Reklama


Zadrhávání, breptání, opakování slabik.

Kdo to zná z vlastní zkušenosti, ví, jak tato vada dokáže rozhodit psychiku postiženého.

Koktavost se řadí mezi nejtěžší poruchy komunikace. S tímto problémem se na světě potýká víc než 65 milionů lidí, tedy celé procento lidské populace. V České republice jí trpí okolo čtyř procent obyvatel.

Co je koktavost?

Nesouvislá řeč = koktání = balbuties = dysfemie (dysphemia) je vadou řeči, kdy je její tok narušen prodloužením, bloky zvuků a opakováním slabik nebo celých slov a frází.

Koktající člověk často ve společnosti působí směšně, ale postiženému rozhodně není do smíchu. Kde se vlastně bere a je vůbec možné koktání úspěšně odstranit?

„Lidé s poruchou komunikace mívají problémy třeba při hledání zaměstnání nebo při seznamování,“ říká specialistka a odbornice na vady řeči z občanského sdružení Logo Ilona Kejklíčková. „Samotná vada totiž nepostihuje pouze řeč, ale ovlivňuje celou psychiku člověka. Koktavost je však velmi dobře léčitelná.“

Děti se s koktáním obtížně vyrovnávají například ve škole. „Učitelé stále dělají tu chybu, že děti postižené  koktavostí nutí veřejně mluvit, a to má negativní vliv na jejich sebevědomí,“ tvrdí logopedka. „Před ostatními se cítí poníženi, sklízejí posměch kolektivu a tyto křivdy si odnášejí s sebou až do dospělosti.“

„Lékaři v současnosti pozorují neúměrný nárůst komunikačních potíží,“ varuje Kejklíčková. Podle nich je prý hlavní příčinou rychlé životní tempo a stres. Kejklíčková také připomněla, že se často u pacientů vyskytuje i obdobná vada jako koktavost – brebtavost.

Příčiny

Původně existovala teorie, že koktání způsobuje onemocnění hlasivek. Později ale vyšlo najevo, že se příčina poruchy nachází v mozku, který řeč zpracovává jiným než obvyklým způsobem.

Chronické koktání se projevuje až u pěti procent dětí, u kterých se objeví mezi třetím a čtvrtým rokem. U většiny se ale postupně vytrácí, jen u jednoho procenta přetrvá do dospělosti.

Víc koktavostí trpí muži.

Koktat a zadrhávat však může dospělý člověk i v důsledku úrazu anebo nemoci. Je s podivem, že koktající lidé přitom obvykle dobře zvládají gramatiku a intonaci.

Koktání se projevuje různě. Zadrháváním – v důsledku blokády proudu řeči, nebo opakováním a protahováním slabik.

Pro postiženého jedince je tak mluvení hodně namáhavé. Často ho doprovází nápadnou křečovitostí mimických svalů v obličeji, trháním hlavou, rameny či celou horní polovinou těla.

Koktáním a dalšími vadami řeči se zabývá celá řada specialistů (psychologové, logopedi, jazykoví poradci, fonetici), protože příčiny mohou mít jak fyziologický, tak i duševní původ.

Nejdůležitější je jedno – začít s nápravou co nejdříve!

Koktavost je podle specialistky Kejklíčkové složitá porucha a pro její zdárnou nápravu je potřeba nejen práce logopedů a foniatrů, ale také neurologické vyšetření. „Pokud se začne s nápravou co nejdříve, je úspěšnost vyléčení mnohem větší, v předškolním věku je to podle statistik asi 80 %.“

Víte, že...

♦ Koktavost lze překvapivě léčit medikamentózně? Ve světě již existuje lék Pagoclone, u nás ale není běžně k dostání. Při testech dokázal vyléčit řadu pacientů. Vědci ho stále zdokonalují.

♦ Koktáním prý trpěla a trpí i řada významných osobností. Například prorok Mojžíš, císař Claudius, francouzský král Ludvík II., anglický panovník Karel I. a král Jiří VI., britský ministerský předseda Winston Churchill, slavný fyzik Isaac Newton, přírodovědec Charles Darwin, herci Bruce Willis, Antony Quinn, Rowan Atkinson či herečka Marylin Monroe, boxer Mike Tyson...