Ne, řeč nebude o krásných dívkách pracujících ve státní správě, ale opravdu o krasavicích čtyřnohých.

Zima roku 1943. Blokáda Leningradu. Lidé umírají v mrazivém a hladovém městě plném krys. Celé pluky hlodavců míří po Schlisselburském bulváru k mlýnu, kde se mele mouka pro město. Střílejí je, drtí tanky, ale nic nepomáhá. Lezou po tancích a jedou na nich dál. V dubnu vydává předseda městského sovětu nařízení přivézt z Jaroslavské oblasti čtyři vagóny koček. Modré ruské krasavice, podobné malým panterům, nakonec pomohly utrápeným Leningraďanům zvítězit nad krysami.

Kočky pomáhaly za druhé světové války i v Anglii. Místní obyvatelé brzy zjistili, že kočky dříve a spolehlivěji varují před blížícím se bombardováním než zařízení k tomuto účelu určená. Většina z nich začínala být neklidná ještě dlouho před kvílením sirén. Ježily srst, syčely, divoce mňoukaly a některé už se přímo stahovaly do krytů. Válečná vláda udělovala kočkám, které někoho zachránily, medaili „I my sloužíme vlasti“.

Černobílá kočka Sally bydlela nedaleko londýnských doků. Vždycky když cítila, že se blíží nálet, běžela do haly, kde visely plynové masky, a začala na ně vyskakovat a hlasitě mňoukat.

Fenomenální kočičí sluch pomáhal v době války i americkým letcům ubikovaným na Šalamounových ostrovech. Když tamní kocour Dynamit začal neklidně pobíhat a nespokojeně švihat ocasem a mířil  do úkrytu, všichni věděli, že zanedlouho se nad horizontem objeví nepřátelská letadla. Věděli to mnohem dřív, než letadla zaregistrovaly místní radary. Pokud se ale na základnu vraceli Američané, Dynamit se spokojeně vyvaloval na slunci.

V rezidenci britského premiéra na Downing Street 10 se už několik staletí zachovává tradice držet kocoura-hlídače. Proslavil se třeba kocour Humphrey, kterého našli jako malé koťátko na ulici. Vynikal jako skvělý hlídač státního archívu, vysloužil si obdiv samotné Margaret Thatcherové. Po deseti letech služby odešel do kočičího důchodu se všemi poctami.

V anglickém Kestonu ve výcvikovém středisku policejních psů mají kocoura Ministrella. Jeho účast při výcviku prověřuje psychickou odolnost nového psa. Při cvičném hledání ho předvedou před psa, který nesmí nijak reagovat na svého dávného nepřítele, jinak nemá u policie co pohledávat.

Kočky ve Velké Británii více než sto let oficiálně chrání před hlodavci všechny železniční objekty. Ve 40.– 50. letech bylo mňoukajících železničářů více než 2 tisíce. Každý z nich dostával stravné 95 liber ročně.

Ve Wimbledonu nosí pracovníci místního nádraží pravidelně květiny na hrob svému kolegovi, který u nich sloužil 23 let. Jmenoval se Tom a byl to (jak jinak) kocour.

V londýnském Britském muzeu v oddělení vzácných tisků jsou kočičí hlídači nejen krmeni na státní náklady, ale mají i zvláštní poznávací znamení - žlutou mašli na krku

Kočky se ovšem  vyznamenaly i v boji se zločinem. Ve městě Las Cruces (Nové Mexiko) měli v místní bance kocoura Kaspera. Když jednou vtrhli do banky zločinci, kocour si v době loupeže lehl na tlačítko poplašného zařízení a policisté stihli přijet do banky dříve, než ji nezvaní hosté s lupem opustili.

Ředitelství věznice v Hamburku zaměstnává také tři kočky, které střeží kamery před krysami a myšmi. Jejich práce je prý mnohem efektivnější a také levnější než služby lidí. Navíc není potřeba užívat jedovaté hubící prostředky.

Kočky jsou nejen  vyznamenávány,  ale také chráněny na nejvyšší úrovni. Ve Vietnamu bylo vydáno vládní nařízení uzavřít všechny restaurace s názvem Malý tygr. Proč? V posledních letech se totiž objevilo velké množství těchto restaurací, kde podávali jídla z kočičího masa. Domácí kočky prakticky mizely z ulic měst i vesnic. Zato se všude přemnožili hlodavci. Vietnamský premiér proto rozhodl odebrat licenci všem těmto restauracím a velmi přísně trestat lovce koček a pašeráky, prodávající kočky do Číny.  

Znáte nějakou slavnou českou kočku nebo kocoura (tedy pokud vynecháme Mikeše)?

podle www.aif.ru

             
Reklama