Znali ji už ve starověkém Egyptě. Na návětrné straně paláců budovali průduchy a do těch pak zavěšovali rohože namáčené vodou. Dovnitř tak pronikal chladnější vlhký vzduch zbavený prachu a písku a vytvářel příjemné prostředí. Římané přidali mechanické smáčení rohoží z vodních žlabů, a protože budovali své paláce i v chladnějším prostředí, vytápěli je vzduchem ohřívaným vodní párou.

Otec klimatizace
Za otce průmyslové klimatizace je označován Američan Willis H. Carrier, který na přelomu devatenáctého a dvacátého století vytvářel klimatizaci pro tiskárny a textilky, v nichž bylo udržení relativně stálé teploty a vlhkosti podmínkou úspěšné výroby. Jeho Air conditioner se stal roku 1925 součástí prvního klimatizovaného divadla Rivoli v New Yorku a později i klimatizovaného obchodního domu J. L. Hudson v Detroitu. Vytrvale usiloval o zmenšení těžkopádného zařízení se čpavkovým chladícím systémem a v roce 1930 se první z jeho přístrojů ocitl na námořní lodi, roku 1931 v železničním voze a v roce 1946 i v automobilu.

Klimatizace umí i topit!
Od Carrierových dob ovšem klimatizace v mnohém pokročila - nejen že je menší, úspornější a méně hlučná, ale rozšířil se i repertoár jejích funkcí - moderní klimatizace dokáže nejen vzduch ochlazovat, ale v chladnějších měsících (u těch nejlepších výrobků až do - 20 °C) s ní lze i úsporně topit. Vzduch zároveň dokáže filtrovat, čistit a přiměřeně zvlhčovat či ho naplňovat takzvanými záporně nabitými ionty, které zlepšují kvalitu spánku a výkonnost v bdělém stavu.

Abychom se neudusili
Klimatizace přitom přestává být luxusem, ale stává se ve většině domácností nutností. Vzduch v běžně užívané místnosti by se totiž, abychom se nedusili zplodinami vlastního organismu, měl vyměnit nejméně jednou za dvě hodiny, v kuchyních či v jiných zatěžovaných prostorách i častěji. Současná tendence šetřit na vytápění domácností zavedením výborně izolujících oken však tuto přirozenou výměnu značně omezuje.

Větrat nestačí
Řešením už není ani kdysi tolik populární větrání - především ve městech si tak pouštíme do domácnosti vzduch prosycený řadou škodlivin. Navíc nárazové větrání nestačí na plnou výměnu vzduchu - chladný vzduch se při vniknutí do teplého prostředí výrazně vysuší a naopak teplejší vzduch jenom podporuje tvorbu vlhkosti, která je v nevětraných prostorách značná a vede ke vzniku různých zdraví ohrožujících plísní.

Klimatizaci jako vhodné řešení všech výše uvedených problémů a jako prevenci vzniku alergií a alergických reakcí volí ve vyspělých zemích více než 90 % domácností. K běžnému standardu začíná pomalu patřit i v České republice. K lepší orientaci ve velkém množství nabízených výrobků různé kvality, ekonomičnosti a výkonu slouží kniha Domácí klimatizace a čističky vzduchu od Jana Tůmy, z provenience vydavatelství ERA.

Máte doma klimatizaci? Jakou? Nebo ji plánujete? Jak větráte? Myslíte si, že máte v domácnosti zdravý vzduch? Víte, jaká je optimální teplota prostředí pro spánek a jaká pro práci?

 

 

Reklama