, že bavil i maminky vedle. Těžko mu vysvětlit, že tělo si dělá to co chce. Malý se narodil v 18 hodin. Když mohl přestřihnout šňůru, řekl: Mi je to jedno. Dokonce i sestřičky byly překvapené jeho humorem na sále, místo nějakých obav. Teď zážitky z porodního sálu baví okolí. MOžná je to jeho účastí u porodu nebo věkem, ale je teď nějak pozornější k dětem.

    superkarma: 0 17.01.2007, 22:56:43
  7. [110] barca111 [*]

    Momentalne zdolavam meho pritele aby se mnou k porodu sel.Ne aby videl kolik toho musim vytrpet,ale ab ten zazrak videl poprve v zivote taky-zvlast kdyz je to nase prvni .Proste nechci aby byl o neco ochuzeny.Proste aby mu to pozdeji nebylo lito,ze tam nesel.

    superkarma: 0 17.01.2007, 20:36:08
  8. avatar
    [109] berulinka [*]

    Bóbika: Muronn74: bolí injekce teda bolí víc

    superkarma: 0 17.01.2007, 20:17:00
  9. [106] Samík97 [*]

    I když jsem taky rodila za totáče,ani s dnešním rozumem bych manžela u porodu nechtěla.Je to podle mne tak intimní část života,že tam asi nemají neodborníci co dělat.A paradox?První dítě jsem rodila v Kolíně s celou třídou žákyň Zdravotní školy,druhé jen s PA,bývalou spolužačkou ze základky.

    superkarma: 0 17.01.2007, 19:56:24
  10. avatar
    [105] Z_U_Z_U [*]

    Henri: přesně. Sestřičky z ní skřípaly zubama. Odmítala po porodu druhej den vstát a jít se osprchovat, nechala si pod sebe nosit mísu. Dítě nekojila, neb na to byla příliš vyčerpaná, dokonce ho nechtěla mít na pokoji, potřebovala posílit spánkem. A v jídelně, kam dojít mohla a to čile mezi prvními, nás oblažovala tím jaké kdy protrpěla příkoří, úrazy a křivdy Prostě notorická trpitelka a hérečka.
    Suzanne: jestli myslíš to o čem jsem psala já, vůbec bych se mu nedivila. Úplně blbej příklad.... přítel by po tobě chtěl při sexu, abys ho trochu víc zmáčkla, že to moc chce. y bys to udělala a on by se několik hodin svíjel v bolestech, vyčítal ti cos mu to provedla, plakal a trpěl ještě několik dní po tom. Chtělo by se ti do toho příště, i když by ti řekl že to tak hrozné nebylo? Vím že je to trochu přitažené, ale z mužského hlediska mě napadlo jen tohle

    superkarma: 0 17.01.2007, 19:55:56
  11. avatar
    [104] Suzanne [*]

    S pánem, ve kterém by můj porod dítěte vyvolal trauma, bych v žádném případě nechtěla mít dítě

    superkarma: 0 17.01.2007, 19:47:44
  12. avatar
    [103] Odemětobě [*]

    Taky mám totalitní děti,které jsem si odrodila sama.Poprvé večer,jen za přítomnosti PA,která si četla v křesílku časopisy,mě nechala trpět a žádný nepůjčila,sobec jeden.Kluka jsem rodila v nejparnějším létě,do oken se opíralo sluníčko a na sále mě nechali samotnou-druhorodička přece všechno zná.Vedle bylo 5 prvorodiček,jedna dost vyřvávala-to bolííí,já to nevydržíííím.Všechny okolo hodně znervózňovala. Naštěstí jsem rodila 1,5 hodiny,ale byla jsem tak vyčerpaná-únava,horko,málo kyslíku,že jsem i druhý den málem omdlela při vstávání z postele.Mám nízký tlak,takže moták jak Brno.Manžela bych u porodu nechtěla,je netrpělivý,nemohl by se prcka dočkat.Maminka by se mnou nešla,takové věci pro ni jsou tabu (jsou "sprosté"),ale s dcerou bych klidně šla.Doufám že až tak za 10 let.

    superkarma: 0 17.01.2007, 19:26:36
  13. avatar
    [102] Henri [*]

    Z_U_Z_U: neboj, já to chápu, manžel měl podobnou exmanželku, která mu dělala podobné scény i když mu měla udělat večeři a to byla na mateřské a - asi jsem moc přísná já, ale jedno dítě, žádné dítě - aspoň ohřát párky, to není žádný výkon. Taky je to ten typ, co rodí už 15 let a pohrdá všemi ženami, které si nevytrpěly co ona.

    Neznám tu nebohou rodičku, není co posuzovat, ale chápu tvoji reakci .

    superkarma: 0 17.01.2007, 19:11:04
  14. avatar
    [101] Janinas [*]

    U obou mých porodů jsem nikoho blízkého neměla, protože jsem rodila za totality. Cítila jsem se tam velmi osamocená a brala bych přítomnost svého manžela nebo své sestry. Psychicky by mi to určtiě moc pomohlo.

    superkarma: 0 17.01.2007, 18:39:19
  15. avatar
    [100] Z_U_Z_U [*]

    Jinak jen malé upřesnění, neb jsem se očividně špatně vyjádřila...nesmála jsem se bolesti někoho jiného, smála jsem se tomu, že když manžel na chvíli odešel, bylo ticho, ale když se vrátil, už opět jekot typu: Vašku, co jsi mi to udělaaaaaaal, co jsi mi to udělaaaal, já se odstěhuju k maminceeeeeee" Asi jsem mrcha, ale vážně jsem se neudržela, musela jsem se smát, navíc jsem celou dobu čekala kdy se Vaššek konečně přizná co jí to udělal beru to že bolest prožívá každej jinak, já bych u zubaře brečela jak želva u vyřezávání kořenů, ale jsou mi proti srsti scénky za účelem ů trochu to zdramatizuju, aby viděl jak je porod náročnej a hroznej" to mi vadí a bohužel to od ženskejch slýchám dost často

    superkarma: 0 17.01.2007, 18:13:36
  16. avatar
    [99] Vivian [*]

    Já už se tak těším!

    superkarma: 0 17.01.2007, 17:45:05
  17. avatar
    [98] Juana [*]

    Manx, kam to proboha chodíš k zubaři? Naše zubařka i na obyčejné vrtání stoliček píchne injekci, sama se totiž taky bojí bolesti a když si jde nechat ke kolegům opravit svoje zuby, tak taky prý jedině umrtvený.

    superkarma: 0 17.01.2007, 17:39:20
  18. avatar
    [97] Juana [*]

    Rodila jsem dvakrát, nikoho jsem u toho nechtěla.

    superkarma: 0 17.01.2007, 17:27:06
  19. avatar
    [96] Z_U_Z_U [*]

    Rybulka: ono jde spíš o to, jestli když koukáš na to, jak ti tvá drahá polovička sténá a vyhrožuje umřením před očima, připomínaje ti že kvůli tobě, jde to s nadhledem přejít a zapomenout na to, jsou věci které s tebou celkem zacvičí. Navíc ono se to těžko popisuje, ale když si její muž odskočil, byla rodička potichu, jen funěla a se sestrou komunikovala normálně, když se vrátil, zas řvala jak tygr a vyčítala. Podle mého očividně přehrávala, aby viděl co vytrpí. Vedle mne ležela paní, taky si zakřičela, ale to naprosto chápu. Tohle demonstrování pro mužského ale ne A ted se do mne dejte

    superkarma: 0 17.01.2007, 17:19:34
  20. avatar
    [95] Rybulka [*]

    Z_U_Z_U: A ty myslíš, že ona o tom v tu chvíli takhle sáhodlouze přemejšlela? Pokud je ten chlap byl normální, tak by to snad měl brát s nadhledem, ne?

    superkarma: 0 17.01.2007, 17:12:48
  21. avatar
    [94] Z_U_Z_U [*]

    hele, ukamenujte mě, chápu křik, chápu nadávání zdravotnickému personálu, ale tahle se vyžívala v tom, ječet na mužského co jí to udělal, že od něj odejde, že jí to bolí kvůli němu. Přitom podle sestřiček tam chodila do poradny a dítě chtěla ona, on by býval klidně počkal. já být chlapem, ve chvíli kdy bych s ní měla by se mi vybavilo to její šílené utrpení a ujištování že za to můžu já. Ale třeba jsem příliš přísná, těžko říct

    superkarma: 0 17.01.2007, 17:12:27
  22. avatar
    [93] Meander [*]

    Z_U_Z_U: Při vší úctě kterou k Tobě chovám, asi by mi v takovém okamžiku bylo úplně jedno, co si o tom ten chlap myslí.

    superkarma: 0 17.01.2007, 17:12:21
  23. avatar
    [92] Z_U_Z_U [*]

    Manx: tak pozor...neodsuzuji ji kvůli křiku, dokonce se tvrdí že to pomáhá...odsuzuji ji kvůli tomu, že celou dobu lála tomu svému co jí to udělal, že ji to bolí kvůůli němu a že odejde k mamince Ten chudák z toho byl vyklepanej jako startka a nedivila bych se, kdyby se mu už v životě nepostavil, aby jí chudince nezpůsobil další podobné trauma. Jinak jí porodní bolesti začaly ve tři a v půl páté měla odrodíno, podle sestry tak nekomplikovanej porod neměly dlouho. Ať každej projevuje bolest jak umí, ale proč proboha takhle stresovat chlapa výčitkama jak mi děsně ublížil?

    superkarma: 0 17.01.2007, 17:07:13
  24. avatar
    [91] Rybulka [*]

    JitkaJ: Přesně, to říkám
    a....: No ty jo, však já mluvim o těch, co odsuzujou

    superkarma: 0 17.01.2007, 16:59:53
  25. avatar
    [89] Meander [*]

    Bóbika: To už bych si pak asi nevrzla. Nebo jedině s roubíkem.

    superkarma: 0 17.01.2007, 16:55:53
  26. [86] a.... [*]

    Rybulka80: se zastávám...

    superkarma: 0 17.01.2007, 16:51:15
  27. avatar
    [84] Henri [*]

    Meander: u porodu klidně být nemusíš, narkóza je milosrdná .

    Manx: já bych řekla, že vrtání je méně náročné, obvykle trvá jen chvilku a pak většinou odejdeš po svých, ale jak koukám, opravdu hodně maminek pak chodí , já se jen divím. A já osobně bych to přirovnávala k ukrutnému průjmu, aniž bych chtěla nějak vnášet do diskuze negustiózní prvky.

    superkarma: 0 17.01.2007, 16:49:57
  28. [83] a.... [*]

    Meander: Neboj, věda dělá pokroky, možná, že už brzy něco vymyslí, abys tam vůbec nemusela být. I když musím ti říct, že ta následná údržba je nesrovnatelně náročnější a daleko víc vyčerpávající, než ten porod/ troufám si tvrdit..než 100 porodů /

    superkarma: 0 17.01.2007, 16:49:25
  29. avatar
    [81] Blueberry [*]

    Manx: Boli to pekelne , mas pravdu. Ja neco vydrzim, i s tou psychikou jsem to zkusila - bezbolestny porod , ale vsechno jsou to plky - proste to desne boli.

    superkarma: 0 17.01.2007, 16:47:33
  30. avatar
    [80] Rybulka [*]

    JitkaJ: Ale všimni si, že tady je odsuzujou výhradně ty, co už rodily

    superkarma: 0 17.01.2007, 16:47:30

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme