Bulvár

Klokánek pro ohrožené děti


JUDr. Marie Vodičková, předsedkyně Fondu ohrožených dětí. Dáma, o které se někdy říká, že se pohybuje na hranici zákona. Sama k tomu říká, že přes tuto hranici nikdy nejde.

Bojuje za to, aby Česká republika nefigurovala na předních místech v počtech dětí umístěných v kojeneckých ústavech a dětských domovech.

Zastánkyně utajených porodů a babyboxů.

Jedním z jejích "dětí" je Klokánek - alternativní azylové zařízení pro ohrožené děti.

 

Jaký byl prvotní impuls ke vzniku Fondu ohrožených dětí?

Od roku 1974 jsem pracovala na prokuratuře v úseku ochrany dětí, trestné činnosti dětí a mládeže, trestné činnosti páchané na dětech a mládeži. Často jsem chodila do ústavních zařízení. Už tehdy jsem spolu s kolegy psala stížnosti, že ochrana dětí u nás hodně pokulhává. Byli jsme pro vytvoření jednoho úřadu, který by měl všechny kompetence týkající se ochrany dětí, v té době byla tato činnost roztříštěna mezi 4 ministerstva.

Zlepšila se situace po r. 1989?

Připadá mi, že ohrožené děti jsou na tom ještě hůř. Založil se sice FOD a další neziskové organizace, ale to je vše.

Kdo jsou ohrožené děti?

Děti, které nemají ve své rodině dostatek zázemí, slušného zacházení. Jsou umísťovány do ústavní výchovy, často zbytečně. Jejich rodina je sociálně slabá a místo, aby jí stát dal bydlení na nějaký čas i zadarmo, pošle raději děti do dětského domova. Přitom pokud je rodina schopna se o děti postarat, je pro ně tisíckrát lepší zůstat doma. A mnohokrát levnější pro stát – výdaje na dítě v ústavní výchově jsou dost vysoké.

FOD je nezisková organizace. Jak je financován?

Hlavním zdrojem, asi 80 % jsou dary veřejnosti, 20 % státní dotace.

Jakým způsobem hledáte sponzory?

Hlásí se většinou sami. Dvakrát do roka pořádáme sbírku, kdy je zasláno v zimě 1 200 000, v létě 400 000 dopisů náhodným adresátům, ke kterým je přiložena složenka.

A reakce?

Někteří lidé nadávají, ale kolem 20 % reaguje pozitivně a přispěje. Nejsou to desetitisícové dary, ale malé částky – 20, 50 korun. Koruna ke koruně a...

FOD vznikl v roce 1990, kolik má nyní v ČR poboček?

19, kde pracují terénní pracovníci, a pak 15 „malých“ Klokánků s celkovým počtem 210 míst a 6 azylových domů se 120 místy.

Klokánek – jak je starý a kdo to vlastně je?

Klokánek č. 1 byl otevřen 1. 9. 2000 ve služebním bytě u azylového domu FOD v Žatci. Klokánky jsou dvojího typu. Prvním je zařízení s šesti až dvanácti byty. V každém z nich jsou nejvýše 4 děti. Je to jakýsi malý „rodinný“ dětský domov, i když já toto označení nemám ráda. Působí v něm sociální pracovník, psycholog a „tety“. Druhým jsou byty našich pracovníků – pěstounů. Opět platí, že v nich mohou být nejvýše 4 děti, ideálním počtem jsou dvě. O děti se starají „tety“ a „strejdové“. Děti jsou zde po přechodnou dobu, než se vyřeší situace, aby se mohly vrátit domů, nebo než se pro ně najde nová trvalá rodina. Pokud, bohužel, nevyjde ani jedno, mohou být u nás až do dovršení zletilosti.

Proč jméno Klokánek?

Napadlo mne to, protože bych chtěla, aby dětem bylo u nás stejně dobře jako klokánkovi v kapse u mámy.

Jaké musí mít „tety“ a „strejdové“ předpoklady pro tuto práci?

Jsou to především osobnostní předpoklady. Ideální „teta“ už má své děti dospělé, takže má zkušenosti s výchovou a péčí, ví, jak vést domácnost. FOD má na tyto lidi vysoké nároky, v jejich případě se jedná o něco jiného, než je trvalá pěstounská péče. Děti se v „rodině“ mění. Právě u trvalé péče trvá asi 2 roky, než se dítě sžije s prostředím, odstraní se poruchy jednání apod. Zato u nás je to kolotoč, vše se dělá znovu a znovu. Je to velmi náročná práce.

 

Vyskytnou se někdy mezi dětmi a těmito pěstouny problémy?

Jako v každé rodině. Ale velkým problémem bývá loučení. V několika případech se stalo, že děti, které přecházely do trvalé rodiny, si vynutily, aby mohly zůstat u té „klokaní“. Jeden chlapec to dokonce řešil malou krádeží v nové rodině. Chtěl, aby si na něj stěžovala a on se mohl vrátit. Tyto případy se pak řeší trvalou pěstounskou péčí.

Kdo vybírá trvalé rodiny?

Stát na základě prověřování žadatelů o adopci nebo osvojení. Když jsou děti obtížněji umístitelné (zdravotně postižené, výchovně problémy), hledáme sami. Ale myslím, že by systém prověřování rodiny ze strany úřadů měl být změněn. Obzvlášť u těchto dětí.

Jak funguje spolupráce s úřady?

Při umísťování dětí do nových rodin je většinou dobrá. Někdy je problém s akceptováním námi nabízené rodiny v případě, že oni sami nemají vhodnou rodinu pro to které dítě. Někdy nastane situace, kdy rodina, kterou nám úřad pošle, nevyhovuje nám. Jsou 2 vyhraněné skupiny. Jedna nám fandí, pomáhá, píše pochvalné dopisy. Tito lidé jsou v místech, kde máme své pobočky. Ta druhá, která má jen ty negativní představy, je z míst, kde pobočky nejsou. Ale například teď mi hrozí trestní stíhání a pokuta za to, že jsme dvě děti z Klokánku nepřemístili do dětského domova. Soudce tak rozhodl, ale že je těm dětem u nás lépe, nikam nechtějí, jsou zvyklé, je mu jedno.

Jaká by měla vlastně nová rodina být?

Rodiče by měli mít dostatek zkušeností a především empatii. Musí přeskočit jiskra. Měli by mít zájem o dítě, nejen o to, jaké má IQ, školní výsledky nebo jaké prodělalo choroby. Chovají se občas, jakoby nakupovali nějakou věc a chtěli na ni záruční list, aby ji popřípadě mohli vrátit.

Stává se, že rodina dítě vrátí?

Bohužel ano. Asi 15 % dětí se vrací.

Kde je problém?

Rodiny nedají na to, co jim o dítěti řekneme. Neberou v potaz informaci, že je dítě hyperaktivní nebo že jeho zdravotní postižení vyžaduje víc péče.

 

A děti, které jsou umístěny na krátkou dobu kvůli špatné sociální situaci rodiny?

80 % dětí se vrací domů, ale bohužel se dostanou někdy zase k nám. Když už je u nás takové dítě poněkolikáté a příchází v čím dál horším stavu – špinavé, hladové, nemocné – snažíme se, aby bylo umístěno do náhradní péče a jeho rodiče zbaveni rodičovské odpovědnosti.

 

Pro koho je Klokánek určen?

Lze tam umístit každé dítě, které se nachází na území naší republiky od 0 do 18 let. Není vhodný pro mravně narušené děti z „ulice“ se zkušenostmi s drogami nebo prostitucí. I když je pravda, že k nám najednou uteklo 5 dívek z léčebně výchovného ústavu („pasťáku“). Jedna z nich u nás zůstala až do své zletilosti a patřila mezi nejhodnější děti. Nicméně největší přínos Klokánka je pro malé děti, kdy jsou závislé na dospělých a potřebují autoritu. Potřebují pohlazení, dotek.

Denní program dětí?

Školka, škola, kino, hřiště. Jako v normální rodině. Mám obrovskou radost z toho, že se naše děti chovají jinak než děti v ústavu. Ty se na vás navěsí, rvou se o přízeň, chtějí s vámi odejít. Chybí jim tělesný kontakt, které každé dítě potřebuje. Naše děti si návštěv téměř nevšímají. Když se s nimi chce někdo vyfotit, dá to velkou práci a přemlouvání.


Takže klasická rodinná výchova?

Ano! Říkám si, že nemusí být žádný vědecký výzkum na rozdílné chování dětí, stačí přijít a podívat se, že se dítě v Klokánku cítí bezpečně. Nemá tendenci odcházet, utíkat, na rozdíl od ústavních dětí. Ty totiž vědí, co potřebují, a to: mít někoho „pro sebe“, ne 1 dospělý člověk na deset dětí. Klokánek je alternativa, která si ze strany státu zaslouží podporu. Jsme tu pro děti. Pořád panuje mylná představa, že si na dětech vyděláváme.

 

Nedávno se toto nařčení objevilo a přímo z vysokých míst

Ano, Lenka Průšová, vedoucí odd. sociálně-právní ochrany Ministerstva práce a sociálních věcí, která se vyjádřila o neziskových organizacích jako o místech, kde se zprostředkovávají přímé adopce – za peníze. Nejraději by viděla všechny opuštěné a ohrožené děti v ústavech. A paní Plšková z policejního prezídia jí přizvukovala, prý to děláme tak rafinovaně, že to policie není schopna dokázat. To máme tak neschopnou policii?

Jak se proti tomu bráníte?

Napsala jsem jeden článek do MF Dnes. Na rozdíl od jiných neziskovek mám výhodu ve svém právnickém vzdělání a dlouholeté praxi v práci s dětmi. Ale na podání trestního oznámení nemám čas ani náladu.


Ve zmíněném článku jste také psala o novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

Opět paní Průšová, která pomáhala s její přípravou. Měli bychom platit pokuty za to, když rodině, kterou najdeme pro těžko umístitelné dítě, ukážeme dítě mezi ostatními. Nejdřív tuto rodinu musí odsouhlasit soud a teprve poté může zhlédnout dítě. V praxi, nejdřív požádej soud o jakékoliv dítě, pokud řeknou ano, pak ho můžeš uvidět. Pokud si rodina chce vzít do péče dítě s handicapem, musí je přece vidět, aby si mohla začít vytvářet potenciální citovou vazbu. Málokdo přijde a řekne, že chce jakékoliv nevidomé dítě. A my dle novely rodičům nesmíme nejen dítě ukázat, ale ani o něm nic říci. Jak se tedy mohou rodiče o dítěti dozvědět? A pokud to uděláme, zaplatíme pokutu 200 000 Kč. Navíc nám hrozí odnětím dítěte. Vždyť je to porušování lidských práv a omezování osobní svobody!

 

Do Klokánku jsou také umísťovány děti z utajených porodů. Jakým způsobem?

Funguje pohotovostní číslo 776 833 333, na které může kdykoli maminka, která tajně porodila, zavolat a přijede náš pracovník a pomůže jí. Nemusí se obávat prozrazení a nevystavuje se trestnímu stíhání. Je to lepší řešení, než kdyby dítě někde pohodila. 


Jsou tu Vánoce – jak je tráví děti „klokánci“?

Tam, kde  to jde, jdou děti domů, ke svým rodičům nebo si je „tety“ berou k sobě domů, pokud jich je víc, zůstanou s „tetami“ v Klokánku. Problémem u dětí, které jsou tam dobrovolně (špatná situace rodiny), je, že návštěvu musí schválit sociální péče a rodiče. A úředníkům se do toho moc nechce.

A vy?
Zazvonil telefon, už posedmé za tu hodinu, co jsem s pí. Vodičkovou hovořila. Pohotovostní číslo.

Vidíte to sama, nemám čas a ještě ta novela ve Sněmovně. Já bych tak ráda gruntovala, nakupovala, mám 5 vnoučat a zatím jediný dárek. Takže budu klasicky nakupovat 23. 12. A rodina mi neustále vyčítá, že jsem měla zůstat na prokuratuře, protože bych měla víc peněz a víc času. Hlavní je, abychom měli víc klidu a porozumění pro práci.

 

Děkuji za rozhovor a přeji všem klokánkům hezké svátky a vám a vašim spolupracovníkům méně starostí a více klidu.

 

 

Další informace se dozvíte ZDE

 

Pokud chcete pomoci klokánkům, stačí poslat dárcovskou SMS

DMS FODKLOKANEK na číslo 87777

   
14.12.2005 - Společnost - autor: Míra Šindrbalová

Komentáře:

  1. avatar
    [5] ama [*]

    Já příští týden do Klokánka v sousedním okresním městě povezu kočárek a věci po našich dětech.

    superkarma: 0 15.12.2005, 17:25:14
  2. avatar
    [2] Kayty [*]

    Hezký článek. Přeji hodně do boje s byrokracií a mnoho šťastných dětí v nových rodinách.

    superkarma: 0 14.12.2005, 09:51:32

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme