Aktuální teplé dny s sebou přinášejí podle výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu nejvyšší riziko aktivity klíšťat. Na škále aktivity klíšťat od 1-10 platí až do pondělí desítka.

O klíšťatech a očkování koluje mezi lidmi spousta různých polopravd a mylných informací, které se většinou předávají z generace na generaci. Pojďme je uvést na pravou míru.

kliste

1. Očkování se provádí jen v zimním období

Nechat se očkovat je možné kdykoliv během celého roku (ideálně však v době, kdy aktivita klíšťat není příliš vysoká). Liší se jen intervaly mezi první a druhou dávkou. Ty jsou v zimě podstatně delší, od jednoho do tří měsíců, zatímco v létě se zkracují na pouhé dva týdny. Na očkování přispívají v jakémkoli ročním období zdravotní pojišťovny. Na stránkách www.pozorkliste.cz najdete jejich přehled.

2. Když chytnete klíště v době mezi jednotlivými dávkami vakcíny, onemocníte a průběh nemoci bude pak mnohem horší

Průběh rozhodně není horší, nanejvýše může být stejný jako u neočkovaných jedinců, spíše je ale mírnější. Po první vakcinaci ještě protilátek není dostatek. Záleží na tom, kolik dnů od očkování uplynulo do doby nákazy. Zpravidla 14 dní po 2. dávce je ochranná hladina protilátek u více než 90% očkovaných. Po 3. dávce se účinnost zvyšuje až na téměř 100 %. Je proto nezbytně nutné dokončit základní imunizaci podáním 3. dávky. Po podání třetí dávky pak ochrana trvá tři až pět let.

3. Klíště žije pouze v lese

Lesy, především ty listnaté a smíšené, jsou sice jeho doménou, klíště však můžete chytit i na zahrádce, na louce nebo třeba při procházce v městském parku. Vyskytuje se také na březích řek a rybníků (ke svému životu totiž klíště potřebuje vlhkost), dále na okrajích lesních cest a různých strží, obecně pak všude tam, kde je tráva vyšší než dvacet centimetrů. Přisátí proto nejčastěji hrozí při zahrádkaření, kempování nebo pěších výletech. Výrazně méně bývá klíšťat v jehličnatých lesích bez podrostu a na prosluněných suchých místech je prakticky nenajdete.

4. Nejvíce klíšťat se objevuje uprostřed léta

Není to pravda. Při vysokých teplotách chybí ve vzduchu vlhkost, proto během horkých měsíců zalézají klíšťata pod zem, kde přežívají přisátá na hlodavcích. Jejich největší výskyt je typický pro období jara (březen až červen) a podzimu až do příchodu prvních mrazů. Možná vás to překvapí, ale klíště začíná být aktivní už při teplotách nad 5 °C!

5. Nákaza hrozí pouze v rizikových oblastech

V posledních letech se počet klíšťat zvyšuje včetně těch nakažených. Najdete je prakticky všude. Objevují se jak v nížinách, tak i v podhorských oblastech. Stěhují se dokonce i do větších nadmořských výšek, kam je zanášejí hlavně ptáci nebo lesní zvěř. Možná tomu nebudete věřit, ale Česká republika je zemí s druhým nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy v Evropě.

tisková zpráva

Reklama