Povolání veterinářů není vždycky snadné. Ne, nemyslím teď práci se zvířecími pacienty. Občas je mnohem náročnější najít společnou řeč s jejich páníčky. V ordinacích se odehrávají nejrůznější příběhy. Někdy smutné, jindy vtipné či neuvěřitelné. Jako tehdy…

Ve dveřích se objevil pán s kotětem v náručí a hned spustil: „Mám nového kocourka, tak bych ho chtěl oočkovat a odčervit. Mám ho od kamaráda, který se o něj nemohl starat. Já bydlím sám, tak mi dělá společnost…“ Muž pokračoval ve vyprávění a já si vzala toho čtyřnohého drobečka na stůl. V tom mi po tváři přeběhl úsměv. Další případ, kdy se z Mikeše stane Micina.

kočka

„Pane, víte, že nemáte kocourka, ale kočičku?“ přerušila jsem jeho monolog. Zarazil se a nesouhlasně zavrtěl hlavou: „Ale ne. Mám kocoura!“
„To co mám teď na stole, je holka. Kočka, ne kocour,“
usmála jsem se, ale majitel si stál za svým. „Kamarád mi ho dal k narozeninám a řekl, že je to kocour!“ mávl rezolutně rukou. Když už jsem mu popáté trpělivě, ale marně, opakovala, že se plete, a dokonce přidala i ukázku toho, co má domnělý kocourek pod ocáskem, vzdala jsem to. Tak už to bývá. Na prvním místě má pravdu chovatel, následně lidi z parku nebo internet, a až pak se možná trefí veterinář… Pán má svou pravdu a za tou si stojí.

Když přišel další rok na vakcinaci, nedalo mi to. Zeptala jsem se opatrně, jestli už poznal, že se ten jeho kocourek, který je ve skutečnosti kočička, mrouská. Skoro se urazil. „Paní doktorko, vy mi s tím nedáte pokoj! Já vám říkám, že je to vážně kocour.“
Já se nehodlala vzdát bez boje: „A doma vám neznačkuje, že ne?“
Pán byl ale s odpovědí hned hotov. „No právě! On je tak čistotný, že to nedělá!“
Opět jsem to vzdala a přistoupila na jeho hru: „Jestli vám ho teda nedali už vykastrovaného, viďte?“ Spokojeně pokýval hlavou a rozloučil se.

Netrvalo to ani rok a byl v ordinaci zpátky. V krabici s sebou přinesl mňoukající klubíčka a já se zaradovala! Konečně dojdu svého uznání, že dokážu rozlišit pohlaví. A snad i omluvy. Významně jsem se na něj podívala, ale pán opět zaperlil: „Paní doktorko, představte si, ten náš kocour je takovej blbec, že si odněkud přitáhl něčí koťata!“

Co s nimi udělal, to netuším. Patrně hledal „nezvěstnou“ matku. Nebo řekl kocourovi, ať je rozumný a zase je odvede.

Olga DvořákováOlga Dvořáková je veterinářka, chovatelka mopsů (www.lotrando.cz) a milovnice zvířat. Má za sebou dlouhou praxi jako státní a později soukromá veterinářka v Praze. Časem ale dala přednost venkovu a přestěhovala se do Všenor, kde nyní ordinuje.
Reklama