Bulvár

Klíče z druhé strany vytrestaly čtenářku Bokul

Zabouchnutých dveří už tubylo dost. Čtenářka s nickem Bokul má jinou specialitu. Ano, klíče z druhé strany dveří. Co je horší? Asi to vyjde nastejno, ale přečtěte si, jaké pocity zažívala autorka tohoto příspěvku.

Milá redakce, milé ženy-in! Mohu Vám s klidem říct, že zabouchnuté dveře mne za svůj život zatím nepotrestaly. Možná budu jedna z výjimek, ale je to tím, že doma nemáme na žádných dveřích „kouli“. Na straně druhé mám zážitek, kdy jsem klíče měla, pasovaly do dveří, ale byly mi na nic. Z druhé strany byly totiž jedny zastrčené.

Tento příběh se váže někdy k podzimu 2008, kdy jsem byla v druhém trimestru, resp. někde na přelomu druhého a třetího trimestru těhotenství. Bříško jsem měla, troufám si tvrdit decentní (za celé těhotenství jsem nabrala 4 kg, takže dlouho nebylo nic poznat). Ale o tom nechci psát. 

Díky mému chronickému onemocnění jsem měla od zjištění těhotenství neschopenku. Vycházky jsem měla na šest hodin. Většinu času jsem tedy strávila „zavřená“ doma. Nicméně asi třikrát jsem si nechala schválit pobyt někde jinde. V listopadu slaví můj synovec narozeniny a my se s manželem vydali na cestu k nim. Jelikož je máme docela „z ruky“ a máme je moc rádi, oslavovali jsme až do večerních hodin. Domů jsme jeli po tmě. Ještě teď si pamatuji, jak nám skočila před auto srnka, ale manžel vycvičený prostředím, ve kterém dlouhá léta žil, toto ustál. Vlastně všichni. Srnka, já, auto, mimi i manžel -) Jenže srnka nebyla perlou večera. Ta nás teprve čekala. Když jsme přijeli před činžák, kde jsme bydleli u mé mamky, byla tma tmoucí. Já už jsem potřebovala čůrat a těšila jsem se, jak si budu moct odskočit... Zamkli jsme auto, otevřeli jsme vchod a hurá otevřít dveře bytu.  

Jenže jak otevřít dveře, když je z druhé strany zasunutý klíč???

Toto bezpečnostní opatření jsme s mamkou dlouhá léta používaly. Jenže tentokráte se to ukázalo jako dokonalá podpásovka. Takže jsme začali zvonit. Až jsem se bála, kolik lidí v baráku můžeme probudit. Ono znáte to, ticho a klid a do toho se zvonění krásně rozléhá. Nicméně zvonění se rozléhalo špatným směrem. Zvonek je slyšet především na chodbě, v kuchyni, pokojíčku a v obýváku. V rámci úspory tepla se mamka naučila zavírat dveře, když se topilo, takže zvuk zvonku k ní musel projít přes minimálně dvoje dveře... nepočítaje další zvukové překážky v prostoru.

Zvonili jsme, zvonili a stále neúspěšně. Klidnou hlavu silně nepodporovalo nutkání „na malou“. Takže jsem vyběhla ven za keř. Nakonec jsme se tam vystřídali s manželem oba. 

Jak vzbudit mamku?

Vzpomněla jsem si na to, jak mamka popisovala, že bráchové v jejich dětských letech lezli domů přes balkon, jak si otevřeli ventilačku a domů se dostali i bez klíčů. No jo, jenže kde jsou stará nepříliš těsnící okna a dveře balkonu. Jsou tam teď ty dokonale těsnící plastová.

Náhradní plán

Spát v autě byl sice plán dobrý, ale o rána bychom asi byli lehce přimrzlí... Sice byl podzim, ale teplo rozhodně nebylo. Manžel začal uvažovat, že se autem vypravíme na 50 kilometrů vzdálenou chalupu, kde by ovšem musel zatopit v kamnech... Pomalu se blížila půlnoc. Já byla proti další hodině na cestě, a tak jsem mu jasně naznačila jeho úkol. Vylez na balkon a vzbuď mamku (jeho tchyni). No, co Vám budu vykládat, moc se mu nechtělo. Když přemlouvání nepomáhalo, tak jsem mu oznámila, že tedy na balkon vylezu já, když se bojí, že ho neudrží plech okna od sklepa, přes který se měl vyšplhat nahoru. Tak jsem se jala ukázky, jak se leze nahoru. Moje bříško však tento akrobatický prvek příliš nepodpořilo. V každém případě to ukázalo mé odhodlání spát v teple mé postele. Manžel na balkon nakonec vylezl. To už se ale k baráku blížila parta výrostků. Mě jen napadlo, že vypadáme jak zloději. Jen abychom jim nedávali návod na podobné akce. Natož aby na nás zavolali policii.

Kdo by do mého muže řekl, že je tak stydlivej. Chtěla jsem, ať ťuká a nepřestává... No, dalo to přemlouvání, ale nakonec mamku vzbudil. Hlavně že z toho nedostala infarkt. Manžel se tedy dostal do bytu balkonovými dveřmi a mi mamka přišla otevřít.

Ponaučení

Sice již bydlíme sami, ale domluvila jsem se s mamkou, ať klíče už nezastrkuje. Představa, že by se její něco stalo - už by člověk mohl jedině dveře vyrazit. Přeci jenom, v příštím roce oslaví krásných 70 let.

Co říci závěrem, když jsem se kolem půl druhé ukládala do postele, byla jsem ráda, že mi je teplo a jsem v posteli. Byl to docela akční zážitek. Nicméně nutno podotknout, že mi poté kolegyně v práci prozradila, že podobný zážitek měla ona u rodičů, kde ovšem její přítel musel vylézt do prvního patra, kde bylo otevřené okno do ložnice. To v našem případě to bylo aspoň přízemí. V jejich případě to bylo trochu komplikované rodiči, kteří spali „jako zabití“... :-D Sice měli trochu šok, že se jim v noci ložnicí toulá přítel jejich dcery, ale na straně druhé je to poučilo, aby nenechávali otevřené okno.

Milé dámy, snad Vás můj příběh pobavil. Vzpomínám na něj s úsměvem, i když těžko říct, jak bych vzpomínala, kdybychom se tehdá nedoťukali :-)

Zdraví bokul

Moc pěkný příběh, který určitě stál za přečtení

 

   
21.09.2011 - Blog redakce - autor: Dana Haklová

Komentáře:

  1. avatar
    [1] bokul [*]

    Ještě jsem si vzpomenula, že jsme mamce volali na mobil, le co mslíte - to zvonění jsme slyšeli jenom my :-D

    superkarma: 0 21.09.2011, 17:12:11

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme