využila za „socáče“ naše čtenářka s nickem Datura, když byla před Vánocemi nakupovat v tehdejším NDR. Botičky nebylo kam schovat, tak využila svého vlastnoručně vyrobeného klobouku
Dobrý den, čepici mám ve svém šatníku jen jednu. Je to černobílá kostka s kšiltem. Abych se přiznala, měla jsem ji na hlavě jen jednou, když bylo venku hodně mrazivo. Mám pocit, že mi čepice nesluší, nosím brýle, ofinu a tak už je kšilt do obličeje nějak moc.
Ale vzpomínám si na doby temna. Tehdy jsem si uháčkovala opravdu hezký a nápadný podzimní klobouk a dokonce jsem ho i nosila, bylo to tehdy in. Jednou mi i posloužil, ale bylo to o mrtvici. Kdo vzpomíná na vánoční nákupy v NDR, ten mi bude rozumět. Načerno vyměněné marky a příšerné nervy na hranicích, když přišli do autobusu celníci. A protože u nás nebylo nic k sehnání, jezdili jsme před vánocemi do Německa pro olej, máslo, mandle, rozinky, čokolády a dětské oblečení. Všechno zboží se muselo zapsat do celního prohlášení a celková částka nesměla překročit povolený vývoz marek.
Koupila jsem dceři botičky za marky vyvezené v podprsence. Do seznamu jsem je napsat nemohla, tak co s nimi ? Napadl mě geniální nápad. Schovala jsem je do klobouku a ten jsem si nasadila na hlavu. Na hranicích přišel celník a samozřejmě se u mě zastavil a pravil, že mám krásný klobouk. Celý autobus věděl, co mám uvnitř, ale nikdo ani nemrknul. Zato ve mně by se krve nedořezal a celník pokračoval. Nemohl bych si ho zkusit?? A to už se o mě pokoušela mrtvice. Naštěstí to nemyslel vážně a nebo věděl moc dobře, že tam něco mám a chtěl mě jen podusit. Každopádně to za ty nervy nestálo. Klobouk jsem nosila, dokud nevyšel z módy, ale už jsem v něm nic nepašovala.
Zdraví Datura.
Milá Daturo, díky za senzační příběh, který mě fakt pobavil
Text nebyl redakčně upraven
Nový komentář
Komentáře
líbilo semi to
tak to je dobrý
také jsme zažívali horké chvilky na hranicích
Jindriska8 — #16 na tohle jo ale jedna pani u nas sla v kauflandu krast mrazene kure a dala si ho take pod klobouk a vse by ji proslo jenze kdyz dosla na radu k pokladne tak se mozek zastudila a ona zkolabovala a tak se na to prislo a jednou zas v hypernove sel chlapek a vzal tam auto baterku pod mikynu a ona mu vytekla
Trefa:ja jsem ve meste rada nosila klobouky,ale tady na vsi je neuziju.
Já bývala tak drzá,že jsem peníze měla normálně u sebe,a nákupy,to byly narvaný tašky s oblečením a botami pro děti i pro mne,nikdy mne nevybrali,naštěstí
Tak to je dobrý
Jj, to byli nákupy, to se člověk na hranicích pěkně zapotil, schovávali jsme marky všude po těle a pak za hranicemi každý tu svoji skrýš odhalil a byla sranda, jen do té doby než se jelo zpátky
Tak to jsem se zasmála, co já se toho napašovala z NDR.
Když jsme vezli marky navíc, chtěli jsme je schovat do knížky, ale na poslední chvíli šly do trenek. První, co celník udělal bylo, že protřepal knihu
Já kdysi pašovala nějaké bankovky v krajíci chleba
horké chvilky v klobouku!
Dobrý
..tak aspoň, že to dopadlo dobře :)
Taky jsem jednou vezla z NDR dceři botičky. A taky se strachem.
jo, jo, manžel-tehdy ještě vlastně přítel, taky málem snědl housku s markama
Jezdila jsem často ven, ale nikdy jsme neměli žádný problém s dovozem toho co jsem si v zahraničí koupila.
článek mě pobavil,asi ti bylo horko
Vzpomínám na doby, kdy člověk vymýšlel opravdu prapodivné skrýše, jak pár nepovolených věcí převézt přes hranice.
Tak na různé skrýše ,také vzpomínám.